personalista.com - 31. 12. 2022

Dřív, než to dovoluje současná hranice pro odchod do důchodu, by chtělo přestat pracovat 53 % dotázaných, nejpozději ve věku 65 let dalších 33 % lidí. Dvanáct procent pracujících uvádí hranici 65-70 let, jen necelých půldruhého procenta by souhlasilo s věkem odchodu do důchodu mezi 70-75 roky a ani ne setina je těch, kteří by se rádi stali penzisty ještě později.

O zabezpečení na penzi se má postarat stát

„Razantní penzijní reforma nemá mezi zaměstnanci podporu. Lidé ani nesouhlasí se zvyšováním daní nebo snížením důchodů. Řešení současné ekonomické situace je především věcí státu,“ shrnuje výsledky průzkumu František Boudný, ředitel Předvýběru.CZ.

Největší podporu mezi možnými řešeními nedostatku státních financí pro zajištění důchodového systému má snížení počtu státních zaměstnanců (63 %), omezení podpory v nezaměstnanosti (42 %) a zrušení podpory stavebního spoření (24 %). Naopak pro zvýšení daní je jenom 19 % lidí, 16 % by jich souhlasilo se znovuzavedením poplatků ve zdravotnictví, jedenáct procent podporuje zavedení školného a jen sedm procent respondentů souhlasí se snížením důchodů.

Podle 35 % lidí je zabezpečení penzistů věcí státu, jen necelá desetina míní, že se má postarat každý sám, případně jeho potomci, nadpoloviční většina uvádí kombinaci těchto možností.

Lidé mají z odchodu do penze strach

Skoro tři čtvrtiny účastníků průzkumu vnímají odchod do důchodu jako finanční riziko s možností propadu životní úrovně. Přitom 67 % lidí spoří, 28 % investuje, 27 % má vlastní dům. Pětina respondentů míní, že mají dostatečný příjem a třináct procent jich uvádí, že mají dostatečný majetek. Další pětina se naopak na důchod nijak nepřipravuje.

Každý třetí bere příspěvek na penzijní spoření

Přesně třetina dostává od zaměstnavatele příspěvek na „penzijko“, další třetina pracuje ve firmách, které příspěvek neposkytují. „Skoro šest procent lidí netuší o možnosti získat příspěvek od zaměstnavatele,“ upozorňuje ředitel personálky František Boudný. Nějakou formou si peníze na důchod odkládají skoro čtyři pětiny lidí. Jen třináct procent jich nemá vůbec žádné úspory. Skoro 46 % zaměstnanců by při současné životní úrovni vydržely úspory od jednoho měsíce až do jednoho roku. Pětina lidí si dává stranou od jednoho do dvou tisíc korun, téměř stejný počet lidí spoří dvojnásobek, zatímco dvanáct procent lidí jenom polovinu a dalších dvanáct procent lidí jen do pěti set korun. Data pro reprezentativní průzkum sesbírala na přelomu listopadu a prosince agentura Talk Online Panel na vzorku 500 pracujících respondentů ve věku 18-64 let. ::