personalista.com - 14. 09. 2020

„Velmi často si lidé pletou koncept pozitivního myšlení se zbožným přáním nebo, v případě, že čelíte potížím, s neopodstatněnou vervou,“ vysvětluje Jozef Papp, Managing Partner pražské kanceláře Stanton Chase. „Pozitivní mentalita není naivní, přihlouplá nebo toxická ve smyslu, že vypadáte více jako hazardní hráč než osoba se selským rozumem. Je to síla, pomocí níž děláte vědomě rozhodnutí založená na logice, obchodní bystrosti a optimismu. Je to vnitřní pozitivní naladění, které umožňuje vidět úkoly a výzvy jako příležitosti ke skvělým výkonům, dokonce i v čase nejistoty.“

Papp přirovnává pozitivní myšlení k mentální disciplíně, životnímu rámci, skrz nějž nazíráte na život. Příkladem může být šéf, které se aktivně zapojuje nejen do řízení firmy, ale je přítomen ve všech fázích procesu, je parťákem prakticky každého zaměstnance, je vždy po ruce pro případ otázek a je tlampačem nových nápadů nebo projektů. „Ze zkušenosti vím, že taková pozitivní mentalita je nakažlivá. Rychle se přenese na všechny zaměstnance, i na té nejnižší úrovni. Ukázalo se to i během pandemické krize letos na jaře.“ tvrdí Jozef Papp. „Například nejvíce lidé potřebují podporu v době krize, kdy je třeba je uklidnit a dostat na jednu loď. Svým zaměstnancům jsem například řekl, že propouštět nebudeme, ale musíme spojit síly a uskromnit se, dokud nepřijdou lepší časy“.

Pozitivní mentalita též podporuje inovaci, protože prostředí, které vytváří, vítá nové myšlenky a nápady. Pozitivně naladěný šéf tak motivuje ostatní k nápadům a též jim dává sílu a prostor, aby mohli uspět. „A jakmile se objeví problém, zaměstnanci, kteří věří, že jejich nápady se setkají s pozitivním přijetím a optimismem, se nebojí vymýšlet a inovovat,“ dodává Jozef Papp. „Nám se celosvětově osvědčila větší digitalizace, která také nenastala samovolně, ale aktivitou vedení i zaměstanců.“

Firemní kultura, jež podporuje pozitivní mentalitu, je vlastně zaměřena na růst, inovaci a pohyb kupředu, než na stagnaci. Podporuje vděčnost a uznání, zaměstnanci se cítí oceněni za své výkony a nápady a to je žene vpřed. Pozitivní mentalita též zefektivňuje práci týmů a je prevencí před toxickým chování, týmy lépe překonávají nesnáze a jsou úspěšnější.

Dobrý šéf se snaží zapojit zaměstnance do chodu firmy, což s sebou nese rychlé výsledky. Existují nesčetné studie o roli, jakou má leadership na spokojenost zaměstnanců a jejich udržení. Pozitivní mentalita vytváří šéfa, který v jakémkoliv nápadu od kteréhokoliv zaměstnance vidí ten nejlepší nápad a potenciál. „A není překvapením, že zaměstnanci s respektem a dobrým vztahem k šéfovi odvádějí lepší práce a zůstávají déle,“ komentuje dále Jozef Papp.

Pozitivní myšlení též posiluje důvěru k šéfům i v rámci jednotlivých týmů a stabilita zaměstnanců znamená obrovskou výhodu pro firmu, která čerpá z jejich zkušeností a loajality. „Šéfové, kteří hledají na svých zaměstnancích to nejlepší a vytvářejí kulturu důvěry a podpory, vedou firmu k velkému úspěchu. Pokud se zaměstnanec nestydí nebo nebojí přijít za šéfem s novým nápadem, pak má šéf příležitost pracovat s angažovaným zaměstnancem, který chce firmě prospět. To je výhodné pro obě strany,“ vysvětluje Jozef Papp.

Podle něj by se firmy měly vyhnout mimořádně vysokým nákladům, které pro ně představuje nezájem a neangažovanost zaměstnanců. Kromě negativního prostředí takový nezájem může ovlivnit stabilitu zaměstnanců (neangažovaní zaměstnanci nepracují na plný výkon a často již hledají uplatnění jinde), produktivitu práce (negativita živí stres a stres eliminuje možnosti mozku pracovat na plný výkon) a zdravotní stav zaměstnanců (stres vyvolává celou řadu chorob a ovlivňuje kardiovaskulární systém, dokonce i délku života; pozitivně naladěné osoby žijí déle, nemají deprese a jsou šťastnější). „Byl jsem svědkem celé řady životních příběhů, kdy pozitivní naladění šéfa umožnilo námi obsazenému kandidátovi uspět,“ vzpomíná Jozef Papp. „Ať již šlo o povzbuzení, ocenění dobrého nápadu, mentorství nebo dlouhodobou důvěru, vždy to bylo semínko, ze kterého vzešla velká úroda.“