Radovan Burkovič (externí autor) - 01. 03. 2010
Ano, v době krize logicky podniky tlačí na své dodavatele a chtějí nižší ceny. Tak je tomu i s agenturami práce. Ty však nemohou hýbat s cenou svých služeb libovolně směrem dolů. Snad s výjimkou své marže nebo provize, jak je částka za zapůjčení pracovníků nazývána. Agenturní pracovník je totiž chráněn Zákoníkem práce, jeho mzdové a pracovní podmínky nesmí být horší než u kmenového zaměstnance firmy, kam je agenturou zapůjčen. Garantem těchto „srovnatelných podmínek“ je pak sama firma. Ona musí ve smlouvě s agenturou práce uvést a přiznat všechny mzdové podmínky svých kmenových zaměstnanců. Agentura práce je pak povinna je vyplatit agenturním pracovníkům. Že už Zákoník práce neřeší, jak má agentura práce zkontrolovat pravdivost tvrzení firmy, ministerstvo práce ani po 6 letech nevyřešilo. Tady totiž bývá nejčastější problém. Právníci se stále přou, zda má agenturní pracovník také obdržet firemní hodinky k jeho 50-tým narozeninám, když kmenoví zaměstnanci firmy takovou odměnu dostávají. A to je jen špička ledovce.

Agentury práce jsou naopak v době rostoucí nezaměstnanosti a nejistoty na trhu daleko více potřebné než v dobách klidných. Zajišťují něco, čemu se třeba na Slovensku říká „medzipracovný trh“. U nás tomu odpovídá výraz „částečná zaměstnanost“. Čím více podniků má problémy se zakázkami, kdy tu mají práci na 14 dní, tu na měsíc a pak nic, tím více podniků může využít agenturní pracovníky. A to právě agenturní pracovníky z rostoucích řad nezaměstnaných.

Činnost agentur práce tak částečně supluje nepružný pracovní trh v ČR, částečně zabezpečuje firmám bezpečnou rezervu při nejistotě dalších zakázek. Firmy totiž nové pracovníky nechtějí, musely by je po ukončení zakázky propustit. Na to nemají kapacity personálních oddělení, ani potřebné databáze zájemců o práci.

Dalším pozitivem částečné zaměstnanosti je udržení pracovních návyků nezaměstnaných. Nesedí doma na podpoře. Byť omezeně, stále se na trhu práce pohybují. Dodatečné příjmy k podporám v nezaměstnanosti také nejsou k zahození, byť jde dle Zákona o zaměstnanosti maximálně o 4 tis. Kč měsíčně.

A zkrátka nepřijde ani stát. Daně a pojistné odvedené státu jen z 1 nezaměstnaného, který si částečnou zaměstnaností vydělal 4 tisíce korun, mohou činit až 2.604,- Kč. To záleží na typu zaměstnání a dosavadních výdělcích nezaměstnaného.

Shrnuto agentury práce jsou velmi důležité právě v době krize aby svým působením pomáhaly firmám krizi přežít a nezaměstnaným poskytovaly šanci být zaměstnán alespoň částečně. A koho si firma vybere za stálého zaměstnance až krize odezní ? No logicky zkušeného agenturního pracovníka, který se jí už osvědčil.