personalista.com - 29. 04. 2021

Statistiky společnosti Nielsen ukazují, že v Česku v roce 2019 existovalo 11940 prodejen o velikosti do 400 m2. Doposud přitom platilo, že se jejich počet každým rokem snižoval, v posledním měření však byl úbytek výrazně nižší než v jiných letech – zaniklo totiž jen 195 prodejen. Podle předsedy Družstva CBA Romana Mazáka je však v ohrožení kvůli nerentabilitě násobně více obchodů, než vyplývá z aktuálních dat. Důvodem je zejména skutečnost, že faktor ziskovosti řada obchodních sítí nebere jako klíčový.

„Jedná se o odlišný přístup, než který preferujeme. Ziskovost prodejny je pro nás důležitější než tržby, proto tuto hodnotu pravidelně vyhodnocujeme a u neziskových prodejen ukončujeme jejich provoz. Nedávno jsme kvůli tomu zavřeli prodejnu v Boskovicích či Postřelmově. Kdyby větší důraz na rentabilitu spolu s nekompromisním uzavíráním neziskových prodejen prováděly všechny sítě v republice, zavře se podle našeho odhadu 6 až 7 tisíc prodejen s potravinami,“ uvedl Roman Mazák.

Deklarovaný odhad počtu uzavřených prodejen by byl v takovém případě naprosto zásadní, znamenal by totiž zánik více než poloviny aktuálně existujících obchodů. Ještě více, než je tomu nyní, by tak vyvstal problém s potravinovou obslužností venkova. Výraznou komplikaci by to znamenalo zejména pro nemobilní osoby, pro které je místní prodejna často jedinou možností, jak si obstarat nákup.

Podle Mazáka je hlavním důvodem skutečnost, že stát stále více než malé prodejny podporuje velké zahraniční řetězce. Ty se v posledních letech snaží mimo velká města vstupovat s menšími formáty prodejen. „Faktem je, že zahraniční řetězce tyto formáty neumí. Nemají ani přizpůsobený sortiment. Zatímco čeští obchodníci nabízí široký výběr od lokálních producentů, například z hlediska pečiva či uzenin, zahraniční prodejna je vázaná na centrálu. Sortiment má tak mnohem chudší, navíc často zahraničního původu. Už jen proto je zjevné, že tuzemští obchodníci si zaslouží od státu větší podporu. V opačném případě budeme za pár let řešit problém, jak vrátit prodejny do vesnic zpět,“ sdělil předseda Družstva CBA.

Kromě přístupu státu přitom menším českým prodejnám často nepomáhá ani přístup některých dodavatelů potravin. Ti v řadě případů totiž kalkulují v podmínkách s obchodní přirážkou 15 procent. Podle Mazáka se to týká i řady velkých společností, jedná se ale zároveň o relikt minulosti a snahu udržení podmínek v takových intencích, které byly stanoveny třeba i před dvaceti lety. Takto nízká obchodní přirážka je totiž podle něj vzhledem k rostoucím nákladům na provoz prodejen – ať už s ohledem na růst cen energií či mezd – nereálná.

Náklady na prodejnu se totiž podle něj pohybují okolo 30 procent celkových tržeb, snížení celkových nákladů je přitom velmi obtížné. „Při započtení cigaret s jejich malou obchodní přirážkou potřebujeme na provoz alespoň 35 procent. Obchodní přirážka pod 35 procent je tedy nerentabilní,“ doplnil Mazák, který se proto v rámci CBA snaží spolupracovat s těmi dodavateli, kteří jsou schopni a ochotni situaci spojenou s nutností rentability prodejen pochopit.

Zároveň však doplnil, že řada prodejen takovou možnost nemá, s dodavateli totiž o podmínkách jedná samostatně a je tak od počátku v nevýhodné pozici. „Pro obchodníky je v současnosti jedinou variantou vyjednávat s dodavateli v rámci širší skupiny, jako například v našem případě. Zároveň jsme ale přesvědčeni, že by tradičnímu trhu pomohlo i silnější propojení, kdy by všechny sítě vyjednávaly společně. Pro prodejny by to znamenalo výhodnější obchodní podmínky a tím i menší ohrožení jejich existence,“ uzavřel Roman Mazák.