personalista.com - 21. 05. 2021

Prach patří k nejrozšířenějším škodlivinám, se kterými se člověk setkává jak v běžném životě, tak při práci. Přitom právě nashromážděný prach obsahuje řadu částic, které působí negativně na lidské zdraví. Spektrum škodlivých účinků prachu na člověka je široké. Zvyšuje náchylnost k onemocněním horních cest dýchacích, alergiím, kožním problémům i některým zánětlivým onemocněním. Přesto se v mnoha firemních provozech stále zanedbává i tak základní činnost, jako je prosté zametení nepořádku.

Prach není jen neškodná špína

Běžný prach ve vnitřních prostorách firem nebo v domácnostech obsahuje širokou škálu organických a anorganických částic, jako jsou pyl, spory, plísně, bakterie, roztoči a jejich exkrementy, zvířecí srst nebo vlasy. Ale podle vědců také 45 druhů chemikálií, z nichž některé jsou potenciálně nebezpečné.

Ve výrobních a skladovacích prostorách firem je spektrum potenciálních nebezpečí ještě pestřejší. S prachem a v něm obsaženými škodlivými částicemi souvisí řada nemocí z povolání, zejména různých plicních fibróz, jejichž typ se odvíjí od typu škodlivých částic – silikóz, azbestóz, aluminióz apod. Specifické onemocnění vyvolávají například i přísady, které se používají při výrobě popcornu, hovoří se o tzv. popcornových plicích. Bez následků není ani používání různých chemických sloučenin, laků a dalších aerosolů – kromě výroby třeba i kadeřnicemi nebo uklízečkami, nebo častý pohyb v prostředí, kde se uskladňuje či zpracovává obilí nebo dřevo. Vzduch s vysokou koncentrací prachových částic dokonce podle studie Harvardovy univerzity zvyšuje pravděpodobnost onemocnění covidem.

„Základem úklidu vnitřních firemních prostor je jejich časté zametání. Pokud odstraníte prach, zamezíte i tomu, že se v prostředí budou hromadit potenciálně nebezpečné látky,“ konstatuje Lukáš Rom ze společnosti Kärcher. „Problémem je i to, že mnohé firmy podceňují zametání venkovních prostor. Zanedbání úklidu ploch před vstupem do budovy pak vede k tomu, že nečistoty se zafoukávají a zanášejí do firemních prostor.“

Prach a nemocnost či pracovní úraz

Prach obecně zvyšuje nemocnost – zejména náchylnost k onemocnění horních cest dýchacích, alergickým reakcím a různým kožním chorobám. Většina pracovních činností člověka je spojena s uvolňováním prachu, proto je nutné koncentrace prachu v pracovním ovzduší sledovat a minimalizovat. Pokud tomu tak není, víření prachových částic opakovaně zanáší škodliviny do dýchacího traktu, na kůži a sliznice lidí, kteří se v daném prostředí pohybují. Zanedbávání úklidu zvyšuje nemocnost zaměstnanců a takovéto šetření stojí firmy v konečném důsledku mnohem více peněz. Zvláště tam, kde se při provozu firmy produkují nějaké škodliviny, které se mohou v prostředí hromadit, je důležité pravidelně se zbavovat prachu, v němž se mohou kumulovat.

„Na některých pracovištích se snaží sice pravidelně uklízet, ale bohužel často špatně. Platí zde stále předsudek, že co je mokré, je zároveň čisté. Pokud uklízeč pouze navlhčí podlahy mokrým mopem a roztírá špínu po celém objektu, je jisté, že takový úklid nejenže nesplňuje cíl z pohledu čistoty, ale může být nebezpečný právě také z pohledu uklouznutí,“ říká Lukáš Rom ze společnosti Kärcher a dodává: „U výrobních prostor je pak častou chybou, že se uklízí pracoviště až po skončení práce. Pracovník tak může například uklouznout na pilinách či jiných částicích, což by se nestalo, pokud by je zametl či odsál během výkonu práce.“

„Důsledky pro zaměstnavatele mohou být po pracovním úrazu značné. Jsou to zejména náhrady mezd a další kompenzace, snížení produktivity práce nebo náklady spojené s náhradou pracovníka,“ prozrazuje Jiří Kuryviál, specialista BOZP společnosti SSI Group a dodává: „Mezi povinnosti zaměstnavatele z pohledu BOZP patří co nejlépe předejít pracovní úrazům. A to nejen školením, ale i uspořádáním pracoviště a pracovních procesů, pravidelnou údržbou, a právě správným úklidem.“