personalista.com - 27. 05. 2022

Zákon o výkonu trestu odnětí svobody ukládá každému odsouzenému povinnost pracovat, pokud to dovoluje jeho zdravotní stav. V dlouhodobém horizontu poměr zaměstnaných vězňů v České republice mírně narůstá. V posledních letech se pohybuje mezi 50 a 60 procenty. Podle penitenciárního sociologa Lukáše Dirgy je oblast zaměstnávání během výkonu trestu významná s ohledem na proces znovuzačlenění do společnosti. „Vězněné osoby si díky ní osvojují či posilují pracovní návyky. Mají možnost rekvalifikací, smysluplně tráví čas ve vězení a v neposlední řadě mohou tímto způsobem získávat finanční prostředky. Ty jsou pak dle stanovených pravidel využity například pro splácení dluhů, placení výživného a podobně. Zároveň si tím pracující mohou vytvořit určitou finanční rezervu, která jim bude poskytnuta po jejich propuštění na svobodu,“ vysvětluje odborník ze Západočeské univerzity v Plzni.

Odsouzení na telefonní lince

Osoby ve výkonu trestu nacházejí zaměstnání většinou přímo v prostorách vězení. Vypomáhají kupříkladu v kuchyni, knihovně, dílně či prádelně. „V našem zařízení je aktuálně zaměstnáno asi 95 až 97 procent odsouzených. Z toho 85 procent pracuje přímo ve věznici,“ popisuje Tomáš Bábor, tiskový mluvčí Vazební věznice Brno. Při obdržení souhlasu však mohou za prací dojíždět i mimo areál. Odsouzení se v takovém případě nejčastěji uplatňují při různých manuálních a pomocných pracích.

V některých případech dokonce firmy, které mají o zaměstnání vězňů zájem, zřídí svoji vlastní pobočku přímo v místě nápravného zařízení. Takovou zkušenost má například společnost Comdata působící v oblasti zákaznického servisu. „Již více než rok úspěšně spolupracujeme s Věznicí Oráčov. Momentálně zde zaměstnáváme 51 odsouzených, kteří se spolupodílejí na projektech našich klientů v oblasti zákaznického servisu,“ nastiňuje Jan Nedělník, CEO Comdata Czech a Hungary.

Ačkoli je pracovní náplň odsouzených při plnění firemních úkolů výrazně spjatá s využíváním telefonního zařízení, nehrozí zde nebezpečí potenciálního zneužití této možnosti. „Linka je zařízená tak, aby dotyčný nemohl vytáčet nepatřičná čísla, také se nedostane k práci s citlivými či jinak zneužitelnými údaji. Výběr zaměstnanců zároveň vždy pečlivě diskutujeme se správou věznice. Vybraným spolupracovníkům pak při práci plně důvěřujeme, neboť právě tato složka je v jakémkoli pracovním vztahu nezbytná,“ doplňuje Jan Nedělník.

Zisk mají vězni, firmy i celá společnost

Jak již bylo zmíněno, možnost pracovat při výkonu trestu se často pozitivně odráží v následné resocializaci odsouzeného. Nabídnout zaměstnání vězněnému je však výhodné i pro firmy, neboť odměňování vězňů bývá procentuálně nižší než u ostatních zaměstnanců. Výše výplaty se odvíjí od aktuální minimální mzdy. Výdělek odsouzeného putuje nejprve věznici. Ta jej po odečtení všech srážek rozdělí na kapesné, které má osoba ve výkonu trestu ihned k dispozici, a úložné, jež se převádí na účet odsouzeného. I přes snahy odborníků či neziskových organizací musejí lidé s kriminální minulostí ve společnosti čelit mnohdy neopodstatněným předsudkům. Lukáš Dirga věří, že právě zaměstnávání vězněných osob může mít na postoje majoritní společnosti k odsouzeným pozitivní vliv. „Když vězněné osoby během výkonu trestu nepracují, přispívá to k vytváření stereotypního nahlížení, že jsou líní a jen se ‚flákají‘. Na tuto oblast je však často nahlíženo zjednodušeným způsobem a takto jsou pak vykládány i statistiky zaměstnanosti vězněných osob. Není to černobílé, tedy, že kdo chce, pracuje, a kdo nepracuje, je líný. Vstupuje sem řada dalších omezení vyplývajících z legislativy, ale i z reálných možností našeho vězeňského systému,“ vysvětluje.

Na základě dobré zkušenosti se zaměstnáváním odsouzených zahájila společnost Comdata spolupráci s další věznicí. „V měsíci dubnu byl zahájen provoz v nově vybavených prostorách Věznice Všehrdy. V současné době zaměstnáváme na střeženém pracovišti uvnitř objektu věznice zhruba 20 odsouzených mužů, ale brzy by zde mohlo najít práci až 44 osob ve výkonu trestu odnětí svobody,“ uzavírá Jan Nedělník.