personalista.com - 15. 09. 2017

„V LMC věříme, že otevřená komunikace pomůže celému trhu. Chceme snížit frustraci kandidátů a přesvědčit zaměstnavatele, jak personální oddělení, tak jejich vedení, že férová a jasná komunikace s lidmi je užitečná. Přinese více relevantních kandidátů na pozice v jejich firmě i lepší obraz na veřejnosti,“ říká Milan Jasný, ředitel LMC, která k lepší komunikaci mezi firmami a kandidáty chce přispět kampaní, za kterou se postavili i expert na etiketu Ladislav Špaček, psycholožka Marta Boučková anebo známá marketingová odbornice Eliška Vyhnánková.

7 z 10 kandidátů odpověď nedostane včas

Na svůj životopis nedostane odpověď 68 % těch, kteří o některou z volných pozic projevili zájem. Odpověď přitom kandidáti očekávají do týdne (50 %), maximálně dvou (dalších 40 %). Pokud personalisté odpoví po delší době než dva týdny, část zájemců to vnímá, jako by neodpověděli vůbec. „Odpovědět uchazeči o zaměstnání je nejen formální povinnost, ale i prostá slušnost, která by měla provázet jakoukoli komunikaci mezi lidmi,“ komentuje výsledky průzkumů expert na etiketu Ladislav Špaček. Ve výrazné většině (68,2 %) také kandidáti nepovažují za reakci automatickou odpověď typu „Pokud se vám do 14 dnů neozveme, vybrali jsme jiného kandidáta“, kterou mnoho firem uvádí už v inzerátu na volnou pozici.

Pokud personalista na zaslaný životopis nereaguje, poškozuje přitom celou firmu. 93 % z ignorovaných kandidátů vnímá firmu celkově hůře; 91 % dokonce tak, že ve firmu ztratí důvěru. A celých 86 % lidí svou negativní zkušenost sdílí se známými. „Personalisté, stejně tak jako ostatní zaměstnanci firmy, jsou nedílnou součástí prezentace společnosti,“ upozorňuje social media konzultantka Eliška Vyhnánková. „V době, kdy lze jakýkoliv dojem či zkušenost sdílet desítkám či stovkám přátel jedním příspěvkem na sociálních sítích, má pozitivní a samozřejmě i negativní zkušenost daleko větší dopad než kdy dřív.“

Ladislav Špaček je na adresu takových firem ještě radikálnější. „Firma či úřad jsou vždy vůči žadateli v dominantní pozici. Pokud firma zneužívá tohoto svého postavení a s uchazečem nekomunikuje, jde o projev arogance, který se společnosti vymstí na ztrátě její dobré pověsti.“

16 procent ignorovaných hledání úplně vzdá

Zklamání z průběhu výběrového řízení se navíc přenáší i do dalšího chování lidí na trhu práce. Pokud kandidáti nedostanou odpověď na svůj zaslaný životopis, v 52 % případů to snižuje chuť do dalšího hledání práce a 16 % lidí odpovídání na další nabídky úplně vzdá. Pozdní odpovědi velmi komplikují život 39 % kandidátů, kteří nereagují na další inzeráty, protože čekají na odpověď na již zaslaná CV.

„Ve chvíli, kdy se lidé ucházejí o práci a jsou odmítáni, začínají pochybovat o vlastních dovednostech,“ vysvětluje psycholožka Marta Boučková. „Čím déle tento stav trvá, tím více ztrácejí přesvědčení o vlastní uplatnitelnosti na trhu práce. A pokud je tato situace ještě umocněna tím, že jim ani nikdo neodpoví, je pro ně nabízení vlastních vědomostí a dovedností ještě těžší.“ Proč personalisté na zaslané životopisy adekvátně nereagují? Nejčastější příčinou je nedostatek času – ten se projevuje v polovině případů (50,5 %). 42,9 % personalistů odpovídá pozdě proto, že čeká na rozhodnutí ve firmě. Necelé třetině (28,8 %) je trapná délka celého procesu a v téměř stejném množství případů (28,7 %) uvádějí personalisté – zdánlivě paradoxně - jako hlavní důvod velké množství kandidátů na otevřené pozice.

Zpětná vazba se však zaměstnavatelům vyplácí. Firmám, o kterých je známo, že na zaslané životopisy reagují, o celých 20 % naroste i počet reakcí na inzerát. I proto se například společnost Alza.cz rozhodla jít proti proudu, jak dokládá HR ředitel Marek Premus. „Stejně jako se v businessu staráme o zákazníky, v HR je klíčová péče o kandidáta. Ideální je samozřejmě odpovídat kandidátům v co nejkratších možných termínech. V Alze od září kontaktujeme všechny zájemce do čtyř dnů, naším cílem je ale dostat se na jeden den.“