personalista.com - 18. 10. 2023

Nejčastější hodnota příspěvku na stravování je v případě papírových stravenek či stravenkové karty 100 až 149 korun na den. Tuto částku dostává více než polovina těch, kdo mají stravenky. Vyšší sumu za odpracovaný den má 18 % zaměstnanců.

Suma 149 korun přitom nepokryje oběd ani tam, kde je nejlevněji, tzn. na Vysočině, kde strávníci platili v srpnu za oběd v průměru 164,50 Kč. „Ze srpnových transakcí našimi stravenkovými kartami vyplývá, že průměrná cena oběda celorepublikově už překročila 184 korun a třeba v Praze dokonce 206 korun,“ připomíná Jan Michelfeit ze společnosti Sodexo Benefity s tím, že daňově nejvýhodnější stravenka má v letošním roce hodnotu 194 korun. „Většina zaměstnavatelů této maximální možnosti ale nevyužívá, byť jim zákon o dani z příjmů umožňuje firmám odečíst si z daní 55 procent z ceny stravenky, což je letos zhruba 107 korun,“ uvádí Jan Michelfeit.

Stravenky – ať už v digitální či v papírově formě – vnímá většina těch, co je mají, jako výraznou přidanou hodnotu, díky níž si může dopřát pravidelný oběd v restauraci v pracovní den (38 %). V případě paušálu je to výrazně méně, jen 25 %. „V chování zaměstnanců se to projevuje logickým způsobem – chodí na obědy méně často,“ Michelfeit a dokládá to daty z výzkumu: „49 % lidí se stravovacím paušálem v restauracích neobědvá nikdy. Naproti tomu z těch, co mají stravenky, na oběd nikdy nechodí jen 35 %.“

Z výzkumu dále vyplynulo, že kdyby si lidé mohli v případě navýšení mzdy vybrat mezi stravenkami a financemi, volili by stravenky. Ty také téměř 70 procent lidí (69,68 %) vnímá jako „pomocníka“, který jim umožňuje zmírnit dopady vysokých cen potravin, nealkoholických nápojů a stravování na jejich rodinný rozpočet.