personalista.com - 29. 03. 2017

Průzkum, který pro společnost E.ON zpracovala agentura Ipsos, ukázal, že lidé si chytré město spojují nejčastěji s moderními technologiemi a ekologickým zaměřením. Představují si ho také jako místo s chytrými sítěmi nebo komunikačními a informačními technologiemi, přes něž jsou sdílena data.

„To jsou poměrně přesné představy, protože smart cities jsou spojená s moderními technologiemi, které přinášejí lepší informovanost, úspory energií, usnadňují dopravu nebo snižují emise vypouštěné do ovzduší,“ říká Vladimír Vácha, tiskový mluvčí společnosti E.ON.

Není jen jedno Smart City

Ač je dnes pojem chytré město skloňován více než kdy jindy, jeho výklad ještě není ustálený. „Pod hlavičkou Smart City si nelze představit jednu věc, ale množinu technologických řešení, která zlepšují úroveň života, zvyšují bezpečnost a pohodlí obyvatel, šetří životní prostředí a snižují energetickou náročnost,“ zdůrazňuje David Barva, vedoucí pracovní skupiny pro Chytrá města Siemens ČR.

Společným jmenovatelem zůstává snaha o inovativní postupy ve vývoji města. V některých rovinách je Smart City chápáno zejména jako město, které zavádí nové technologie do dopravy a buduje moderní infrastrukturu nebo úsporné osvětlení. Jindy se o chytrém městě hovoří jako o místě, na jehož rozvoji spolupracují všechny zainteresované subjekty, tedy veřejný sektor, podnikatelé, nevládní organizace i obyvatelé města.

Koncept Smart City přijalo za svůj hned několik měst v České republice. Vedle Prahy nebo Brna je to například Písek, Jihlava, Pardubice nebo Nové Město na Moravě. Každé z nich si strategii rozvoje upravilo podle svých potřeb. Brno se například soustředí na rozvoj inteligentní městské dopravní sítě nebo na moderní zásobování vodou, zatímco Praha se primárně zaměřuje na mobilitu, energetiku a informační technologie. „Není pochyb, že v blízké budoucnosti se žádné město neobejde bez nálepky toho, že je dostatečně chytré,“ míní Lukáš Smelík, šéfredaktor časopisu Inteligentní budovy.

Čistý vzduch jako priorita

S tím, jak si lidé uvědomují možnosti moderního rozvoje města, vnímají i segmenty, kterých by se měl primárně týkat. Z již citovaného průzkumu vyplynulo, že 27 procent respondentů by ocenilo především ekologická opatření a 24 procent z nich by přivítalo zvýšení kvality ovzduší. Lidé by chtěli také inteligentní systémy v dopravě, budování sociální infrastruktury nebo finanční úspory v provozu města. „Zmiňovány byly i různé vychytávky, například chytré lavičky, kde by si dobili mobilní telefon, nebo by ocenili půjčovny kol,“ dodává Lukáš Svoboda ze společnosti E.ON.

Ruku v ruce s rozvojem konceptu chytrých měst jde sběr dat. Na základě jejich analýzy si mohou města stanovit své priority. „V první řadě je třeba monitorovat stav ovzduší a sbírat data plošně v celém městě, například senzory umístěnými přímo ve veřejném osvětlení. Následně je třeba informovat občany pomocí mobilních aplikací o stavu ovzduší a okamžitě reagovat. Třeba řada německých měst, která bojují s emisemi, zavedla do center plošně sníženou rychlost automobilů na 30 kilometrů v hodině,“ vysvětluje David Barva.

Chytrá města mají své výsledky

Problémem větších měst je především přelidněnost, takže moderní technologie by mohly přispět k uvolnění ucpaných dopravních tepen a snížení každodenního stresu. Například by díky chytrým čidlům, která navedou řidiče na volné parkovací místo, mohlo odpadnout únavné kroužení v centru města a hledání místa na zaparkování.

Přestože některá česká města přijala koncept Smart City a pracují na prvních projektech, kdy například zavádějí elektromobily do dopravy nebo instalují úsporné osvětlení, musejí se vypořádat s celou řadou překážek.

„Česká města mají ve zvyku vést delší polemiku nad přínosem nasazování celého konceptu. Už dnes se ale ukazuje, že ta odvážnější vykazují výsledky, které jsou dobrým impulzem pro ostatní,“ podotýká Lukáš Smelík.