personalista.com - 12. 07. 2021

Postupné rozvolňování opatření z posledních týdnů se na datech o insolvencích ještě nemohlo vzhledem k setrvačnosti celého procesu nijak projevit. “Většina programů státní pomoci, které mimo jiné držely trh práce zakonzervovaný, skončila teprve nedávno. Až nyní se tak bude ukazovat, kdo skutečně dokáže přežít a udržet si zaměstnance, a kdo bude muset skončit. Bude se hledat nový rovnovážný stav,” popisuje situaci v ekonomice Tomáš Valášek, výkonný ředitel společnosti Insolvence 2008, která vyvíjí a dodává IT řešení pro insolvenční správce a zabývá se i jejich odborným vzděláváním.

Podle Valáška teď většina ohrožených subjektů zkusí v čerstvě rozvolněné ekonomice ještě fungovat a využít příležitosti, že po dlouhé době mohou opět přicházet zákazníci. “Části z nich restart na poslední chvíli skutečně pomůže, ti ostatní už ale budou po více než rok trvající pandemii vyčerpaní, což by se mohlo na podzim projevit v nárůstu počtu insolvencí,” říká Valášek.

Letošní dosavadní maximum počtu nových insolvenčních návrhů připadá na březen, kdy jich lidé podali 2700. Ve druhém čtvrtletí pak počet návrhů stagnoval na úrovni kolem 2200 měsíčně. Za březnovým maximem jsou podle Valáška dva faktory. Jednak odložené insolvenční návrhy, které lidé chtěli podat už dříve, ale nemohli tak učinit kvůli lockdownu, jednak také dočasný konec zákazu mobiliárních exekucí. “Exekutoři mohli od února znovu chodit k lidem domů zabavovat majetek. To byla pro mnohé dlužníky motivace zvolit raději cestu oddlužení, než byly mobiliární exekuce koncem března opět přerušeny, a to do 30. června,” popisuje výkonný ředitel společnosti Insolvence 2008.

Podle ředitelky české pobočky úvěrové pojišťovny Atradius Markéty Stržínkové panuje podobná situace jako v Česku také ve zbytku Evropy. “Ani v ostatních evropských zemích zatím s ohledem na dosavadní rozsáhlou vládní podporu nepozorujeme nárůst počtu bankrotů. Pro poslední čtvrtletí 2021 však očekáváme nárůst míry ohrožení zejména malých a středních podniků v pandemií nejvíce postižených sektorech, jako je pohostinství nebo cestovní ruch. Vzhledem k raketově rostoucím cenám zdrojů a nedostatku zboží se s problémy budou potýkat častěji také firmy, které si nedokáží vyjednat flexibilní ceny na výstupu,“ myslí si Stržínková.

I kdyby na podzim začalo v Česku insolvencí skutečně přibývat, řídily by se nadále podle dosavadních pravidel. Prakticky všichni odborníci se shodují, že vládou schválená novela insolvenčního zákona, jež mimo jiné počítala se zkrácením oddlužení zaměstnanců i OSVČ z pěti na tři roky, už nestihne do říjnových parlamentních voleb projít Parlamentem. “Otázkou je, co s návrhem udělá nová Sněmovna. Z mého pohledu není pochyb o tom, že k novelizaci pravidel pro insolvence dojde, jde jen o to, kdy se tak stane,” říká Tomáš Valášek. Upozorňuje také na to, že kromě změn parametrů pro dlužníky bude na stole také úprava výše odměn pro insolvenční správce. “Pokud se oddlužení zkrátí z pěti na tři roky, stane se systém ekonomicky neudržitelným. Mezi odměnami pro správce za 60 a 36 měsíců je obrovský rozdíl, tím spíše, že nebyly valorizovány už 14 let.”

O tomto i dalších tématech, jako je například digitalizace v justici, budou odborníci z řad insolvenčních správců, soudců, advokátů, představitelů státní správy i legislativců diskutovat 15. října na odborné Konferenci Insolvence 2021. Ta je po loňském nuceném přesunu do online prostředí letos naplánována v obvyklém formátu osobního setkání. “Záměrně jsme vybrali termín v období po sněmovních volbách tak, aby již na konferenci bylo možné v jasnějších obrysech diskutovat o budoucnosti insolvencí v Česku - například právě o novele insolvenčního zákona, nebo o případných dopadech změn v exekucích do oblasti insolvencí,” uzavírá výkonný ředitel společnosti Insolvence 2008, jež konferenci pořádá.