Gender Studies: Genderové aspekty finanční krize jsou viditelné
personalista.com - 15. 12. 2010
Genderovým rozměrem finanční krize se zabývá nová publikace
obecně prospěšné společnosti Gender Studies s názvem:
„KRIZE JAKO NOVÝ ZAČÁTEK, NEBO PROMARNĚNÁ ŠANCE?“,
která vychází v těchto dnech.
Publikace vznikla z důvodu absence genderového pohledu na
dění okolo krize u nás, v Polsku i na Slovensku a také
nedostatku informací o sociálních dopadech a vlivu na podobu
veřejných služeb, jejichž podoba výrazně ovlivňuje postavení žen
ve společnosti.
„Při prvních projevech krize v Evropě se tehdejší i dnešní ministr financí Miroslav
Kalousek (dříve KDU-ČSL, dnes TOP09) nechal slyšet,
že hovořit o krizi v Česku je nesmysl, protože tu žádná není a ani žádná nehrozí.
Prohlásil to v rozhovoru pro deník Hospodářské noviny. A pokračoval:
„Neznamená to, že americká krize nebude mít žádný dopad na českou
ekonomiku. Zpomalení ekonomiky přijde. Jediné, co se však stane, je, že Češi
budou bohatnout o něco pomaleji než dosud. Pořád ale budou bohatnout.”
Finanční krize je realitou. Je realitou, i když ne vždy je skutečnou příčinou
opatření a politik, které se chystají nebo už fungují. Finanční krize má nejen své
příčiny, ale i důsledky a dopady. Ty však nejsou univerzální, jak se mnohdy zdá a
jak deklaruje politická reprezentace. Na některé skupiny obyvatelstva jsou dopady
kvůli stavu ekonomiky i politickým opatřením intenzivnější. Finanční krize má i
svůj genderový rozměr.
To nemusí nutně znamenat, že dopadá ve všech svých
fázích hůře na ženy (řada analýz však tento fakt potvrzuje), jde především o to, že
na muže a ženy dopadá jinak a různou měrou. Intenzita dopadů ze sféry
ekonomiky se zvyšuje, pokud se k tomu přidají škrty v sociální oblasti, které
dopadají především na ženy a následně na děti a postavení domácností. Na to
upozorňuje i Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví Evropského parlamentu: “Díky
koncentraci žen v sektoru veřejných služeb byly ženy v minulosti chráněny před
dopadem recese. Protože jsou však ženy často zaměstnány ve veřejném sektoru a
využívají služeb, jako je péče o děti, jsou velmi citlivé na rozpočtové škrty, k nimž
se přistupuje v důsledku nižších daňových příjmů. Je třeba mít také na paměti, že vlády musejí v následujícím desetiletí splatit své obrovské deficity.
V důsledku
snížení veřejných výdajů dochází také k přesunu služeb, jako je péče o děti, zpět
na ženy, které se proto nemohou zapojit do společnosti mimo oblast domácností.
Podobně také v socioekonomicky znevýhodněných hospodářstvích je důsledkem
škrtů v podpůrných službách to, že je na ženy kladeno větší břemeno ze strany
rodin i společnosti.“ Finanční krize se dotkla české ekonomiky i veřejných politik, i
když vlivné osobnosti její existenci nejprve popíraly a zpochybňovaly i její vliv na
Českou republiku.