personalista.com - 01. 03. 2026

i zde ale došlo k mírnému poklesu. Vedle pracovního přetížení a problémů v komunikaci hrají významnou roli také potíže mimo práci, které firmy nemají plně pod kontrolou, ale které se přímo promítají do výkonu zaměstnanců. O to důležitější je otázka, jak mohou zaměstnavatelé udělat pro lepší psychohygienu svých lidí.

Firmy se o mapování nálad svých zaměstnanců zajímají stále častěji a Hedepy Vibe je jedním z nejvyužívanějších nástrojů. Data z něj ukazují, že pokles nálady nebyl jednorázový, ale probíhal postupně v průběhu celého minulého roku. Zatímco v lednu průměrné hodnocení značilo obecně dobrou náladu, v listopadu už data ukazovala spíše posun směrem k negativním hodnotám. Náladu loni nezlepšily ani letní měsíce. Příčiny jsou přitom různorodé a zdaleka nesouvisí jen s prací jako takovou.

Nejčastějším důvodem pro horší náladu je dlouhodobé pracovní přetížení, následované problémy v týmové komunikaci. Napříč zeměmi, které nástroj sleduje, přitom panují rozdíly. Zatímco v Česku a Polsku náladu zhoršuje nejčastěji přetížení prací, v Maďarsku je to špatná komunikace v týmu a na Slovensku si více než třetina zaměstnanců práci vlivem různých faktorů zkrátka přestala užívat.

Lidé si do práce nosí osobní problémy

„Z praxe víme, že nálada je s ohledem na změny pracovního trhu velice podobná napříč celou Evropou. Zároveň se ukazuje, že firmám, které se o zpětnou vazbu citlivě zajímají, se zaměstnanci častěji svěřují i s informacemi, které by si jinak nechali pro sebe,” zmiňuje Lukáš Krčil, CEO a spoluzakladatel platformy Hedepy. „Na terapii také často mluvíte o problémech, i když cizím lidem máte tendenci říkat, že jste v pohodě.”

To potvrzuje i pětinová míra zastoupení problémů, které s prací přímo nesouvisí, například rodinné nebo zdravotní problémy. Práce se tak stále častěji prolíná s osobním životem a firmy čelí situaci, kterou samy nemohou plně řídit, ale nemohou ji ani ignorovat. Měření nálady je přitom prvním důležitým krokem. Pokud má totiž vedení přehled o tom, jak se lidé ve skutečnosti cítí, může s tím cíleně pracovat.

„Naše data také ukazují, že nálada je často různá napříč jednotlivými týmy ve firmě. Pokud o tom má vedení přehled, je pro něj snadnější odstranit problémy přesně tam, kde vznikají,“ říká Lukáš Krčil.

Základem je průběžné a pravidelné měření

Dodává, že zaměstnanci se v anonymních průzkumech často svěřují i s konkrétními návrhy na zlepšení pracovního prostředí. Pokud zaměstnavatelé pravidelně komunikují, co se z měření dozvěděli, posilují tím psychologické bezpečí a ochotu lidí otevřeně sdílet své pocity. Náladu je přitom vhodné sledovat průběžně, například krátkými měsíčními otázkami, ideálně v jednoduché a srozumitelné podobě. Pokud se ukáže, že někdo dlouhodobě reportuje špatnou náladu, může mu firma anonymně nabídnout odbornou pomoc a včas tak předcházet vyhoření.

Vedle samotného monitorování nálady se jako důležitý prvek prevence ukazuje i vzdělávání zaměstnanců v oblasti duševního zdraví. Firmy proto stále častěji doplňují měření o osvětové aktivity, například online webináře, které se věnují zvládání stresu, psychohygieně nebo prevenci vyhoření. „Zaměstnanci se mohou připojit sami nebo společně s kolegy. Vidíme, že zájem o tyto formáty dlouhodobě roste,“ doplňuje Lukáš Krčil.

Podle dat Národního ústavu duševního zdraví mají duševní potíže zaměstnanců výrazný dopad i na ekonomiku. Evropská unie kvůli nim přichází zhruba o 170 miliard eur ročně, přičemž stres na pracovišti se podílí přibližně na polovině všech zameškaných pracovních dnů. Výzkumy zároveň ukazují, že řada firem duševní zdraví stále neřeší systematicky a zaměřuje se spíše na dílčí či jednorázová opatření. O to důležitější je prevence a dlouhodobá podpora duševní pohody na pracovišti.