Používání AI přináší riziko tiché ztráty dovedností

Kognitivní offloading a úbytek kritického myšlení

Jedním z nejčastěji popisovaných mechanismů je tzv. kognitivní offloading – přenášení mentální práce z člověka na technologii. Studie ukazují, že čím více uživatelé důvěřují výstupům AI, tím méně je kriticky ověřují a tím méně zapojují vlastní analytické uvažování.

Kvantitativní výzkum Gerlicha (2025) navíc potvrzuje negativní vztah mezi intenzitou používání AI nástrojů a skóre kritického myšlení, přičemž právě kognitivní offloading funguje jako klíčový mediátor tohoto efektu.

Oslabení schopnosti pracovat „bez podpory“

„Experimentální studie v oblasti psaní pak ukazují, že uživatelé, kteří nekriticky spoléhají pouze na generativní AI, vykazují nižší kognitivní zapojení a při následné práci bez nástroje podávají horší výkon. Podobný efekt je dlouhodobě znám i z jiných oblastí automatizace, kdy uživatel ztrácí schopnost rychle a kvalitně zasáhnout v okamžiku, kdy automatizovaný systém není k dispozici.“

říká Jan Dvořák, výkonný ředitel Počítačové školy GOPAS

Iluze kompetence a povrchní porozumění

Používání nástrojů založených na umělé inteligenci může vytvářet iluzi kompetence, kdy je uživatel schopen dodat zdánlivě kvalitní výstup, aniž by plně rozuměl jeho logice, vzniku nebo správnosti. Práce se tak posouvá od aktivního řešení problému k pasivnímu přijímání a mírnému upravování návrhů generovaných AI.

„Tento posun může oslabovat schopnost samostatně analyzovat úlohy, rozpoznat chyby a obhájit vlastní rozhodnutí. Z dlouhodobého hlediska tak hrozí, že se výkon pracovníků stane více závislým na dostupnosti nástroje než na jejich skutečné odborné znalosti a dovednosti,“

říká Michal Černý ze společnosti Audiopro.

Empiricky doložený deskilling v expertních profesích jako varování

Nejpřesvědčivější důkazy deskillingu pocházejí zatím z oblasti medicíny a lze je brát jako varování i pro kancelářské práce. Studie publikované v The Lancet (Budzyń et al., 2025) ukazují, že lékaři po delším používání AI asistence dosahovali horších výsledků při diagnostických úlohách vykonávaných bez AI.

„Rizika deskillingu v kancelářských pracích nespočívají primárně v samotné existenci AI, ale v způsobu jejího používání. Nejčastějšími riziky jsou omezení kritického myšlení, oslabení schopnosti pracovat bez podpory, povrchní porozumění úlohám a snížení diverzity řešení. Výzkum zároveň ukazuje, že vhodné nastavení práce s AI – například důraz na kontrolu, vysvětlování a aktivní zapojení uživatele – může tato rizika významně zmírnit,“

uzavírá Michal Španěl, datový analytik a manažer JenPráce.cz