personalista.com - 04. 01. 2012

Ačkoli v roce 2011 ve většině firem rostl objem zakázek a ekonomická situace firem se po krizových letech 2008 – pololetí 2010 stabilizovala, je, navzdory očekávání, počet firem v insolvenci ve srovnání s rokem 2010 výrazně vyšší a meziroční nárůst činí 21,5 procenta. Proti tomu v období 2010/2009 činil meziroční nárůst insolvenčních návrhů u právnických osob jen necelých 6 procent.

Opačná tendence kopírující vývoj ekonomiky se projevila u fyzických osob nepodnikatelů. Při srovnání let 2010/2009 narostl v důsledku krize a nezaměstnanosti počet insolvenčních návrhů fyzických osob nepodnikatelů o rekordních 149 procent. V roce 2011 byl nárůst insolvencí proti roku 2010 nižší a činil 66,7 procenta.

Pokud se pro srovnání podíváme na německou ekonomiku, měla příznivá ekonomická situace v roce 2011 pozitivní dopad na počet insolvencí jak u právnických osob, tak u spotřebitelů. Počet firemních insolvencí meziročně poklesl o 5,8 procenta na 30.200 případů v roce 2011. U spotřebitelů poklesl počet insolvencí o 6,1 procenta, na celkových 103.200 případů. Přesto je stále překročena hranice 100.000 a spotřebitelské insolvence jsou v Německu považovány za masový jev.

Nejvyšší počet insolvencí na 1.000 registrovaných firem byl v roce 2011 v Moravskoslezském kraji. Následuje kraj Olomoucký a Jihomoravský. Nejlepší ekonomická situace firem je již tradičně ve Středočeském kraji, výrazný pokles insolvencí zaznamenali v Plzeňském kraji. Dalším rokem pokračuje i pokles insolvencí v hlavním městě Praze, která je s 2,02 insolvencemi v roce 2011 na osmém místě v pořadí krajů dle počtu insolvencí. Naopak razantní nárůst počtu insolvencí na 1 000 firem (o 122 %) zaznamenali v Ústeckém kraji.

Z jednotlivých odvětví je nejvíce firem v insolvenci v přepočtu na 1.000 registrovaných firem v oboru papírenského průmyslu a již tradičně v oboru těžby a chemického průmyslu. Papírenský průmysl zaznamenal ve srovnání s loňským rokem nejvyšší nárůst počtu insolvencí na 1.000 registrovaných firem. Ke zhoršení ekonomické situace a nárůstu počtu insolvencí došlo i v oblasti recyklace a dřevařství. Naopak zlepšení je zřejmé u firem v oblasti telekomunikačních a poštovních služeb a v oblasti dopravy. V celkových číslech jsou stejně jako loni insolvencí nejvíce postiženy firmy v oblasti velkoobchodního a maloobchodního prodeje a stavebnictví.

Insolvenční návrhy u právnických osob jsou po prohlášení úpadku řešeny dvěma způsoby: konkurzem nebo reorganizací.

Konkurs je způsob řešení úpadku spočívající v tom, že na základě rozhodnutí o prohlášení konkursu jsou zjištěné pohledávky věřitelů poměrně uspokojeny.

Konkurzů bylo v prosinci 2011 prohlášeno 150, což znamená proti listopadu pokles o 5,1 procenta. Celkový roční počet konkurzů však stále mírně roste. V roce 2011 došlo proti roku 2010 ke zvýšení počtu konkurzů o 11 procent. Meziroční nárůst 2010/2009 činil jen 3,09 procenta.

Od ledna 2008, kdy vstoupil v platnost Insolvenční zákon, je počet konkurzů stále rostoucí. Přesto však počet prohlášených konkurzů nedosahuje úrovně z přelomu tisíciletí. To souvisí i se změnou metodiky zákona, kdy v případě nedostatku majetku není prohlášen konkurz.

V letošním pořadí firem v konkurzu, seřazených dle výše obratu, dominovaly menší firmy než v roce 2010. Pokud srovnáme počet firem s obratem nad 500 mil., je jich v letošním žebříčku o 50 procent méně než v roce 2010. Vedle tradičně problémových oborů jako je nákladní doprava a stavebnictví, se konkurzy rozšířily i do dalších oborů, např. do oblasti obchodu s pohonnými hmotami, restaurací a stravování nebo prodeje hutního materiálu.

Druhým způsobem řešení úpadku je reorganizace. Jedná se o takový způsob řešení úpadku, kdy dochází k postupnému uspokojování pohledávek věřitelů při zachování provozu dlužníkova podniku. Předpokladem pro povolení reorganizace je, aby obrat firmy, která se dostala do problémů, činil v roce před insolvencí alespoň 100 000 000,- Kč. Druhým kritériem pro povolení reorganizace je, aby firma měla minimálně 100 zaměstnanců. Výše uvedená kritéria neplatí v situaci, kdy dlužník předloží nejpozději do 15 dnů po rozhodnutí o úpadku reorganizační plán, již schválený polovinou zajištěných i nezajištěných věřitelů.

Od počátku platnosti insolvenčního zákona (leden 2008) bylo do konce roku 2011 soudem povoleno celkem 58 reorganizací. Z toho 17 jich soud schválil v roce 2011. Z celkových 58 reorganizací bylo k 31.12.2011 již 18 reorganizací přeměněno na konkurz. Celkem 6 reorganizací (tj. jen 10,3 %) bylo úspěšně ukončeno splněním reorganizačního plánu.

Insolvenci fyzických osob je možné řešit oddlužením. Oddlužení probíhá buď formou zpeněžení majetku dlužníka nebo plněním splátkového kalendáře, kdy dlužník musí během 5 let splatit věřitelům alespoň 30 procent dluhu. Pokud dlužník není schopen řešit úpadek oddlužením, je prohlašován konkurz.

V roce 2011 požádalo 16.568 osob o oddlužení, oddlužení bylo povoleno v 10.620 případech (tj. 65 % ze všech návrhů na oddlužení). V meziročním srovnání bylo za rok 2011 povoleno o 82 procent případů oddlužení více.

Oddlužení formou zpeněžení majetku využilo v roce 2011 164 dlužníků. V ostatních případech bylo oddlužení řešeno nastavením splátkového kalendáře. Přesto, že zpeněžení majetku jako způsob řešení dluhů využilo v roce 2011 téměř 2x víc dlužníků než v roce 2010, pořád je to jen 1,5 procenta ze všech povolených oddlužení.

Největší počet dlužníků se nachází ve věkovém intervalu 31 – 40 let. Insolvenci tak nejčastěji pociťují mladí lidé s malými dětmi nebo lidé, kteří pořizují bydlení či vybavení a zakládají rodinu. Dále následují spotřebitelé ve věku 41 – 50 let. Nejméně zadluženou skupinou jsou lidé ve věku od 61 let. Pokud srovnáme věkový průměr dlužníků v sousedním Německu, nejohroženější skupinou spotřebitelů jsou lidé ve věku 40 – 49 let (téměř třicetiprocentní podíl na celkovém počtu insolvencí) a lidé ve věku 50 – 59 let (19,5%). Věkový rozdíl nejpočetnější skupiny dlužníků v ČR a v Německu souvisí pravděpodobně s pozdějším rozvojem hypotečního trhu a nabídkou spotřebitelských úvěrů v České republice.

V roce 2012 očekává Creditreform růst počtu insolvenčních návrhů. Prvního ledna totiž končí protikrizová výjimka pro předlužené firmy a vrací se povinnost pro manažery podat na společnost insolvenční návrh i v případě tzv. předlužení. To nastává, pokud má firma alespoň 2 věřitele a součet všech jejích dluhů, včetně nesplatných, přesáhne hodnotu jejího majetku. Vliv na ekonomickou situaci firem a spotřebitelů bude mít i zvýšení DPH.


Doporuč tento článek přátelům na Facebooku
Slovenská mutace Personalisty.com je přístupná na adrese personalista-sk.com


Bookmark this on Delicious Tweet