personalista.com - 06. 04. 2017

V Česku je rekordně nízká nezaměstnanost, pohybující se kolem 4 %. V samotné Praze je dlouhodobá nezaměstnanost méně než 1 % a celková přibližně 3 %. Na českém trhu podle aktuálních údajů Úřadu práce chybí přibližně 150 000 zaměstnanců. Tento stav vede k tomu, že na zaměstnání se pohlíží jako na produkt a reputace, kterou práce u jednotlivých firem má, patří mezi zásadní faktory ovlivňující rozhodování uchazečů.

„Zaměstnavatelé se musejí zaměřit na to, jakou přidanou hodnotu nabízejí. Musejí si zodpovědět otázku: Proč by pro vás měl někdo chtít pracovat?“ řekl na úvod prezentace Jozef Papp, ředitel české pobočky společnosti Stanton Chase, která se věnuje vyhledávání vrcholových manažerů.

Pomoci při rozhodování nabízí měření employer brandingu, které představila Egita Renovica z personální společnosti Engage Hill. Reputaci firmy a asociace s ní spojené lze měřit mezi zaměstnanci i navenek. Sledují se ukazatele, jako znalost firemní značky, atraktivita, komunikace a její hodnoty či atributy. Podle Renovicy je důležité uvědomit si, že pověst společnosti šíří úplně každý, kdo s ní přijde do styku, tedy i neúspěšný kandidát na pohovoru, či kurýr na recepci. Podle toho by se firma měla prezentovat.3

Karel Novotný, kreativní ředitel agentury Hill+Knowlton Strategies Česká republika, poznamenal, že budování brandu zaměstnavatele je proces trvající roky: „HR brand vlastně neexistuje. Je to derivát celé značky. Tu je potřeba nejdříve definovat. Klient si employer branding často představuje jako projekt nebo kampaň a přichází pro radu, až když má problém. Avšak zdůrazňuji, že branding není kampaň, je to proces, se kterým je potřeba začít co nejdříve.“ Novotný zároveň upozornil, že je potřeba dívat se na employer branding ze široka, protože se netýká jen náboru nových zaměstnanců, ale třeba i postupu při odchodu pracovníků, ze kterých by se ideálně měli stát svým způsobem ambasadoři značky.

Další úhel pohledu z praxe přinesla Irena Prášilová z farmaceutické společnosti MSD, která v Praze budovala hub pro IT: „Před patnácti lety se na trhu práce prodávali zaměstnanci firmám, teď je to naopak. Dnešní zaměstnanci chtějí, aby jejich zaměstnavatel nějakým způsobem přispíval k obecnému blahu. V této prioritě dominují na světě jen Česká republika a USA. Nám pomohlo získat IT odborníky, když jsme jim ukázali, že výsledky jejich práce pomohou třeba s léčbou melanomu,“ vysvětlila Prášilová.

O cenné zkušenosti s budováním značky se podělil také Petr Fiman, viceprezident Institutu členů správních orgánů a zároveň viceprezident Electric Powersteering Components Europe. „Kdo z manažerů v minulosti při vyšší nezaměstnanosti podlehl svodům, že může jednat z pozice síly, tomu se to dnes vrací. Vrcholoví manažeři nemohou kázat vodu a pít víno. Sice neexistuje žádná univerzální přidaná hodnota zaměstnavatele, ale konkrétní komunikace musí být konzistentní. Bez dlouhodobé koncepce je to jen hašení požárů. Je třeba si pamatovat, že na vymazání jednoho negativního vjemu musíte zapůsobit čtrnácti pozitivními.“

Juraj Vrabko, HR Strategy Director v realitní společnosti CBRE, potvrdil, že stávající zaměstnanci jsou nejsilnějšími ambasadory značky. Přesto je nutné umožnit i lidem z vnějšku nahlédnout do firmy, například prostřednictvím sociálních sítí nebo sdílených videí ukazujících typický pracovní den. „Nepodceňujme employer branding, protože fakticky všichni lovíme ve stejném rybníku,“ dodal Vrabko.

Další setkání plánuje Institut členů správních orgánů ve spolupráci se společností Stanton Chase uskutečnit na začátku června 2017. Výkonná ředitelka Institutu Monika Zahálková prozradila, že tématem bude efektivní fungování správních orgánů a zamyšlení, proč někdy i správní orgán složený z nejlepších odborníků selže.