personalista.com - 02. 11. 2010

Ve Slovanském domě v centru Prahy bylo plno. Konal se tu první ročník veletrhu pracovních příležitostí "Lékařství a zdraví". Sál i přilehlá prostranství ovládlo jedenatřicet německých "lovců" a na zájem českých lékařů, zejména mladších ročníků, si nemohou stěžovat.Platové podmínky se s českými poměry nedají srovnat: 3700 až 4500 eur, v přepočtu až 110 tisíc korun namísto průměrných 40 tisíc korun v Česku, navíc za cenu neúměrných přesčasů.

Počáteční jazykové nedostatky může zpočátku mírnit asistentka, která obstarává potřebnou administrativu, ale chce-li se lékař dostat k „lepší" práci, bez dokonalé znalosti jazyka se neobejde.

Mladí lékaři jsou v obtížné pozici. Krátce po škole a bez atestace totiž mají svázané ruce. Nemohou si otevřít soukromou praxi v tuzemsku a mají jen omezenou šanci uchytit se za hranicemi - například v nemocnici, která kvůli akutnímu nedostatku lékařů pořádá jazykové kurzy a umožňuje složení atestace.

Pokud si absolventi doplňují vzdělání doma, nemocnice, kde si musí „odsloužit" povinnou praxi, s nimi často uzavírají smlouvy na zkrácené úvazky s tím, že jim plat má dorovnat stipendium od Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví (IPVZ), který zajišťuje další vzdělávání lékařů i ostatních zdravotnických pracovníků.

Lékaři se ale obvykle zavazují také k neúměrnému množství přesčasů, vysoko nad zákonný limit 416 hodin ročně. Počáteční vidina vylepšeného platu se ale postupně mění v únavu a strach z ohrožení pacientů. V řadě nestátních zařízení, kde se na lékaře nevztahují standardní platové tabulky, se pak ocitají v začarovaném kruhu.

Ministr zdravotnictví Leoš Heger přiznává lékařům nárok na vyšší ohodnocení. Rád by proto například obnovil činnost přístrojové komise, která by měla ze zákona regulovat nákupy zařízení. Z ušetřených prostředků by se výhledově mělo dostat i na platy lékařům.