personalista.com - 26. 07. 2022

„Krátkodobě je snaha po maximalizaci výkonu a upozadění osobních potřeb možná, dlouhodobě však neudržitelná. A to je to, co by si zaměstnavatelé měli uvědomit a rozhodnout. Jsme ti, kteří stojí o dlouhodobě spokojené zaměstnance anebo ti, kteří míří na výkon a zaměstnanci se u nich dlouho neohřejí? Filozofii firmy je pak samozřejmě možné přizpůsobit firemní benefity, i když ty nejsou jediným způsobem, jak vůli péčovat o wellbeing zaměstnanců projevit,” říká Mgr. Martina Vančurová, MBA, koučka z pražského Institutu Origanum, který je projektem Axis Medical, zdravotnické divize investiční skupiny Invest & Property Consulting a.s. (IPC).

Firemní prostředí je plné stresorů jako jsou nepružné procesy, nemožnost rozhodnout bez souhlasu, netolerance k chybám, všudypřítomná kontrola, hierarchický způsob řízení, měření a hodnocení všemožných KPI. „Velkou výzvou pro firmy, kterým o wellbeing jejich zaměstnanců skutečně jde, je tedy zjednodušit a polidštit procesy a řízení, nebazírovat na maximálním výkonu, znormalizovat nutnost pauzy a odpočinku, ale také dát zaměstnancům větší rozhodovací schopnost, samostatnost, využít jejich skutečného potenciálu. Tak mohou skutečně a zásadně duševní zdraví svých zaměstnanců ovlivnit,” radí expertka.

K wellbeingu zaměstnanců přispějí konzultace s kouči i terapeuty

Dalším způsobem péče o wellbeing mohou být na duševní pohodu a životní spokojenost zacílené edukačně-rozvojové programy pro zaměstnance. Jednou formou těchto programů mohou být osobní konzultace s kouči či terapeuty, kde v naprosto diskrétním prostředí zaměstnanci řeší svůj život, pracovní nebo osobní, work-life balanc, běžné věci které je trápí, nejdou jim, tíží je, nebo by je chtěli zlepšit. Nemusejí nutně souviset s prací, ale jejich řešení výrazně ovlivní jejich životní, a tudíž i pracovní spokojenost. Když toto firma svým zaměstnavatelům umožní, je to obrovské vyjádření toho, že jim na nich skutečně záleží.

Dále pak lze firmám nabídnout skupinové vzdělávací/zážitkové programy o tom, jak jako lidi fungujeme - o věcech, které jsou jedny z nejdůležitějších, ale nikdo nás je nikdy neučil - jak pracovat se sebou samým, se svou myslí, jak se vyznat sám v sobě a jak naložit s emocemi, které jsou našimi velkými spojenci, jen jejich projev v business prostředí se nenosí.

Podle Martiny Vančurové je důležité, aby firmy pracovaly s vědomím, že jejich zaměstnanci řeší často problémy léky, alkoholem, v některých případech i drogami. „Každý člověk má nějaké osobní problémy. Ačkoliv by z pohledu firmy některé z nich mohly přijít "menší", třeba nemožnost najít si partnera a jiné - jako pití doma závažnější (protože víc ovlivňují pracovní výkon), pro danou osobu a jeho psychiku mohou být v obou případech stěžejní. Přičemž ani jedna z nich nechce, aby se to o ní vědělo, natož v práci. Ale když firma umožní zaměstnancům, aby si s odborníky diskrétně řešili své problémy, bude jejich duševnímu zdraví extrémně prospěšná,” dodává.

Místo vyhoření - posílení employer brandingu

Když zjednodušíme a pojmenujeme, co stojí za většinou psychických problémů, zjistíme, že jde o ztrátu autenticity, sebezapření, nemožnost nebo neschopnost dovolit si být sám sebou. A přiznejme si, právě na tom má business prostředí a svět firem nemalý podíl. Lidé se každodenně trápí s otázkami: Má moje práce smysl? Můžu vůbec sám něco ovlivnit? Proč za sebou nevidím konkrétní výsledky? Proč každé rozhodnutí trvá? Používám své talenty? Cítím se svobodně a přirozeně?

Když firma chytře zainvestuje do duševního zdraví svých zaměstnanců, může nejen výrazně posílit svůj employer branding, ale udělá něco skutečně prospěšného pro své zaměstnance. Co víc, v její moci je zapůsobit i celospolečensky. Když se podíváme na světový kontext, s Covidem, ozbrojenými konflikty, zásobování energiemi, máme v přímém přenosu možnost vidět a zažívat dopad globalizace. To, co se děje na světové úrovni se dotýká nás i naší psychiky.