logo-personalista.com
oblíbené přidat k oblíbeným
pracovní prostředí | byznys | peníze | CSR | získávání a výběr | trh práce | rozvoj pracovníků | koronavirus a lidské zdroje lidé a podniky | celoživotní učení | zprávy | rekvalifikace
Personalista doporučuje: učímse.cz | facebook: personalista | twitter: personalista | platová tabulka pro státní zaměstnance 2022


Personalista > zprávy > Absolventi i třicet let od revoluce v jazykových dovednostech tápou. Domluví se anglicky, o jiné jazyky je malý zájem
Poznejte lépe lidi, odhalte jejich potenciál

Absolventi i třicet let od revoluce v jazykových dovednostech tápou. Domluví se anglicky, o jiné jazyky je malý zájem

personalista.com - 19. 08. 2020
Přestože je za posledních třicet let v jazykové vybavenosti vidět jistý přirozený pokrok, Češi v tomto ohledu stále pokulhávají. Anglicky se v Česku podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) dorozumí zhruba polovina obyvatel, pouze čtvrtina populace má však lepší než základní znalosti. Žádný cizí jazyk neovládá téměř třetina obyvatelstva a ani na vysokých školách není situace optimální.




Podle mezinárodního průzkumu Eurostudent VII z roku 2019, který se týká sociálně-ekonomické dimenze života studentů v Evropě, mluvila loni pouze svým mateřským jazykem více než pětina českých studentů. U studentů starších třiceti let a těch v kombinovaném programu se pak čísla pohybují až kolem čtyřiceti procent. „Studenti se sice v jazycích zdokonalují, avšak pomaleji, než by bylo vhodné. Jazykové dovednosti absolventů se bohužel příliš nezlepšily, a to i přesto, že většina vysokoškolských oborů má minimálně dva semestry cizího jazyka,“ říká Simona Škurková, ředitelka jazykové školy Lingua Centrum. Velký problém představuje podle Škurkové především praktické použití jazyka. Studenti se naučí na zkoušku či zápočet, ale v reálném prostředí nově nabyté znalosti neumějí aplikovat.

V porovnání s průzkumem Eurostudent VI z roku 2016 se znalost alespoň jednoho cizího jazyka zvýšila jen v jednotkách procent, navíc jde většinou o angličtinu. Tu se lidé často učí z pracovních důvodů, některé společnosti na vývoj v této oblasti zaměstnancům také přispívají. Personální ředitelka společnosti ZKL Lada Serreli navíc podotýká, že absolventi mnohdy své jazykové schopnosti přeceňují. „Často se setkáváme s tím, že znalosti uváděné v životopise je potřeba brát s rezervou a o skutečnosti se musíme sami přesvědčit. Většinou si uchazeči svoje znalosti vylepšují.“ Dodává ale, že se absolventi vysokých škol v jazykových dovednostech přeci jen mírně zlepšili.

Pozitivní vývoj vidí i Libor Štěpánek, ředitel Centra jazykového vzdělávání Masarykovy univerzity. „Jazykové dovednosti jak studentů, tak absolventů jsou ve své většině lepší než například před deseti lety. Studenti mají snadnější přístup k jazykům ve formě her, filmů, videí, hudby a online komunikace. Více cestují, základní a střední školy nabízejí rozšířené výuky jazyků, společnost je celkově pestřejší,“ vysvětluje Štěpánek. Stejně pestrá je podle něj ale i úroveň, jíž studenti v jazycích dosahují. S tím souhlasí také Simona Škurková. „Je vidět zlepšení v poslechu a porozumění zejména u mladších generací, což je dáno sledováním filmů a seriálů v originále a videí na Youtube. Schopnost vyjadřování a plynulého mluvení se ale obecně u českých studentů zlepšila jen velmi málo až vůbec,“ hodnotí.

Jiná úroveň vyžaduje jiný přístup

Z rozdílů mezi studenty vyplývá i otázka, jak s takovou situací naložit ve výuce. Například na Masarykově univerzitě se nabídka jazykového vzdělávání většinou nesoustředí na jazyk obecný, ale na akademické a odborné jazykové dovednosti a na dovednosti takzvaně měkké. „Domnívám se, že vysoká škola je zodpovědná za nabídku jazykového vzdělávání, vlastní zdokonalování pak musí uchopit student vysoké školy sám,“ vysvětluje Štěpánek z Centra jazykového vzdělávání. Dodává, že studenti s vyšší jazykovou úrovní mohou v rámci svých oborů využít i odborných předmětů vyučovaných v cizím jazyce.

Zatímco na Masarykově univerzitě je výuka skupin žáků s různými schopnostmi běžná, ředitelka jazykové školy Lingua Centrum takovou praxi spíše nedoporučuje, a to především v případě interních jazykových kurzů firem. „Do jedné skupiny chodí někdo, kdo umí slovíčka, ale bojí se mluvit, někdo, kdo angličtinu deset let neviděl, a pak další tři kolegové, kteří třeba denně jazyk používají v e-mailové komunikaci. Tento rozpor v očekávání a znalostech studentů pak téměř zaručeně sebere všem zúčastněným motivaci kurz byť jen navštívit,“ varuje Škurková. Personalisté kladou na jazykové dovednosti důraz

Přestože vysoké školy nabízejí nejčastěji kurzy akademické, mnozí se domnívají, že je tlak na praktické užití přeci jen o něco větší, ať už ze strany škol, či studentů. „Všichni máme možnost cestovat a studenti mohou v zahraničí díky programu Erasmus i studovat, což jim v praktické aplikaci znalostí velmi pomáhá. Dříve se jazyky učily spíše pasivně, zkoušela se slovíčka a naučené věty. Nedbalo se tolik na schopnost naučený jazyk uplatnit v praxi. To se ovšem, dle mého názoru, změnilo a zlepšilo,“ dodává Lada Serreli. Podle studie Eurostudent studenti s výjezdem do zahraničí často počítají, ačkoliv se počet výjezdů od roku 2014/2015 mírně snižuje.

Znalost jazyka však může život změnit i jinak než jen obohacením z poznávání cizích kultur. Často jsou motivací studentů rovněž doučování k maturitě či jazykové certifikáty, obecně je ale výhodné cizí jazyk ovládat z akademických i pracovních důvodů. „Například absence znalosti angličtiny v jakémkoliv oboru dnes vlastně člověka diskvalifikuje z možnosti úspěšného studia a odborného růstu,“ říká Štěpánek z Centra jazykového vzdělávání Masarykovy univerzity a dodává, že zapojení se do odborné debaty je pro studenty a absolventy klíčové. Podobná je i situace na trhu práce.

Jak zmiňuje personální ředitelka koncernu ZKL Lada Serreli, pro mnohé společnosti je znalost jazyků velmi důležitá. „Vzhledem k tomu, že naše společnost vyváží produkty do celého světa, je schopnost domluvit se cizím jazykem například v oblasti obchodu klíčová pro rozhodnutí o přijetí. Uchazeči o tyto pozice jsou často odmítáni právě z důvodu nedostatečné jazykové vybavenosti,“ vysvětluje Serreli. Mnoho společností navíc dle poznatků jazykové školy Lingua Centrum v dnešní době z ekonomických důvodů od dotací jazykových kurzů upouští a u zaměstnanců jsou tedy jazykové schopnosti o to cennější.









listvyhledávání

listreklama

listfacebook




listzajímavosti odjinud

Společnost dm spouští novou aplikaci Moje dm. Nabídne jednodušší nákupy, propojení s věrnostním programem či čtečku čárového kódu

Společnost dm uvádí novou mobilní aplikaci Moje dm. Zákazníci s ní budou moci nejen přímo nakoupit či sbírat body věrnostního prog... více

Vyhlášení Evropského týdne odborných dovedností 2022

Vzhledem k tomu, že odborné dovednosti představují hlavní bod programu EU v oblasti mládeže a zaměstnanosti, vyhlašuje Evropská ko... více

Seznam.cz nasazuje na svou domovskou stránku rusky psaný zpravodajský souhrn

Seznam.cz nasazuje na svou domovskou stránku rusky psaný zpravodajský souhrn týkající se válečného konfliktu na Ukrajině.... více

AFI: Ruské investice v Česku byly bez významu už před válkou

Česká republika není ani v nejmenším závislá na ruských investicích, těch je v Česku minimálně. Jedním z důvodů je, že Rusko má st... více

Záznam z policejních kamer jako PR. Startuje první soutěž videoklipů ze zásahů policie

Společnost Axis Communications a online magazín Týdeník policie spouští 1. kolo soutěže Nejlepší důkaz – přehlídky nejzajímavějšíc... více