personalista.com - 22. 11. 2018

Česká ekonomika v uplynulých dvou letech rostla rychlým tempem 3,4 % ročně. Hlavní zdroje tohoto růstu, jako je vysoká zaměstnanost a zvyšování počtu pracovních hodin na zaměstnance, ovšem naráží na své limity. Novým motorem růstu produktivity je podle studie společnosti McKinsey The rise of Digital Challengers – Perspective on the Czech Republic právě digitalizace. Srovnáme-li krok se zeměmi západní a severní Evropy, zdvojnásobí do roku 2025 česká digitální ekonomika svůj podíl na HDP z 8 na 16 %. To představuje dodatečné HDP ve výši 26 miliard EUR ročně. Růst HDP by se tím urychlil o téměř jeden procentní bod. Pokud Česká republika využije svých dobrých předpokladů pro rychlou digitalizaci, může mít do roku 2025 jednu z nejpokročilejších ekonomik v Evropě.

Tradiční zdroje růstu se vyčerpávají

Česká republika od roku 1990 zažívá značný ekonomický růst. HDP na obyvatele za posledních dvacet let vzrostl o 62 % a díky tomu doháníme západní Evropu. „Za ekonomickým růstem v posledních dvaceti letech stál tradiční průmysl, dynamický vývoz, investice ze zahraničí, výhodná cena práce a také dotace z fondů Evropské unie,“ říká Tomáš Karakolev, Senior Expert McKinsey. Tyto tradiční zdroje však podle studie naráží na limity. V Česku se jedná především o trh práce. „Bez nového impulzu, který zvýší produktivitu práce, můžeme v budoucnosti přijít skoro o třetinu růstu HDP,“ dodává Karakolev. Nový zdroj ekonomického růstu vidí autoři studie v digitalizaci, ve které se můžeme dostat na přední místa v Evropě, zautomatizovat velkou část práce a tím vyřešit omezení, na která nyní narážíme.

Česká digitální ekonomika vévodí regionu

Česká republika má podle studie výhodu díky otevřenosti trhu, nadprůměrnému podílu IT absolventů, stále ještě dobré úrovni základního a středního školství i široké dostupnosti digitální infrastruktury. Česká digitální ekonomika se na HDP podílí ze 7,8 %, což je již dnes více než 6,9 % u pětice největších zemí EU (tj. Německo, Francie, Velká Británie, Itálie a Španělsko). Naše digitální ekonomika také roste rychleji než v EU5 (6,6 % oproti 3,1 % ročně) a značně předbíhá ekonomiku tradiční. Zároveň se tím ČR řadí na špici středoevropského regionu, v němž podíl digitální ekonomiky na HDP dosahuje 6,5 %.

Mimořádný prostor pro automatizaci

„V současné době existují technologie, které v Česku umožňují automatizaci 52 % pracovních aktivit. Patříme tak mezi země s největším prostorem pro automatizaci na světě. Do roku 2030 bude 24 % pracovních činností automatizováno, což odpovídá cca 1,1 mil. pracovních míst,“ říká Dan Svoboda, Managing Partner McKinsey. Digitalizace podstatně změní charakter potřebných dovedností v ekonomice. „Ti, jejichž práce bude zautomatizována, si najdou novou práci. Dopad na zaměstnanost a celkovou produktivitu bude záviset na jejich připravenosti a struktuře ekonomiky,“ doplňuje Svoboda. V digitalizaci vedou ICT a finanční služby, zaostává veřejný sektor a doprava Ve většině odvětví Česko v míře digitalizace značně předstihuje ostatní země v regionu. V sektoru finančních služeb či výroby dokonce v tomto směru předčí i nejvýkonnější ekonomiky v EU. Nízkou úroveň digitalizace pak vykazuje veřejný sektor včetně zdravotnictví, školství i státní správy. Právě státní správa má však podle studie značný potenciál automatizace (43 % pracovních míst). „I přes řadu investic do IT systémů není český e-government uživatelsky přívětivý a integrovaný. Také proto Češi aktivně využívají služeb e-governmentu nejméně z EU po Italech,“ říká Dan Svoboda.

Češi zaostávají v pokročilých digitálních dovednostech

„Začnou-li firmy postupně využívat svůj automatizační potenciál a zapojovat digitální technologie, vzroste také poptávka po IT expertech, programátorech nebo vědeckých výzkumnících. Stejně tak se mnohem silněji projeví potřeba rozvíjet tyto technologické dovednosti i u současných zaměstnanců. Podle našich výpočtů do roku 2030 poptávka po technologických dovednostech vzroste o více než 50 %,“ říká Michal Skalský, Partner & Leader of Digital McKinsey CEE. Nicméně v pokročilých digitálních schopnostech česká populace výrazně zaostává za digitálními šampiony EU, obzvláště ve věkové skupině nad 35 let.

Není dovednost jako dovednost

„Češi nezaostávají jen v pokročilých digitálních dovednostech“, připomíná Jiří Chábera, manažer celosvětového projektu digitální gramotnosti ECDL / ICDL pro ČR. Podle dat Eurostatu se Češi v oblasti digitálních kompetencí pohybují již několik let okolo pomyslného středu mezi evropskými zeměmi. Tato data tvrdí, že téměř 40 % evropské pracovní síly nemá „dostatečné“ digitální dovednosti. Když se na toto tvrzení podíváme blíže, zjistíme, že Eurostat rozděluje digitální kompetence na „žádné, nízké, základní a vyšší než základní“, což je relativní a poněkud zavádějící. Podle rozsáhlých a dlouhodobých dat z praktických zkoušek ECDL to vypadá tak, že Eurostat považuje za „základní“ digitální dovednosti takové dovednosti, které nejsou z pohledu konceptu ECDL pro trh práce dostatečné, a to ani náhodou, a že správné tvrzení tedy zní: Téměř 70 % evropské pracovní síly má „nedostatečné“ digitální dovednosti!

„Kromě opravdu pokročilých digitálních kompetencí, které souvisí především s profesemi jako jsou programátoři, analytici, návrháři, servisní technici, správci databází, počítačových sítí nebo informačních systémů všeho druhu a podobně, potřebujeme také běžné, digitálně gramotné zaměstnance, kteří budou nové digitální technologie obsluhovat nebo efektivně užívat, a kteří se v moři těchto technologií neztratí při prvním problému, na který narazí“, vysvětluje Jiří Chábera.

Jak uspět v digitální budoucnosti?

K tomu, aby se Česká republika stala jednou z nejpokročilejších digitálních ekonomik Evropy, musí spolupracovat stát, firmy i jednotlivci. Je třeba vyřešit řadu „domácích úkolů“, jako je například podpora podnikatelské orientace ICT absolventů, větší zapojení firem do školení zaměstnanců v pokročilých IT dovednostech, urychlená a uživatelsky přívětivá digitalizace veřejných služeb, zlepšení nejhorších oblastí institucionálního prostředí, pracovního trhu a zdanění a podpora většího zapojení venture kapitálu. ČR může získat posílením spolupráce s ostatními středoevropskými zeměmi, které řeší podobné problémy. Tato spolupráce pomůže ČR lépe hájit zájmy své digitální ekonomiky na úrovni EU.