personalista.com - 24. 05. 2021

Dům zahraniční spolupráce (DZS) realizoval ve spolupráci s agenturou STEM/MARK výzkum na téma postoje české společnosti k zahraničním mobilitám. Šetření zahrnující více než tisícovku respondentů vybraných tak, aby tvořili reprezentativní vzorek české populace, ukázalo, jak Češi vidí výjezdy studentů a jejich dopady na ekonomiku, vzdělávací systém i samotné účastníky. Cestování do zahraničí přináší pozitiva

Z výsledků průzkumu vyplývá, že česká společnost vnímá cestování do zahraničí pozitivně – téměř ¾ lidí jej považují za přínosné. Jsou to častěji lidé s dobrou životní úrovní, vyšším příjmem a alespoň středoškolským vzděláním. Většina oslovených souhlasí také s výjezdy žáků a studentů na studijní pobyty a stáže do zahraničí. Zahraniční výjezdy středoškolských žáků podporuje 86 %, výjezdy vysokoškoláků dokonce 89 % dotázaných.

Účast na zahraničním studijním pobytu či stáži pro lepší pracovní uplatnění Zahraniční pobyty jsou většinově vnímány jako programy, které naučí účastníky samostatnosti. Oslovení se domnívají, že studijních nebo pracovních pobytů se častěji účastní úspěšní lidí, zároveň ale nevnímají zahraniční pobyty jako závislé na ekonomické situaci, tedy pro bohaté nebo chudé. Více než 80 % české populace se domnívá, že účast na mezinárodních studijních či pracovních aktivitách přináší lepší pracovní uplatnění v budoucnu. To je podle většiny oslovených také hlavní motivací, proč lidé do zahraničí za studiem či stáží vyjíždějí.

Mezinárodní vzdělávání jako zdroj rozvoje ekonomiky

Více než 60 % populace souhlasí s názorem, že výměnné mezinárodní studijní či pracovní pobyty mají obecně pozitivní vliv na rozvoj naší ekonomiky. Necelá polovina se domnívá, že zahraniční studenti jsou přínosem pro český vzdělávací systém.

Alespoň měsíc v zahraničí žila téměř pětina oslovených. Jsou to častěji muži, lidé s vysokoškolským vzděláním a lidé z velkoměst. Dva z pěti oslovených si dokáží představit žít v zahraničí na delší dobu. Jedná se častěji o mladé do 29 let s alespoň středoškolským vzděláním. Necelá polovina oslovených do 59 let deklaruje zájem zúčastnit se pobytu v zahraničí v budoucnu. Jedná se zejména o pracovní stáže, jazykové nebo výukové pobyty a práci v zahraničí.