personalista.com - 27. 06. 2024

Průměr sazby DPH se v roce 2024 mezi zkoumanými 25 státy pohyboval kolem 20 procent, oproti roku 2023 se tedy nezměnil. „Změny u DPH jsme zaznamenali u 5 států, přičemž Česká republika byla jedním z nich,“ uvedl vedoucí partner daňového oddělení Forvis Mazars v České republice Pavel Klein. Mezi země, které nějakým způsobem modifikovaly systém DPH patří i Řecko, Estonsko, Moldavsko a Kosovo. Změny šly většinou směrem přidání snížené sazby, případně nulového zdanění.

Nejvyšší základní sazbu v rámci zemí V4 má Maďarsko, a to 27 procent. Tato hodnota je zároveň nejvyšší v rámci všech 25 zkoumaných zemí. Dalším příkladem vysoké sazby DPH pak je s 25 % Chorvatsko. V rámci zemí V4 činí základní sazba 20 % na Slovensku, 21 % v ČR, 23 % v Polsku a již zmíněných 27 % v Maďarsku. V Rakousku činí základní sazba DPH 20 % a v Německu 19 %.

Studie Forvis Mazars upozorňuje na skutečnost, že u snížené sazby DPH jsou rozdíly mezi státy ještě výraznější. S výjimkou České republiky mají všechny zbývající státy V4 zavedenu 5% sníženou sazbu na vybrané oblasti. Kromě této snížené sazby používají státy V4 ještě další snížené sazby, Polsko 8%, Slovensko 10% a Maďarsko 18%. V Rakousku činí snížené sazby 13 % a 10 % a v Německu 7 %. Česká republika tedy svou aktuální výší snížené sazby 12 % zaujímá v rámci V4 pozici země s nejvyšší sníženou sazbou a patří rovněž mezi země s nejvyšší sníženou sazbou v rámci všech 25 zkoumaných států Evropy a střední Asie. Z přehledů uvedených ve studii je zřejmé, že tři země uplatňují DPH systém pouze s jednou sazbou DPH, konkrétně se jedná o Bosnu a Hercegovinu (17%), Kyrgyzstán (12%) a Kazachstán (12%).

Ze studie Forvis Mazars dále vyplývá, že jednotlivé státy mají pro snížené sazby odlišné rozložení zboží a služeb. „Při pohledu na daňové systémy různých států je zřejmé, že výše a počet sazeb DPH je pouze jedním z kritérií pro posouzení DPH systému dané země. Pro získání komplexního pohledu je potřeba dále zkoumat jaké sazbě daně jednotlivé typy zboží a služeb podléhají,“ dodal Pavel Klein.

Snížená sazba DPH ve výši 12 % se v České republice vztahuje například na potraviny, kohoutkovou vodu, krmiva pro zvířata, léky, ubytování, noviny či hromadnou přepravu. Například léky přitom ještě loni spadaly do 15% sazby. Naopak například kadeřnické služby či úklidové práce byly v rámci DPH přesunuty do základní 21% sazby. Česká republika, stejně jako všechny ostatní země V4, umožňuje plátcům DPH zvolit si systém skupinového zdanění. Tento systém existuje i v Rakousku a Německu, ale v rámci 25 zkoumaných zemí je ho možné zvolit méně než v polovině zemí.

Studie v neposlední řadě uvádí i fakt, že se dále zvyšuje počet vlád, které zavádí nové systémy s cílem zlepšit dodržování předpisů a omezit DPH podvody. Jde například o povinný systém elektronické fakturace, online podávání daňových přiznání DPH nebo reportování účetních dat správci daně v reálném čase. Například Maďarsko zavedlo od roku 2024 tzv. systém e-VAT, jehož cílem je usnadnění správy DPH. Tento systém je schopen „předvyplnit“ měsíční hlášení k DPH na základě údajů o fakturách, které maďarští plátci DPH průběžně reportují správcům daně. Polsko a Rumunsko v nedávné době implementovaly povinný reporting v podobě standardního auditního souboru pro daňovou kontrolu (SAF-T). Jeho hlavním účelem je umožnit správcům daně získat rychlý přístup k standardizovaným fakturačním a logistickým údajům a na základě jejich analýzy identifikovat podezřelá daňová chování a zefektivnit tak daňové kontroly.