Jen malá část top manažerů očekává, že bude snižovat počet zaměstnanců o desetinu i více.
personalista.com - 25. 05. 2020
Změny ve vrcholových pozicích jsou pravděpodobnější.
S návratem do skoro normálního života firmy sčítají ztráty. Zdá se, že se masivně propouštět zatím
nechystají, jako pravděpodobnější se jeví ad případné změny na vrcholových pozicích. Vyplývá to z
kvalitativního dotazování, které na sklonku nouzového stavu v týdnu od 18.5.2020 realizovala společnost
Amrop / Dr. Kaufmann & Partner mezi 37 vrcholovými manažery na českém trhu. Více než polovina
respondentů hloubkového on-line dotazování pracuje na pozici CEO nebo majitel firmy a zhruba třetina jsou
šéfové lokálního nebo skupinového HR. Ostatní manažeři mají role obchodního, provozního nebo finančního
ředitele.
„Pokud jde o změny v počtu zaměstnanců, jen pět ze 37 vrcholových manažerů očekává, že jejich firma
bude muset v souvislosti s krizí propustit více než 10 % zaměstnanců. Naproti tomu 20 ze 37 oslovených
manažerů si myslí, že k propouštění vůbec nedojde. A 14 manažerů očekává změny na pozicích v top
managementu.“ říká řídící partner společnosti Amrop /Dr. Kaufmann & Partner, Zdeněk Kaufmann.
„To, že budou firmy měnit některé top manažery, není překvapivé. Do krize potřebují firmy jiný typ leaderů
než do časů konjunktury. Optimismus ohledně jen mírného propouštění nás trochu překvapil. Je to dobrá
zpráva, jakkoli někdy může jít i o úvahu z kategorie „přání otcem myšlenky“. Náš výzkum je sice kvalitativní,
ale i tak indikuje pozitivní náladu velkých šéfů, “ konstatoval Kaufmann.
Snad i proto je, alespoň podle výzkumu Deloitte, nejvýznamnějším tématem v oblasti HR sounáležitost zaměstnanců a smysluplnost práce (91 %). Jen 48 % jich ale uvádí, že jsou na to připraveny.
„Z našich zkušeností vyplývá, že smysl pro sounáležitost lze posílit ve čtyřech základních oblastech. První z nich je kultura společnosti založená na respektu, druhý je chování lídrů jako vzoru těchto hodnot, třetí je vytvoření prostředí, v němž se daří osobním vztahům a čtvrtou férovost. Bez tohoto mixu se neobejde žádné moderní pracoviště,“ říká Ondřej Přerovský, senior manažer v poradenství v oblasti lidského kapitálu Deloitte.
Druhým nejdůležitějším trendem v oblasti lidského kapitálu je management znalostí (76 %) a třetím wellbeing (72 %). V celosvětovém srovnání dominují také tyto tři trendy, ale v jiném pořadí – první je wellbeing (80 %), druhá sounáležitost (79 %) a třetí management znalostí (75 %).
„Firmy se na sounáležitost soustředí zejména kvůli přesvědčení, že člověk, který ji cítí se svou firmou a uvědomuje si svůj přínos, má lepší výsledky a samozřejmě ho práce i víc baví. Zejména z pohledu současné situace je přitom velkou výzvou virtuální prostředí. Zaměstnanci, kteří často využívají virtuálních kolaborativních nástrojů, se mohou cítit více izolováni,“ říká Martina Schiestlová, HR ředitelka Deloitte.
Odpovědí na rizika narušení pocitu sounáležitosti mohou být inovativní přístupy ke spolupráci.
„Moderní postupy jako design sprint nebo agile téměř se 100% jistotou působí na zaměstnance velkých firem a korporací jako živá voda. Manželství s prací, kde už není vášeň ani překvapení, tak díky nim dostane nový impulz. Lidé jsou najednou slyšet bez ohledu na to, zda jsou introverti či extroverti, podílí se na zásadních rozhodnutích, získají pocit, že na nich záleží,“ doplňuje Jiří Vávra, Head of Deloitte NEXT
První pětku nejvýraznějších trendů v oblasti lidského kapitálu v Česku uzavírají HR analytika (65 %) a etické otázky (57 %). Na ně se české firmy cítí být nejlépe připraveny (54 %), podobně jako firmy ve světovém měřítku (51 %).
Výzkum společnosti Amrop ukázal, že krize posílila ve firmách týmovost, sebrala lidem volný čas a sociální kontakt,
ale ukázala, že jsme životaschopní a flexibilní, shodují se vrcholoví manažeři napříč obory podnikání, čímž podpírá výsledky, ke kterým se dobral mezinárodní projekt společnosti Deloitte.
A jak manažeři vnímají nelehké dva měsíce, které prožili oni a jejich společnosti?
Jako první myšlenku si vybavili zbytečnou paniku, všeobecnou hysterii a vyčerpanost. Ale také obavy o zdraví
zaměstnanců i vlastní rodiny, probdělé noci, neustálou komunikaci na telefonu nebo po MS Teams nebo Zoomu. Ale
někteří respondenti měli i pozitivní reminiscence: “Konečně digitalizace”, “Konečně změna”, říkali.
Nejlepším IT manažerem je SARS, tomu se povedlo zavést digitalizaci během týdne, glosuje Jiří Barták, nezávislý IT specialista.
Pro manažery bylo největší výzvou přepnout, rychle se zorientovat v nové situaci, koordinovat a zajistit chod firem
v nouzovém režimu.
Největší radost mají manažeři nejčastěji ze sounáležitosti a společného - a často překvapivě hladkého — fungování týmů na dálku, zcela v souladu s výzkumem, který celosvětovětově provedla poradenská společnost Deloitte. Do práce HR se krize propíše větší flexibilitou při práci, plošným zavedením home-office jako nové normy
a také rychleji nastoupivší digitalizací. Manažeři ale také upozorňují na nevýhody home-office jako je
nedostatek osobního kontaktu a tendence pracovat příliš mnoho hodin a přepínat se.