Chyby při výběru šéfů i nedostatek lidských zdrojů snižují výnosy z investic soukromého kapitálu
personalista.com - 20. 02. 2019
Přebytek peněz na trhu po několika letech kvantitativního uvolňování přinesl vlnu nákupů a investic prostřednictvím investičních fondů soukromého kapitálu (private equity funds) prakticky ve všech vyspělých zemích včetně Česka. Ovšem fondy zaměřené na restrukturalizaci a následný rychlý prodej naleštěných firem narážejí nejen na ostrou konkurenci, ale také na nečekanou překážku: chyby ve výběru manažerů, kteří mají získané firmy pro fond restrukturalizovat. Mimořádným rizikem investic soukromého kapitálu je proto váhání s výměnou šéfů i nedostatek kvalifikovaných manažerů, vyplývá za analýzy společnosti Stanton Chase.
„I ten nejlepší investiční plán může ztroskotat, pokud nemáte lidi, kteří si jej vezmou za svůj a uskuteční,“ říká Marek Huml, Managing Partner společnosti Stanton Chase, která se zabývá vyhledáváním talentů pro řídící pozice (Executive Search). „Když fond soukromého kapitálu získá firmu, potřebuje rychle dostat pod kontrolu obchodní model a strukturu společnosti, především lidský kapitál. Tady vidíme často kámen úrazu: sázku na špatné šéfy firem v portfoliu.“
Součástí auditu hospodaření před vstupem kapitálu by kromě ekonomických ukazatelů mělo být též vyhodnocení lidských zdrojů a ověření těchto předpokladů po skutečném získání firmy. Podle loňské studie společnosti Bain & Co. však až polovina fondů selhává práv ve výběru manažerů, kteří mají restrukturalizaci uskutečnit.
„Investor často vsadí na špatného šéfa nebo jiné top manažery. Druhým problémem je, že váhá s rozhodnutím a často mění manažery až ve chvíli, kdy se původní plány bortí,” uvádí Marek Huml, který se specializuje právě na vyhledávání manažerů pro fondy soukromého kapitálu.
Podle zmíněné studie došlo k výměně šéfa v některé z firem portfolia investičního fondu až v polovině případů. Ovšem v 60 % těchto případů investor na počátku vůbec výměnu neplánoval a uskutečnil ji až zhruba po roce od kapitálového vstupu. „To je prakticky v době, kdy propásl správný hybný moment. Nevhodného šéfa je třeba vyměnit okamžitě, jinak i ten nejlepší plán selže,“ dodává Marek Huml. „Pokud včas nenaskočíte na vlnu, nemůžete surfovat.“
Investor obvykle drží firmu v portfoliu pět až šest let předtím, než ji naleštěnou prodá. To klade nesmírné nároky na osobnost šéfa i nejužšího vedení. „Investor musí volit osobnosti se strategickým myšlením, které přijmou nový plán a mají schopnosti jej realizovat,“ radí Marek Huml.
Velmi častou chybou podle něj také je, že investor důkladně vybere šéfa a spolehne se na to, že zbytek vedení vybere nový šéf sám, stejně důkladně. „Jedná se o nebezpečnou past: Investor si musí být jistý celým týmem a musí se ptát, jaké změny ve vedení je třeba udělat, aby tým byl šitý na míru novému strategickému plánu,“ vysvětluje Marek Huml a dodává: „Můžeme změnit role, vytvořit nové, zaměřit se na nové cíle, nebo vyměnit lidi. Formování manažerského týmu však musí být pod kontrolou, v jiném případě nebude výnos tak vysoký nebo se projekt nezdaří.“