personalista.com - 25. 07. 2025

„Platby zdravotního pojištění nemusí řešit takzvaní státní pojištěnci, tedy osoby, za které zdravotní pojištění hradí stát. Mezi ně patří například lidé pobírající rodičovský příspěvek, osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství, ženy na mateřské dovolené a osoby čerpající rodičovskou dovolenou,“ říká Jana Jáčová, ředitelka UOL Účetnictví.

Státními pojištěnci jsou dále i ti, kdo celodenně, řádně a osobně pečují alespoň o jedno dítě do 7 let nebo dvě děti do 15 let, za předpokladu, že nemají příjmy ze zaměstnání či podnikání. Pokud však takové příjmy mají a odvádějí z nich zdravotní pojištění, pak i když nejsou státními pojištěnci, nevztahuje se na ně povinnost platit minimální zálohu na pojistné – odvádějí jen z reálně dosažených příjmů. Za celodenní, řádnou a osobní péči se považuje i situace, kdy je dítě umístěno do předškolního zařízení na maximálně čtyři hodiny denně, případně navštěvuje školu pouze v rozsahu vyučování (nikoli školní družinu).

Proplácení pojištění má v praxi ulehčit situaci těm, kteří intenzivně pečují o své blízké. O zařazení do jednotlivých stupňů závislosti rozhoduje schopnost člověka zvládat běžné denní činnosti – například pohyb, oblékání nebo docházení na toaletu. Stát přitom definuje deset základních potřeb, podle nichž se míra závislosti posuzuje.

„Státním pojištěncem je rovněž rodič, který pečuje o dítě do 10 let věku, pokud je toto dítě v I. stupni závislosti na pomoci jiné osoby. V případě II., III. a IV. stupně závislosti se zdravotní pojištění hradí bez ohledu na věk osoby, o kterou je pečováno. Tato doba péče je navíc považována za náhradní dobu pojištění, která se započítává do nároku na důchod,“ říká Anna Kevorkyan, CEO pracovního portálu JenPráce.cz

Péče o dítě a zdravotní pojištění (OSVČ)

Pokud jste OSVČ a celodenně pečujete o dítě do 7 let nebo o dvě děti do 15 let, netýká se vás minimální vyměřovací základ u zdravotního pojištění. Pojistné můžete hradit ze skutečně dosažených příjmů. Tuto skutečnost však musíte oznámit zdravotní pojišťovně. Snížení pojistného si může uplatnit pouze jeden z rodičů nebo osoba, která má dítě v trvalé péči nahrazující péči rodičů.

Minimální vyměřovací základ u zaměstnanců

„U zaměstnanců obecně platí, že pokud jejich měsíční příjem nedosahuje výše minimální mzdy, musí zaměstnavatel doplatit zdravotní pojištění do minimálního vyměřovacího základu. Existují však výjimky, kdy tato povinnost odpadá. Minimální vyměřovací základ se nepoužije v případech, kdy je zaměstnanec zároveň státním pojištěncem – například pokud je studentem, důchodcem, osobou pobírající rodičovský příspěvek nebo pečující o osobu závislou na pomoci jiné osoby. Výjimka se týká také zaměstnanců pracujících na zkrácený úvazek, kteří zároveň patří mezi státní pojištěnce,“ říká Jana Jáčová z UOL Účetnictví.

Další výjimkou jsou zaměstnanci, kteří mají více pracovních poměrů – pokud je alespoň u jednoho z nich odváděno pojistné z částky alespoň ve výši minimální mzdy, u ostatních pracovních poměrů se minimální základ neuplatňuje. „Minimální vyměřovací základ se rovněž neuplatní u osob ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě, a dále u osob se zdravotním postižením nebo invaliditou (v jakémkoli stupni), které pracují na zkrácený úvazek. Ve všech těchto případech se zdravotní pojištění odvádí pouze ze skutečně dosaženého příjmu,“ dodává Anna Kevorkyan z pracovního portálu JenPráce.cz.