S nadbytečnými kily bojuje více než polovina Čechů Spoléhají i na doplňky stravy
personalista.com - 29. 04. 2019
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) trpěl v roce 2016 každý čtvrtý obyvatel naší planety nadváhou, každý jedenáctý pak obezitou. Nejnovější data uvádí, že se počet obézních lidí za posledních 40 let ztrojnásobil. Ještě prudší je tento nárůst v průmyslově rozvinutých zemích. Lidí trpících obezitou přibývá ale také v rozvojových zemích, což vede odborníky k předpokladu, že obezita se stane v tomto století celosvětovou pandemií. Nahrává tomu i skutečnost, že podle WHO prudce přibývá obézních dětí, přičemž riziko nadváhy v dospělosti stoupá právě s výskytem nadměrné hmotnosti v dětském věku.
Jak jsou na tom Češi?
Česká republika není v tomto směru výjimkou. Ještě před 40 lety měla normální tělesnou váhu téměř polovina českých mužů, dnes je to už méně než třetina. I počet českých žen s nadváhou stoupá, ovšem nikoli tak dramaticky – o 8,5 procentního bodu. Normální tělesnou váhu mělo podle statistik z roku 2016 41,7 % českých žen.1c Zajímavé přitom je, že počet lidí s nadváhou (BMI 25–30) mezi Čechy v podstatě stagnuje, mnohem výrazněji ovšem roste podíl obézních lidí (BMI ≥ 30).1d
Obezita jako zdravotní i ekonomický problém
Proč jsou tato čísla tak alarmující? Podle praktického lékaře MUDr. Michala Lazáka představuje nadměrná hmotnost mimo jiné i závažný ekonomický problém, a to vzhledem k řadě zdravotních komplikací, které s ní souvisí a jejichž léčba je mnohdy velice nákladná: „Obezita prokazatelně zvyšuje riziko vzniku zejména kardiovaskulárních, metabolických či onkologických onemocnění a onemocnění pohybového aparátu. Významně zvyšuje i riziko respiračních nemocí a může být provázena řadou psychických a psychosociálních problémů.“ V konečném důsledku je obezita spojena také se zvýšenou úmrtností – podle odhadů zemře například v Evropské unii v souvislosti s nadměrnou hmotností každý třináctý člověk.
Paradoxem je, že i když je obezita označována jako epidemie 21. století a odborníci ji již několik let řadí let do kategorie nemocí, nezpůsobují ji žádné zákeřné bakterie ani viry. Naopak příčina nemoci i její léčba jsou již dlouhá desetiletí vcelku jasné. Navíc, prevence v podobě zdravého životního stylu dokáže ve většině případů zabránit tomu, že člověka tato nemoc „postihne“. V rozvoji obezity hraje klíčovou roli nerovnováha mezi příjmem a výdejem energie. Jestliže je energetický příjem větší, než výdej, ukládá se nadbytečná energie do tukových buněk, a důsledkem je nárůst tukové tkáně.
Podle nutriční poradkyně Kristýny Ostratické je kromě celkového příjmu energie a množství přijatého jídla důležitá i samotná skladba jídelníčku: „Problémem je především vysoký přísun tuků a dále pak jednoduchých cukrů. Vyšší přísun bílkovin pravděpodobně nemá tak velký dopad na vznik nadváhy, i když svou negativní roli může také sehrát. Naopak pozitivní vliv v boji s obezitou má vláknina – naplňuje žaludek díky vstřebané vodě, kterou na sebe váže a snižuje chuť k jídlu. Prodlužuje trávení potravy v žaludku, což způsobuje „pocit nasycení“ a i živiny z potravy tak mohou být lépe vstřebány.“
Češi při hubnutí spoléhají i na doplňky stravy
Základní metoda léčby obezity zahrnuje dietu se sníženým energetickým příjmem (o 1 500 – 2 000 kJ/den), zvýšenou pohybovou aktivitu a změnu životního stylu. U některých pacientů ji lze ještě doplnit o farmakoterapii, případně chirurgickou léčbu.
V posledních letech se Češi při léčbě obezity stále více spoléhají také na doplňky stravy: „V prvním kvartálu letošního roku stoupl prodej našeho přírodního doplňku na hubnutí téměř o čtyřnásobek v porovnání se stejným obdobím loňského roku,“ říká Miroslav Borkovec ze společnosti Mesaverde, výrobce produktů zdravé výživy. Podle Borkovce jejich přípravek na hubnutí nejčastěji kupují ženy ve věku okolo 35 let.