Znamená více hodin více práce? 6. ročník Dne spolupráce odkudkoli chce ukázat, že nikoli
personalista.com - 24. 09. 2018
Ve dvou pětinách (42 %) českých firem brzdí přechod do digitální ekonomiky vlastní lidé, konkrétně nepřipravenost zaměstnanců a managementu na změnu řízení a stylu práce. Zjistila to nová studie společnosti Microsoft. Modernizace firemní kultury je i proto hlavním tématem 6. ročníku Dne spolupráce odkudkoli, který Microsoft tradičně pořádá třetí čtvrtek v září. Tento rok spojil síly se soutěží CBRE Zasedačka roku, neboť oba projekty dlouhodobě podporují změnu pracovního prostředí a rozvoj moderních forem spolupráce. Letos v rámci kampaně Den spolupráce odkudkoli společně pořádají diskusní setkání na téma „Zaměstnanec v digitální ekonomice“.
Z průzkumu Microsoftu vyplynuly tři faktory, které brzdí modernizaci firemní kultury v Česku. Jsou to:
• soustředění na čas strávený v kanceláři, spíše než na výsledky a kvalitu práce,
• nedostatečná spolupráce a sdílení mezi týmy a
• nízká samostatnost a proaktivita zaměstnanců, kteří často čekají na přesné zadání úkolu.
„Modernizace firemní kultury je pro české manažery tématem číslo jedna. Dvě třetiny (64 %) uvedly, že potřebují hlavně zlepšit spolupráci, zapojení a produktivitu zaměstnanců. Až poté následuje optimalizace procesů, inovace produktů či zkvalitnění interakce se zákazníky,“ říká Lenka Čábelová, manažerka komunikace, Microsoft Česko a Slovensko.
Technologie mají lidem pomoci pracovat chytřeji – ne více a déle
„Člověk, kterého práce baví a který se na ni dokáže soustředit, dokáže v krátkém čase mnohem více, než když jen rutinně plní zadání, které ho nezajímá. Moderní technologie tomu mohou pomoci, ale nestačí je nakoupit. Lidé musí rozumět tomu, jak tyto nástroje používat,“ zdůrazňuje Lenka Čábelová. Ve firmách, jež zavedly takovou digitální kulturu, pracuje dvakrát více lidí v tzv. flow, tedy ve stavu soustředěné motivace, kdy podávají nejvyšší výkon. Množství lidí, kteří přichází s novými nápady, se ztrojnásobil a angažovanost vzrostla čtyřikrát.
„Řízení lidí zaměřené na výsledky musí být založené na vzájemné důvěře a odpovědnosti. Zaměstnanec, díky možnosti zůstat doma nebo si přizpůsobit pracovní den rodinným aktivitám, nechce ztratit důvěru v něj vloženou. Proto má snahu odvést svou práci co nejlépe,“ dodává Filip Muška, Workplace Consultant společnosti CBRE.
Roste obliba kanceláří, které podporují setkávání a sdílení
Ke změně stylu práce a firemní kultury výrazně přispívají i flexibilní kancelářské prostory. To potvrzuje i letošní studie CBRE EMEA Occupier Survey 2018, která uvádí, že podíl společností, které vůbec nevyužívají flexibilní prostory, poklesne z 35 % na 21 % během tři let. V oblibě jsou zejména tzv. co-workingové prostory. V příštích třech letech počet firem využívajících co-workingové prostory vzroste o 20 procentuálních bodů na 56 %.
„Mladí lidé vyrůstají a studují v prostředí, kdy je možné během dne volně fungovat a učit se po kavárnách nebo v moderních knihovnách. Při hledání práce budou vyhledávat firemní kulturu, která jim bude blízká díky návykům získaných ze studií a z běžného života,“ doplňuje Filip Muška.
„Po přestěhování do nové kanceláře, jejíž páteř tvoří 4patrový co-workingový prostor, vzrostly spolupráce, inovativnost a produktivita zaměstnanců o zhruba 30 %,“ dodává Lenka Čábelová.
Mnoho českých firem vyvíjí maximální snahu o to, aby získalo nové zaměstnance. Současná hospodářská situace spojená s kritickým nedostatkem lidí na trhu práce ale paradoxně způsobuje, že požadavky firem na vstupní kvalifikaci těchto zaměstnanců, zejména na jejich základní digitální kompetence, se limitně blíží nule. „Je to krátkozraké a zaměstnavatelům se to v nedaleké budoucnosti negativně vrátí. Vždyť v ČR více než 2/3 lidí na trhu práce tyto základní digitální kompetence chybí nebo jsou na tak nízké úrovni, že nejsou v praxi ani efektivně a ani bezpečně použitelné.“, přidává tvrzení do diskuze Jiří Chábera, ředitel pracovní skupiny ECDL-CZ při ČSKI. Mezinárodní koncept ECDL se při těchto tvrzeních opírá o tvrdá data z nezávislých praktických zkoušek v reálném prostředí, kterých proběhne každoročně v Evropské unii několik miliónů.
„Změna přístupu k řízení lidí, změna stylu práce nebo lepší kultura firemního prostředí jsou jistě potřebné a chvályhodné aktivity, ale chybějící digitální kompetence zaměstnanců, které jsou jednou z hlavních příčin pomalého přechodu k digitální ekonomice, tyto aktivity samy o sobě nevyřeší. Ve světě má tento jev už i své zažité jméno. Říká se mu Digital Native Fallacy“, dodává Jiří Chábera.