personalista.com - 16. 12. 2014

„My v současné době například obsazujeme stovky nových pozic a více než 50 procent z nich je ideální pro absolventy. Problém však může být v našem požadavku na relevantní technické vzdělání pro náš „softwarehouse“ nebo znalosti evropských jazyků pro potřeby centra sdílených služeb,“ říká Šárka Vránová, HR ředitelka poradenské společnosti Accenture v ČR.

Pokud chce uchazeč o zaměstnání zvýšit svou šanci na úspěch, měl by znát nejčastější požadavky, které kromě konkrétní kvalifikace zahrnují i určitý osobnostní profil uchazeče podle pracovní pozice, na kterou má být zařazen. Znalost těchto požadavků je důležitá zvláště pro absolventy škol, kteří vstupují do pracovního procesu poprvé. V průběhu přijímacího řízení bude zaměstnavatele například zajímat, co je absolvent schopen se dále naučit, zda bude ochoten dále se vzdělávat, s jakým nasazením bude ochoten pracovat a co hodlá svému profesionálnímu růstu v počátcích obětovat.

„Vzhledem k proměnlivosti trhu práce není možné přesně vyjádřit požadavky na kvalifikaci, z tohoto důvodu vzrůstá význam tzv. klíčových kompetencí, které požadavky na obsah kvalifikací zobecňují. Mezi ty nejdůležitější patří komunikativnost, znalost cizích jazyků, schopnost učit se, pracovat v týmu, analyzovat a řešit problémy, v mnohých profesích zvládnout základní numerické a statistické techniky a informační technologie,“ shrnuje Šárka Vránová, Accenture.

Při přijímání nových zaměstnanců, a to nejen z řad čerstvých absolventů, jsou nejproblematičtější obory, které se velmi rychle rozvíjejí a ty, které vyžadují kombinaci takzvaných tvrdých a měkkých dovedností. Absolventi firmám často nevyhovují mírou odborných technických znalostí získaných během studia jejich hlavního oboru, o mezioborových přesazích ani nemluvě.

Za požadavky firem nejvíce zaostávají kandidáti z rychle se vyvíjejících segmentů, jako je například automobilový průmysl, telekomunikace nebo energetika. Školy totiž z různých důvodů neumí nebo nemohou pružně zareagovat na technologický vývoj přiměřenou úpravou studijních programů. Mezi absolventy se velmi často setkáváme s technickými experty, kterým chybí dobré schopnosti komunikace s klienty a kolegy v týmu nebo naopak dobře komunikačně vybavenými jedinci, kteří ale nemají dostatečné odborné vzdělání. Rozvoj měkkých dovedností v podniku může být velkým problémem. Zatímco u technických dovedností se člověk na potřebnou úroveň dostane cca po šesti měsících praxe, u měkkých dovedností je to značně individuální a může to trvat mnohem déle.