Daně patří k nejcitlivějším tématům podnikání. Pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) to platí dvojnásob – na rozdíl od zaměstnanců si musí většinu povinností hlídat samy a zároveň mají větší prostor ovlivnit, kolik skutečně odvedou státu. Rok 2026, kdy se podává daňové přiznání za rok 2025, přitom nabízí poměrně širokou škálu legálních možností, jak snížit daňovou zátěž.
Rozhodující je správná volba výdajů, využití slev a nezdanitelných částí základu daně a také to, zda podnikatel nepřehlíží změny, které v posledních letech nastaly.
Základním rozdílem oproti zaměstnancům je skutečnost, že OSVČ nejprve stanovuje základ daně sama – a to buď prostřednictvím skutečných výdajů, nebo paušálních výdajů. Právě tato volba má zásadní vliv na to, jaké slevy a odpočty se skutečně projeví a kolik podnikateli zůstane „v kapse“.
„Volba mezi paušálními a skutečnými výdaji je jedním z klíčových rozhodnutí každého podnikatele. Paušální výdaje představují jednoduché řešení bez nutnosti evidovat jednotlivé náklady, ale zároveň mohou omezit možnosti další daňové optimalizace. Skutečné výdaje naopak umožňují odečíst reálné náklady spojené s podnikáním, od nájmu kanceláře přes techniku až po služby, a v řadě případů vedou k nižšímu základu daně. V roce 2026 platí, že bez ohledu na zvolený způsob výdajů mají OSVČ nárok na stejné základní slevy a odpočty jako zaměstnanci. Rozdíl je v tom, že jejich efekt se často násobí už na úrovni základu daně,“ říká Anna Kevorkyan, CEO pracovního portálu JenPráce.cz.
Každá OSVČ má nárok na základní slevu na poplatníka, která se uplatňuje přímo proti vypočtené dani. Tato sleva je klíčová zejména pro drobné podnikatele a živnostníky s nižšími zisky, protože dokáže jejich daňovou povinnost výrazně snížit nebo zcela eliminovat.
Vedle ní mohou OSVČ uplatnit také:
„Stejně jako u zaměstnanců už nejde o automatický nárok, ale o cílenou podporu pro konkrétní životní situace,“ upozorňuje Jana Jáčová z UOL Účetnictví.
Daňové zvýhodnění na děti mohou uplatnit i osoby samostatně výdělečně činné. Princip je stejný jako u zaměstnanců – pokud je daňová povinnost nižší než samotné zvýhodnění, vzniká nárok na daňový bonus.
U OSVČ je však nutné splnit minimální hranici příjmů, která je přísněji kontrolována než u zaměstnaneckého poměru. Pro rodiny, kde jeden z rodičů podniká, může daňové zvýhodnění znamenat rozdíl v řádu desítek tisíc korun ročně a často rozhoduje o tom, zda se podnikání z hlediska rodinného rozpočtu skutečně vyplatí.
OSVČ mohou stejně jako zaměstnanci odečítat:
Mezi dary patří nejen finanční příspěvky, ale i bezpříspěvkové darování krve nebo kostní dřeně. Přestože nejde o vysoké částky, v kombinaci s dalšími odpočty mohou hrát významnou roli.
Specifickou kategorií jsou OSVČ v paušálním režimu. Paušální daň výrazně zjednodušuje administrativu, ale zároveň vylučuje možnost uplatňovat většinu slev a odpočtů samostatně.
Podnikatel v tomto režimu nemůže optimalizovat daňovou povinnost pomocí dětí, manžela či manželky ani odpočtů na spoření – vše je „zabalené“ v jedné měsíční platbě. Právě proto se řada OSVČ znovu zamýšlí nad tím, zda se jim paušální režim stále vyplatí, zejména pokud se změnila jejich rodinná nebo příjmová situace.
Některé dříve běžné odpočty už zákon neumožňuje. Zrušeny byly například:
Přísnější jsou také podmínky u některých pojistných produktů, které dnes musí splňovat jasně definovaná kritéria, aby byly daňově uznatelné. Chyby v této oblasti patří mezi nejčastější důvody doměrků a kontrol ze strany finanční správy.
Pro OSVČ nejsou daně jednorázovou povinností, ale součástí dlouhodobého plánování. Rozdíl mezi podnikatelem, který daně řeší až na jaře, a tím, kdo s nimi pracuje průběžně, se může pohybovat v řádu desítek tisíc korun ročně.
Rok 2026 nenabízí zkratky, ale dává jasná pravidla – a prostor těm, kteří je umí využít ve svůj prospěch.
Varianta A: Paušální výdaje (60 %)
Varianta B: Skutečné výdaje (např. 850 000 Kč)
Rozdíl: Úspora přibližně 19 000 Kč ročně pouze na dani z příjmů. U vyšších nákladů nebo příjmů se rozdíl dále prohlubuje.
Varianta A: Paušální výdaje (60 %)
Varianta B: Skutečné výdaje (např. 600 000 Kč)
Rozdíl: Volba skutečných výdajů může přinést nejen nižší daň, ale i reálný příjem navíc díky daňovému bonusu. Rozdíl může činit 15–25 tisíc korun ročně podle výše nákladů a rodinné situace.
vyhledávání
reklama
zajímavosti odjinud