Příležitost pro firmy ve školách: Minimálně do roku 2035 bude každý rok v průměru téměř o 13 000 více dětí ve věku 15 ti let.
personalista.com - 13. 09. 2023
Podle aktuálního průzkumu personální agentury Hofmann Personal, mapující situaci na trhu práce, chybí u 74 % dotázaných podniků některé typy pracovníků, zejména kvalifikovaných dělníků. Dlouhodobý nedostatek konkrétních profesí souvisí mimo jiné s nepružnou migrační politikou. Dalším důvodem je, že obory, kde chybí nejvíce zaměstnanců, nedokončí v některých případech téměř 40 % dětí. Podle MPSV v červenci 2023 na trhu chybělo okolo 40 tisíc řemeslníků a opravářů a více než 50 tisíc pracovníků obsluhy strojů a zařízení. Dlouhodobě se však v Česku nemění ani podmínky pro zaměstnávání cizinců. Při tom 76 % firem zaměstnává ve firmě dělníky a manuálně pracující z jiných zemí než ČR a SR. Důvodem jsou stále nedostatečné kvóty pro zahraniční pracovníky a vízový proces je pomalý a složitý. V tomto zaostává ČR například za Polskem, kde se změnou migrační politiky, mimo jiné i díky zjednodušení získávání víz, v roce 2022 počet zahraničních zaměstnanců zdvojnásobil. Průzkum byl proveden v červenci a srpnu 2023 mezi 260 personalisty výrobních, velkoobchodních a logistických firem, které zaměstnávají dohromady přibližně 135 tisíc zaměstnanců.
„Na trhu chybí dlouhodobě téměř 100 tisíc kvalifikovaných pracovníků. Jedním z problémů je, že obory, kde chybí nejvíce zaměstnanců, nedokončí v některých případech téměř 40 % dětí. Proto doporučujeme, aby se firmy zaměřily na zatraktivnění oborů v povědomí dětí a jejich rodičů a představili jejich dlouhodobou perspektivu,“ říká Gabriela Hrbáčková, ředitelka personální agentury Hofmann Personal a dodává: “Firmy, které se školami spolupracují nejčastěji poskytují studentům praxi nebo prezentují svou firmu ve škole. To už bohužel ale nestačí. Pro zatraktivnění oboru lze použít v rámci HR marketingu i modernější komunikaci, která bude studentům v tomto věku bližší.“
Podle dat ČSÚ bylo do roku 2020 15 ti letých dětí, tedy ve věku 1. ročníku střední školy, pod 100 000. V roce 2021 se tento počet dostal přes 100 000 a postupně se zvyšuje. Tedy minimálně do roku 2035 bude každý rok v průměru téměř o 13 000 více dětí ve věku 15 ti let. „Vidíme zde příležitost pro firmy začít se školami více spolupracovat a pracovat na zatraktivnění strojírenských a dalších oborů. 36 % firem totiž se SOŠ a učilišti vůbec nespolupracuje,“ konstatuje Gabriela Hrbáčková.
Česko v migrační politice zaostává za dalšími zeměmi
Dlouhodobě se v Česku nemění podmínky pro zaměstnávání cizinců, při tom firmy pro ně práci mají. V tomto zaostává ČR za dalším zeměmi. Například v Polsku zjednodušili pracovní proces bez nutnosti získání pracovního povolení pro vybrané státy bývalého SSSR. To spočívá v zaevidování prohlášení zaměstnavatele o pověření cizince prací na okresním úřadu práce. Výhodou tohoto řešení je čekací doba pouze 7 dní a absence formalit. V ČR je největší problémem, že všichni cizinci musí podat žádost o vízum na zastupitelském úřadu, který má omezenou kapacitu/kvóty. Takže reálně se většina kandidátů žádného termínu pro podání žádosti o vízum ani nedočká. Po podání žádosti o vízum trvá schválení víza 60 – 90 dní, ale celkový proces nejméně 5 měsíců, ale třeba i 9, 12 nebo 15 měsíců není výjimkou, což je naprosto neuvěřitelné,“ uvádí Gabriela Hrbáčková.
Na Slovensku mohou zahraniční zaměstnanci u strategických investorů začít pracovat dokonce ihned s tím, že schvalovací vízový proces teprve probíhá. To velmi usnadňuje klíčovým firmám fungovat a nemusí být tolik zasaženi nedostatkem zaměstnanců v konkrétních profesích.
Zapojit HR do celkové strategie firmy
Podle dat Eurostatu vyplývá, že ekonomická očekávání průmyslových podniků v zemích EU nejsou dobrá. Podniky spíše očekávají nižší ekonomickou aktivitu, zejm. zhoršení vývoje tržeb. „S predikcí dat o nižší ekonomické aktivitě však nekoresponduje další závěr průzkumu. 34 % dotázaných podniků totiž plánuje v následujících měsících nabírat. Pouze 4 % chce propouštět. Dlouhodobě nám výsledky průzkumu naznačují, že čeští HR manažeři uvažují spíše v krátkodobém horizontu,“ říká Gabriela Hrbáčková.
V letošním roce je po dlouhé době poprvé procento podniků, které mají oproti loňsku méně zaměstnanců (23 %), větší, než procento těch, kteří mají oproti loňsku vyšší personální stavy (22 %). Nejčastěji mají nižší stavy podniky v automotive oboru (35 % má oproti loňsku méně zaměstnanců) a ve strojírenství (30 %). Na nižší stavy ve firmách může mít vliv řada faktorů, mezi nimi i odchod zaměstnanců do důchodu. V průzkumu, který proběhl letos na jaře, totiž 40 % dotázaných firem očekávalo v nejbližších letech zvýšený odchod pracovníků do důchodu.
K tomu dodává Gabriela Hrbáčková: „Pokles náborů odráží několik faktorů trhu práce – nejen propouštění, ale hlavně dobrovolné odchody zaměstnanců, nedostatek pracovníků na trhu práce, firmy tedy nejsou schopny zaplnit volná pracovní místa a velkým tématem začínají být právě odchody do důchodu. Reálně bychom se měli začít zabývat i predikcemi EU a hlavně Německa, které ovlivňuje výrazně náš ekonomický vývoj.“
Umělá inteligence
Data z Eurostatu naznačují, že ČR je ve využívání AI v personalistice za evropským průměrem. V průzkumu pouze 17 % dotázaných uvedlo, že využívají v personalistice umělou inteligenci typu ChatGPT. Nejčastěji pro vytváření a textaci náborových inzerátů, ale také pro vytváření různých materiálů pro zaměstnance či zodpovídání častých dotazů. Co je ale alarmující, že 72 % dotázaných uvedlo, že se umělou inteligencí v personalistce neplánují vůbec zabývat. Znamená to, že budeme za státy EU opět zaostávat v další oblasti. Personalisté se zřejmě bojí využívat nové věci a pouštět se do neznámých vod, ale právě tento přístup je na úkor efektivity a inovace.