personalista.com - 22. 02. 2015

Jako první nabíjela žabí stehýnka

Že různé předměty získávají při tření nebo vzájemném dotyku jakousi zvláštní sílu a energii, zaujalo vědce už v antickém Řecku. Zde má ostatně původ i samotný název „elektřina“, a to v řeckém slově jantar – v překladu elektron –, jehož schopnosti a reakce s jinými látkami myslitelé fascinovaně sledovali. Pokusům s elektrickým nábojem se pak badatelé věnovali celá století, jeden z nich však opravdu vstoupil do dějin, a to ve společnosti žabích stehýnek.

„Vypráví se, že ke všemu došlo při velké hostině přímo na prostřené tabuli, když si chtěl italský fyzik Luigi Galvani uříznout žabí stehýnko a ono sebou cuklo,“ vypráví příběh baterie Radim Tlapák z internetového obchodu BatteryShop.cz. „Ve skutečnosti je ale zdokumentované, že k cuknutí této kulinářské lahůdky došlo při manipulaci se skalpelem v laboratořích univerzity, kde vědec působil.“ Galvani věřil, že energie vycházela přímo z obojživelníka a nazval ji živočišná.

Nad žábou nakonec vyhrál kov

Tomu, že by mrtvá žába měla schopnost vytvářet elektrickou energii, se nechtělo věřit jinému významnému fyzikovi tehdejší doby. Navzdory svému přátelství s Luigim Galvanim se chtěl Alessandro Volta podívat objevu na zoubek a rozporovat jeho teorii energie mrtvé žáby. Odhalil, že skalpel nereagoval na žabí stehýnko, nýbrž na náboj elektrického drátku, kterým byla končetina upevněna ke stolu. Svůj objev pak zdokonalil a v roce 1800 sestrojil z malých měděných a zinkových plíšků spojených roztokem kyseliny a soli vůbec první historickou baterii. Stalo se tak 2 roky po smrti objevitele Galvaniho. Ačkoli vědec vlastní baterii nazval nejprve jako Voltův sloupec, říká se jí teď na počest jeho zesnulého přítele galvanický článek.

Baterii si vyrobíte i ze zásob ve sklepě

Možná si říkáte, proč se Galvani s Voltou hádali o původce elektrické energie a věnovali desítky let výzkumu baterií, když si je každý z nás může jednoduše vyrobit doma? Je to opravdu tak. Zajděte do sklepa a přineste si dvě jablka nebo třeba brambory. Zapíchněte do každého plodu hřebík a korunu, ty navzájem propojte dvěma vodiči s krokosvorkami a celý set pak spojte s jakýmkoli menším přístrojem, kde vám zrovna chybí baterka, například s kalkulačkou. Uvidíte, že bude fungovat. Firma Microsoft minulý rok dokonce z devíti stovek brambor sestavila obří nabíječku, která dokázala účinně nabíjet mobilní telefon. Vy to můžete zkusit i s kyselými okurkami, kiwi nebo pomeranči.

Baterií se v ČR za rok spotřebuje 150 milionů

Důvodem, proč lidé neskupují ovoce a zeleninu v supermarketech a nevyrábí z nich domácí baterie, jsou nejen jejich časové možnosti, ale taky praktické hledisko. Devět set kilo brambor s sebou totiž těžko zabalíte do kabelky nebo na palubu letadla. Proto existují baterie různých typů, velikostí i složení a každá se hodí na něco jiného. Podle společnosti Ecobat se v České republice každý rok vyrobí okolo 150 milionů kusů nových baterií, které uspokojí poptávku. Protože ale baterie obsahují velké množství chemikálií a k životnímu prostředí nešetrných látek, je důležité, aby spotřebitelé dosluhující baterie správně recyklovali. K tomu slouží nejrůznější odběrová místa, kde se v roce 2013 podařilo sesbírat více než tisíc tun nepotřebných baterií. Tolik váží třeba 4 největší dopravní letadla současnosti.

„V České republice aktuálně registrujeme přes 11 tisíc míst zpětného odběru baterií. Tento počet se přitom každým rokem rozšiřuje. Sběrná místa se nacházejí nejen u posledních prodejců elektroniky či baterií, ale i ve školách, veřejných institucích a firmách,“ řekl David Vandrovec z kolektivního systému zpětného odběru baterií REMA Battery.

Baterie původně neměla s elektřinou nic společného

Politici nehýbají jen geografickými dějinami, ale zasahují i do oblastí, které stojí mimo jejich hlavní profesní kolbiště, senáty a parlamenty. A tak se stalo, že slovo „baterie“, které je ustáleným fyzikálním pojmem a každý den jej používají lidé po celém světě, poprvé použil k označení elektrického zařízení americký státník Benjamina Franklin.

„Franklin použil pojem baterie, který se do té doby užíval pouze ve vojenské hantýrce, k označení jednoho ze starších pokusů se sériově spojenými skleněnými lahvemi přenášejícími energii,“ upřesňuje příběh Radim Tlapák z internetového obchodu BatteryShop.cz. „Od poloviny 18. století se tak zařízením uskladňujícím elektřinu říká baterie,“ popsal vznik pojmu Tlapák. Část pražských čtvrtí Břevnov a Strašnice, která nese název Baterie, ovšem nemá s elektřinou nic společného. Jmenuje se právě podle dělostřeleckých kavalerií, které ostřelovaly město v době sedmileté války.