logo-personalista.com
oblíbené přidat k oblíbeným
pracovní prostředí | byznys | peníze | CSR | získávání a výběr | trh práce | rozvoj pracovníků | lidé a podniky celoživotní učení | zprávy | rekvalifikace |
Personalista doporučuje: učímse.cz | facebook: personalista | twitter: personalista
Personalista > zprávy > Profesní výhybka: většině lidí by nevadilo změnit obor
www.veletrhprace.cz

Profesní výhybka: většině lidí by nevadilo změnit obor

personalista.com - 16. 10. 2019
Jedním z důvodů, proč naše hospodářství potřebuje pracovníky ze zahraničí, je jejich odbornost. Tuzemští zaměstnanci nedokážou poptávku pracovního trhu pokrýt. Pomoci by mohla nejen podpora odborného vzdělávání, ale také možnosti rekvalifikace. Podle průzkumu společnosti Manuvia si změnu oboru dovede představit 85 % lidí.




Z průzkumu, který pro agenturu Manuvia realizoval na jaře 2019 Ipsos, vyplývá, že většině lidí by nevadilo začít pracovat v úplně jiném oboru. Ochotu začít pracovat ve zcela jiné oblasti uvedlo 85 % respondentů, přičemž přibližně polovina z nich by takovou změnu zvládla bez problémů, druhá polovina se domnívá, že by to tak snadné nebylo, ale zvládla by to. To, že by pro ně změna oboru nebyl problém, uvádějí o něco častěji muži (44 %) než ženy (38 %).

Nejsnadněji by obor měnili lidé v Královehradeckém a Karlovarském kraji (cca 55 %, přičemž celorepublikový průměr je asi 40 %). Méně flexibilní jsou lidé ve Středočeském kraji nebo v Plzeňském kraji (změnu oboru si nedovede představit 21 % a 19 % respondentů vs. celorepublikový průměr 15 %). „Za povšimnutí stojí fakt, že ochota změnit obor roste se vzděláním, jakkoliv jsou to rozdíly v jednotkách procent. Přestože u lidí se základním vzděláním lze očekávat, že tvoří nekvalifikovanou pracovní sílu, 17 % z nich si nedovede představit, že by dělali jinou práci. Kdežto mezi vysokoškoláky, kteří se oborově profilují v průběhu studia, by obor nedokázalo změnit 13 %. Dá se tedy říci, že lidé s vyšším vzděláním se mohou o něco lépe adaptovat na změnu,“ komentuje výsledky Peter Dosedla, generální ředitel Manuvia.

Vyšší než průměrný odpor ke změně oboru mají lidé ve věkové skupině 55+. A zajímavé je, že lidé do 35 let jsou ochotní ke změně méně než lidé ve věku 35 až 55 let.

Vzdělávání a praxe se často míjejí

„Aby se člověk v průběhu života dokázal přizpůsobit a v případě potřeby mohl změnit profesi, měl by se naučit osvojování nových kompetencí. Naše školství to však neumožňuje, což považuji za vážný problém,“ říká Peter Dosedla. Podle něj se v našich školách stále učíme příliš teorie a málo praxe, zatímco na západ od našich hranic, kde jsou školy mnohem více propojené s firmami (budoucími zaměstnavateli), tvoří praxe až 70 % výuky. Angažovanost soukromého sektoru v odborném vzdělávání má přitom i další pozitiva – od čistě praktického financování technického vybavení odborných škol, až po přiblížení studijních oborů potřebám pracovního trhu.

Ani systém celoživotního vzdělávání není podle Petera Dosedly nastavený optimálně. Vzdělávání pracujících proto suplují firmy. Situaci nezlehčuje ani to, že se na pracovišti potkává několik generací a každá vyžaduje zcela rozdílný způsob vzdělávání. „Dnešní padesátníci mají před sebou dalších 15 produktivních let, než odejdou do důchodu. Trh práce se mění a je potřeba se zaměřit na nové možnosti jejich kariérního směřování,“ upozorňuje Peter Dosedla.

Už dávno neplatí, že výběr studijního oboru ovlivní celou budoucí kariéru zaměstnance. Lidé mohou svou kvalifikaci zvyšovat nebo zcela měnit v průběhu kariéry. Firmy nezřídka nabízejí zaučení či možnost doplnit si kvalifikaci. Podle informací personální agentury Manuvia je toto jeden z efektivních způsobů, jak doplnit neobsazené pracovní pozice. Firmy mají většinou vlastní školící centra a vlastní rozvojové projekty, které jim pomáhají udržet odbornost v dlouhodobém horizontu. I absolventi středních odborných škol se musí doškolit, protože jim chybí praxe. Pozitivní je, že firmy jsou ochotné školit i nové uchazeče nebo agenturní pracovníky. Obvykle za podporu při získání vyšší kvalifikace očekávají loajalitu, například nemožnost odejít z firmy dříve než po roce.

Nejvíce poptávané profese

V Česku aktuálně chybí nejvíce lidé do výroby, stavaři, řidiči a technici. Ve statistikách Manuvie nejčastěji figuruje poptávka firem po operátorech výroby a montérech – ti sice nemají vysokou kvalifikaci, ale musí zvládat velké objemy, proto jsou pro podniky velmi důležití. Na kvalifikované pracovní pozice se nejčastěji hledají svářeči, CNC operátoři a řidiči vysokozdvižných vozíků.

Podle Světového ekonomického fóra do roku 2025 zanikne 80 milionů pracovních míst, ale 130 milionů nových se objeví, přičemž většinu z nich dnes ještě nelze ani definovat. To, že se většina zaměstnanců nebojí obor změnit, dává naději, že si náš pracovní trh s nadcházejícím vývojem poradí.





Váš e-mail: E-mail příjemce:
Vaše jméno:  



listvyhledávání

listreklama

listfacebook




listzajímavosti odjinud

Pět tipů, jak být dobrým šéfem v čase cholery

Koronavirová epidemie i nadále nechává řadu pracovníků pracovat ze svých domovů. Jak by si měli s kolegy na home officu poradit je... více

Družstvu CBA vzrostl v loňském roce obrat o 9 procent. Letošní výsledky odhaduje kvůli koronaviru na stejné úrovni

Maloobchodní Družstvo CBA CZ zaznamenalo v roce 2019 obrat 1,95 miliardy korun, meziročně tak vzrostl o 9 procent. Obrat se CBA na... více

Lidovci během pár dní zmodernizovali svá jednání

Současná opatření proti šíření nemoci COVID-19 přinesla i nečekaná pozitiva. Je jím například to, že KDU-ČSL, jedna z nejstarších ... více

Jak udržet auto ve formě? Pomůže kvalitní palivo, servisní plán i zvýšení výkonu

Investice do automobilu, ať již ojetého nebo nového, patří podobně jako koupě bytu či domu mezi největší finanční výdaje každé dom... více

Tým CTU-CRAS z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze pojede obhajovat úspěch v robotické soutěži DARPA Subterranean Challenge

V srpnu loňského roku dokázal tým CTU-CRAS z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze (FEL) zvítězit mezi nesponzorovanými týmy v sou... více