personalista.com - 06. 12. 2022

V minulosti si výuka informatiky na 2. stupni základní školy kladla za cíl učit žáky pracovat s kancelářskými balíčky. Zakládaly se také e-mailové adresy a učitelé učili žáky spíše obecně zacházet s počítačem. Nově se i žáci 1. stupně budou učit pracovat s daty a programovat. Je to podle Vás v pořádku a měly by se všechny děti obecně učit spíše programování než základům?

Odpověď na tuto otázku zní jednoznačně ano! Programování by se měly učit všechny děti, protože je to základní dovednost pro 21. století. A vůbec ne proto, že se každý má stát programátorem, ale proto, že učí studenty analyzovat problémy a přemýšlet nad řešeními. To je důležité nejen ve světě, který se stává čím dál technologičtěji založeným, ale v každé oblasti, kde se hodí soustavné logické uvažování. Krok po kroku mizí z trhu nabídky práce, kde stačí dělat repetitivní úkoly, tudíž děti, které budou připravené na komplexní uvažování, budou mít jednoznačnou výhodu. ‚Nová informatika‘ se zdá, že si toto uvědomuje a již žáci základních škol se učí pracovat s daty a kódem. To je skvělý vývoj, protože díky tomu budou děti schopny vytvářet a chápat složité problémy. Programování navíc může být velmi zábavné a pokud to vyučující pojme správně, tak programování je pouhým nástrojem pro řešení různých problémů.

Někteří argumentují, že kancelářský balíček už do školních osnov nepatří. Měl by být součástí každodenní výuky (Word v češtině, Excel v matice, PowerPoint ve výtvarce). Fungovala by zde pro žáka jakási souvztažnost mezi ‚starou informatikou‘ a ostatními předměty?

Přesně tak. V ideálním případě by bylo programování do jiných předmětů zakomponované. Nejjednodušším kandidátem je samozřejmě matematika, kde si například studenti mohou vytvořit jednoduchou kalkulačku. V zahraničí se dá ale najít mnoho příkladů skvělé integrace programování do dalších předmětů, například při práci s mapami, překládání slovíček, použití proměnných při psaní povídky… V uměleckých hodinách si mohou děti vytvořit generátor náhodných barev anebo třeba animace. Možností je nepřeberně!

Reforma informatiky bude mít za následek restrikci osnov v jiných předmětech. Je podle vás třeba, aby uměl základy programování každý žák ZŠ? I ti, které to třeba ani nezajímá a mají v plánu vydat se jinou cestou než profesí ajťáka? Argument, že někdo nebude ajťák, a tudíž by školy neměly učit programování, je úplně stejně lichý, jakože někdo nebude chemik, tudíž nebudeme učit chemii. Schopnost abstraktního myšlení, logického uvažování a systematického řešení problémů jsou dovednosti, které jsou třeba pro většinu prací s přidanou hodnotou, a i pro náš život jako takový. Cílem základní školy by měl být komplexní rozvoj žáka tak, aby co nejlépe rozvinul svůj možný potenciál. Výuka programování děti naučí řešit problémy, což mohou uplatnit v mnoha situacích.

Myslíte, že bude děti programování bavit, když bude princip výuky stejný jako například u matematiky? Nebude to pro ně příliš těžké?

Bohužel zde asi spočívá největší nebezpečí této koncepce, protože pokud programování bude učené stejně jako na většině škol matematika, aneb teoretické znalosti neaplikované na nic reálného, tak to dětem nic nepřinese. Ti lepší učitelé ale toto už pochopili a chápou, že programování se musí učit projektově, tzn. děti chápou cíl, cíl je zajímá a proto daného cíle chtějí dosáhnout. Z tohoto důvodu jsou v úplných začátcích ideální výukové programy, které umožňují rozumně rychle něco vytvořit, například naprogramovat jednoduchou hru, což je třeba možné ve Scratch. Často se opakuje argument, že učit se programovat je těžké a chce to trpělivost, čas a spoustu pokusů a omylů, a proto není vhodné pro děti na základní škole, protože nemají dostatečnou vyspělost a odolnost. Já se ale ptám, co jiného by škola měla děti do života naučit, když ne schopnost vytrvat a nevzdávat, i když věci jsou těžké?