personalista.com - 14. 02. 2025

Pocuchané nervy z krizí minulých i budoucích

Schylovalo se k tomu už delší dobu. O wellbeingu se často mluvilo i psalo, ale vysoký tlak na výkon v rostoucí ekonomice potřebu opatrovat duši nebo relaxovat často vytěsnil. S pandemií koronaviru však nastal velký zlom. Naprostá změna denního režimu, nedobrovolná izolace, zpřetrhané sociální vazby, strach z budoucnosti a nejistota měly za příčinu prudké zhoršení psychické kondice velké části lidí. Pandemie tak ukázala na křehkost lidské duše a současně neschopnost mnohých vyrovnat se bez hlubších následků s nastalou situací. Díky dalším krizím, které plynule navázaly, nebyl ani prostor se úplně vzpamatovat. A jiné krize zase bezesporu přijdou.

„To vše se promítá do celkového psychického vyčerpání. Péče o well-being se tak v následujícím období dostane jednoznačně do popředí i mezi zaměstnavateli, kteří budou muset hledat cesty, jak svým zaměstnancům ulevit, pokud je budou chtít udržet zdravé, a tím pádem efektivní,“ říká Stéphane Nicoletti, generální ředitel společnosti Up Česká republika, která se věnuje komplexní péči o zaměstnance již 30 let.

Zaměstnanci i zaměstnavatelé v péči o duši tápou

Jak to v současné době s duševním zdravím českých zaměstnanců vypadá? Výsledky průzkumu Barometr zaměstnanců společnosti Up Česká republika mezi více než 1000 lidmi tuzemských firem a organizací ukazují, že většina lidí v péči o své duševní zdraví spíše tápe a zaměstnavatelé jim v tom nijak výrazně nepomáhají. Podle výsledků průzkumu se po psychické stránce cítí výborně nebo velmi dobře jen třetina lidí. Naopak více či méně špatně se cítí čtvrtina lidí. Tristní je, že podle poloviny lidí právě péči o duševní zdraví jejich zaměstnavatel úplně pomíjí.

„Už jen pouhý zájem o zaměstnance, snaha s ním efektivně komunikovat a dát mu možnost a prostor se na pracovišti upřímně vyjádřit, mají obrovský dopad na jeho psychiku, a tím i na celkovou atmosféru ve firmě,“ vysvětluje Ela Honická, HR ředitelka společnosti Up Česká republika, a pokračuje: „Ještě nedávno neměli HR manažeři příliš nástrojů, jak zjistit spokojenost svých zaměstnanců nebo jejich psychické rozpoložení. Nyní však již existují aplikace, které umožňují odhalit problémy, potřeby či přání zaměstnanců doslova do pár minut. A nevynechají ani zaměstnance, kteří právě nemohou být v práci.“

Podpoře duševního zdraví pak může pomoci i zdánlivý detail, jakým je pochvala. Tou se ale v českých vodách stále šetří. Přitom právě pochvala má z dlouhodobého hlediska výrazně vyšší dopad na motivaci a angažovanost zaměstnanců, než je finanční ohodnocení. Pro polovinu lidí je zároveň dle dat Up ČR pochvala v práci stejně důležitá nebo dokonce důležitější než finanční ohodnocení.

Mladá psychika strádá nejvíce

Vůbec nejhůře se po duševní stránce cítí generace Z, tedy nejmladší věková skupina figurující na trhu práce. Po duševní stránce se necítí dobře celá její třetina. Více než polovina této věkové kategorie potvrzuje, že negativní vliv na jejich psychiku má právě práce. To je o 16 procentních bodů více než avizují starší respondenti. Právě tato věková skupina současně projevuje největší zájem o péči o duševní zdraví ze strany zaměstnavatele. To otevírá příležitost pro zaměstnavatele, jak zaujmout na trhu práce právě je.

„Data ukazují, že do věku 30 let učiníme až 80 procent nejdůležitějších rozhodnutí, která ovlivní zbytek našeho života. To je důvod, proč by všichni, a zejména firmy, měli mnohem více investovat do duševního zdraví, rozvoje emoční inteligence a osobního leadershipu mladých lidí,“ vysvětluje lektorka a koučka Cristina Muntean.

Více pohody v přírodě i na wellnessu

Naprostá většina lidí však vnímá, že by jejich duše potřebovala systematičtější přístup. Jaké o něm mají představy? Dle výsledků průzkumu Barometr by v rámci zlepšení duševního zdraví 30 % dotazovaných rádo vyráželo častěji do přírody. Obdobný počet lidí by se chtěl zaměřit na kvalitní spánek. Více než pětina lidí by si chtěla dopřát wellness či lázně a stejný počet respondentů by vsadil na zdravou stravu. Více než desetina lidí by zase ocenila relax v podobě sportu a obdobně se lidé vyjadřovali u možnosti uvolňovacích cvičení, jakým je jóga.

I v tomto ohledu může výrazně pomoci zaměstnavatel. V první řadě tím, že bude respektovat volný čas zaměstnance a nepřetěžovat jej v práci nebo mu umožňovat home office, pokud to povaha práce dovoluje. Pomoci mohou ale také dobře zvolené benefity a podpora volného času.

„Jedním z výrazných stresorů poslední doby je dlouhodobý pokles kupní síly, díky kterému většina lidí omezila právě aktivity, které jim dělaly radost a umožnily jim zrelaxovat. Volnočasové benefity umí tento výpadek kompenzovat a zájem o ně roste,“ říká Ela Honická a dodává: „Doslova renesancí prošel příspěvek na stravování. Podpora stravování má daleko hlubší dopad, než by se mohlo zdát. Kromě pravidelného stravování zaměstnance takový společný oběd s kolegy upevňuje vztahy ve firmě a dá zaměstnanci v obědové pauze možnost vypnout.“

Péče o duši je nutnost budoucnosti

Výsledky průzkumu Barometr zaměstnanců jednoznačně ukázaly, že péče o duši je v současné době stále podceňována. Přesto se k ní ale stále častěji obrací pozornost a v budoucnu bude nutné soustředit se na ni minimálně stejně jako na fyzické zdraví. „Péče o duševní zdraví, která je v současné době zatím jen zajímavá příležitost, jak vybočit na trhu práce, se stane nutností a podpora ducha se bude muset stát nedílnou součástí firemních strategií,“ doplňuje závěrem Stéphane Nicoletti ze společnosti Up Česká republika.

Když se zamyslíte nad svým zdravím z HLEDISKA DUŠEVNÍHO, tedy Vaší psychiky, která z možností nejlépe vystihuje aktuální situaci? Jak se cítíte po psychické stránce? (n=1025, data v %)