Češi pomáhají druhým. Podporu dobročinnosti hledají i u svých zaměstnavatelů
personalista.com - 29. 09. 2024
Letošní Index prosperity a finančního zdraví potvrzuje, že se Češi neostýchají pomoci druhým. Neznámému člověku pomohlo v posledním měsíci 63 % z nich, což tuzemsko řadí na třetí místo v rámci evropské sedmadvacítky. Dle Fóra dárců navíc došlo k nárůstu důvěry ve veřejně prospěšné aktivity, kdy neziskovým organizacím důvěřuje skoro dvě třetiny Čechů. Meziročně se pak zvýšil podíl lidí, kteří považují podporu veřejně prospěšného sektoru za důležitou součást firemních aktivit – tento názor sdílí více než tři čtvrtiny dotazovaných.
Dle výzkumu společnosti Ipsos pro Asociaci společenské odpovědnosti je pomoc druhým lidem důležitá pro 8 z 10 Čechů. Nejčastěji pomáhají dětem, hendikepovaným, zvířatům a obětem humanitárních katastrof. Nejvyužívanější způsob příspěvku je dle zmíněného průzkumu Ipsos stále dárcovská SMS. Následoval ji nákup charitativních předmětů, platby QR kódem a dárcovské platformy. Nejčastěji přispívají jednorázově a nárazově, podle toho, jak je daná sbírka zaujme, asi desetina populace pak podporuje určitou organizaci dlouhodobě.
„Nejvíce darů stále získáváme přes darovací zprávy, a to především díky benefičním pořadům v České televizi, kde jsou diváci k daru takto vyzývání. Nárůst však zaznamenáváme i u plateb přes QR kódy, což je díky bankovním aplikacím poměrně nový, a především jednoduchý způsob darování. Využíváme je i u oblíbeného přispění do kasiček – spousta dárců u sebe nemá hotovost, proto na kasičky umisťujeme i QR kódy odkazující na cashless platbu," řekla Veronika Havlíková, manažerka komunikace Nadace rozvoje občanské společnosti (NROS), jejíž nejznámější projekt je sbírka Pomozte dětem.
Zájem o dobročinnost ve firmách
Podporu dárcovství a dobrovolnictví by lidé ocenili i od svých zaměstnavatelů. Dle Ipsos se však s tímto přístupem setkala jen třetina zaměstnanců, typicky ve finanční formě, případně v podobě věcné zaměstnanecké charitativní sbírky, kterou následovalo odborné dobrovolnictví zaměstnanců s využitím jejich know-how pro pomoc dobročinným organizacím. „Velký rozdíl je mezi nahlížením na dárcovství mezi mladší a starší generací. Důraz na pomoc v Česku a roli státu je patrný zejména u střední a starší generace. Mladší lidé častěji volají po podpoře dárců a dobrovolníků, zapojení firem a větší medializaci tématu," dodala Markéta Kneblíková, manažerka komunikace Ipsos.
Uspořádání zaměstnanecké charitativní sbírky nebo dva dny volna pro dobročinné účely umožňuje i například MONETA Money Bank. „V minulém roce odpracovali naši kolegové více než 4 500 hodin pro celkem 35 veřejně prospěšných organizacích. Do určité formy firemního dobrovolnictví se zapojilo celkem 729 lidí, tedy téměř 30 % našich zaměstnanců. Každým rokem se nám navíc zájem o tyto aktivity zvyšuje," říká Lucie Leixnerová, tisková mluvčí skupiny MONETA.
V rámci občanské odpovědnosti hrají v Česku klíčovou roli neziskové organizace, které působí v oblasti sociálních služeb, vzdělávání, zdravotnictví či kultury. „Od roku 2013, co udělujeme ocenění Neziskovka roku, udělaly neziskové organizace velký pokrok v tom, jak dokáží nastavit vnitřní procesy či komunikovat svůj dopad. Jednotlivé výzvy, se kterými se musí potýkat, se liší dle zaměření činnosti i regionu, ve kterém působí. Podle zpětné vazby, kterou od nich máme, jsou však hlavními výzvami vícezdrojové financování, které je stále těžké pro spoustu organizací zajistit, podhodnocená personální kapacita právě z důvodu nedostatku financí a způsob, jakým se prezentovat jednotlivým cílovým skupinám," popsala situaci Veronika Havlíková z NROS.
To, že je pro neziskové organizace často velmi složité získat potřebné financování, potvrzuje i Monika Kalivodová, předsedkyně správní rady Nadace Clementia, která tyto organizace podporuje prostřednictvím grantového programu. V letošním roce nadace nově umožnila žádat o finanční příspěvek i na provozní náklady. „Z přijatých žádostí, kterých bylo v jarním kole rekordní množství, vidíme, že mnohé neziskové organizace mají problém financovat náklady spojené se samotným provozem své činnosti. Velmi často žádaly o proplacení nákladů na mzdy, cestovné či provoz budovy, ve které sídlí," dodává Monika Kalivodová.