personalista.com - 29. 10. 2014

Lidé ve věku do 24 let jsou v hledání nové práce nejaktivnější a také ji nejčastěji mění. V posledním půlroce změnila zaměstnavatele téměř třetina Čechů, kteří nepřesáhli tuto věkovou hranici. Pětina pak přiznala, že shání aktivně jiné uplatnění a 12 procent je připraveno zvážit nové nabídky. Výše dosaženého vzdělání přitom nehraje roli, vysokoškoláků prohledávajících pracovní inzeráty je stejný počet, jako mladých uchazečů s nejnižším vzděláním. Mnohem více rozhoduje adresa. Nejvíce akční jsou v Moravskoslezském kraji, kde v uplynulém čtvrtletí hledalo novou práci 8 z 10 lidí ve věku 18-24 let. Nejméně pak v Praze a Středočeském kraji, kde se toto číslo pohybovalo mezi 7-10 procenty.

Hana Púllová, generální ředitelka společnosti Randstad vysvětluje: „Většina mladých teprve zkoumá, co by se jim líbilo dělat. Často nyní začínají nějakou startovací pozicí, která ani nemusí souviset s jejich vzděláním nebo zájmy a průběžně hledají další příležitosti pro svůj růst. Pokud dostanou jinde zajímavější nabídku, hned ji využijí. Většina ještě nemá děti, není zatížena půjčkami a nemusí každou změnu a z ní plynoucí nejistoty tolik zvažovat jako starší generace. Mnozí Češi navíc v tomto věku ještě žijí u rodičů, případný výpadek příjmů pro ně nepředstavuje takovou hrozbu. Svou roli v tom ale samozřejmě hraje i zvídavost, chuť riskovat a zkoušet nové věcí, která je pro mladé lidi přirozená.“

Nutkání neustále se ohlížet po novém uplatnění ovšem nepramení jen touhy po objevování nebo získání lepšího zaměstnání, ale paradoxně i ze strachu o ztrátu toho současného. Ve skupině nejmladších zaměstnanců jsme našli nejvíce těch, kteří se bojí, že o svou práci přijdou. V průzkumu Workmonitor společnosti Randstad jich to potvrdila celá třetina, tedy ještě o 10 procent více, než v tradičně ohrožené skupině lidí nad 55 let. Důvodem mohou být i smlouvy na dobu určitou, které se v posledních letech staly poměrně běžnou praxí a týkají se zejména pozic obsazovaných absolventy či mladými lidmi s krátkodobou zkušeností. Zajímavé je, že zaměstnanci, kteří již dovršili 25 let, zájem o změnu místa nemají skoro vůbec. 15 procent sice připustilo, že by se nové nabídce nebránili, aktivně ale hledají pouhá 2 procenta pracujících ve věku 25 – 34 let. V následující skupině od 35 do 44 let je situace podobná a nespokojenost a touha po změně se začíná projevovat až u o něco starších ročníků.

„Je vidět, že lidé v tomto věku již obvykle mají stabilnější místo, našli své uplatnění ve světě práce a po změně už tolik netouží. Zakládají rodiny a usazují se, proto se drží spíše v zajetých kolejích, než aby vyhledávali nová dobrodružství,“ dodává Hana Púllová.

Nejmladší zaměstnanci jsou jednoznačně nejdravější i z hlediska kariéry. Ve skupině 18 – 24 let potvrdilo 14 procent dotazovaných, že se silně soustředí na brzké povýšení, z toho v téměř polovině případů se jednalo o vysokoškoláky. 56 procent pak prohlásilo, že kariérní růst sice není v centru jejich zájmu, ale také mu věnují pozornost. S rostoucím věkem pak zájem o povýšení klesá, ve skupině lidí nad 45 let se na něj soustředí jen 5 procent zaměstnaných.