Jan Míka - 21. 01.
Pracovníci Institutu trhu práce při Hospodářské komoře ČR v okresech Vysočiny provedli v dubnu 2007 průzkum, jehož cílem bylo získat poznatky o mobilitě pracovní síly. Postoj lidí k dojíždění do zaměstnání, změně zaměstnání nebo k rekvalifikacím není předmětem žádného pravidelného statistického šetření a tyto údaje o regionu postrádají především zaměstnavatelé a investoři. Jim jsou také výsledky šetření primárně určeny, i když širší využití není pochopitelně vyloučeno.

Pracovníci ITP oslovili v kraji 2 243 respondentů. Jejich odpovědi byly zaznamenány do databáze a jejich analýzou pak můžeme získat množství zajímavých výsledků. Lze konstatovat, že šetření potvrdilo většinu hypotéz a předpokladů o pracovní síle v kraji.

Změnu bydliště kvůli zaměstnání lidé většinou nepřipouštějí a ženy jsou v tomto ohledu ještě neochotnější než muži. Postoje se mění s věkem, mladí lidé, kteří ještě nezapustili kořeny, jsou v tomto směru přirozeně flexibilnější. Ve věku 20-29 let bylo ke zmíněné změně ochotno 59 % dotázaných. Mezi osobami v uvedeném věku je naopak méně ochotných k jakékoli formě směnnosti. Nepřetržitý i třísměnný provoz připouštějí nejčastěji lidé ve věku 30-39 let. Menší tolerance směnnosti u žen je vzhledem k péči o děti a rodinu předpokládaná a nepřekvapující.

Z celkového počtu dotázaných osob jich 30 % uvažovalo o změně zaměstnání (nejen změně zaměstnání, ale i ukončení zaměstnání či nástupu do zaměstnání), 70 % z nich dobrovolně. Důvody uvažované změny byly v polovině případů finanční. Čtvrtinou se podílely jak osobní, tak pracovní důvody. Osobní důvod byl u žen uváděn o 4 % častěji než u mužů. U nemanuálně pracujících je tendence ke změně zaměstnání výrazně menší než u dělníků. Z hlediska odvětví bylo nejvíce uvažujících o změně zaměstnáno v odvětví textilním a kožedělném (53 %), dále pak pracující v dopravě a spojích (49 %). O odchodu z veřejné správy a obrany uvažovalo jen 23 % dotázaných.

Odpovědi na otázky týkající se dojíždění nepřinesly příliš překvapivá zjištění. Ochota dojíždět stoupá s výší mzdy. Nezaměstnanost v regionu sice tento faktor ovlivňuje, ale při nedostatečné výši mzdy větší ochotu dojíždět nevyvolává. Vysokoškolsky vzdělaní lidé souhlasili s delším dojížděním častěji, ale opět to souvisí s jejich zpravidla předpokládaným lepším finančním ohodnocením.

Zajímavé jsou výsledky ohledně poskytovaných zaměstnaneckých výhod. Z devíti benefitů nabízených v dotazníku preferovali kvalifikovaní dělníci nejčastěji týden dovolené navíc, stravenky a penzijní připojištění. Pro nemanuálně pracující je podle průzkumu naopak důležitější růst kvalifikace a rovněž týden dovolené navíc. Trochu překvapil nezájem o jazykové vzdělávání. U žádné skupiny dotazovaných se tato nabízená výhoda neumístila na prvních třech místech.

Šetření se také zabývalo mzdovými požadavky, ochotou jezdit na služební cesty nebo zvyšováním kvalifikace. Veškeré podrobné výsledky průzkumu nelze na takto omezeném prostoru uvést. Jsou však k dispozici na pracovištích ITP při okresních hospodářských komorách a krajské hospodářské komoře a jejich zaměstnanci jsou připraveni pomoci zaměstnavatelům při případných specifických analýzách.

ITP – Institut trhu práce je projekt spolufinancovaný Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR. Je zaměřen na rozšíření kapacit služeb zaměstnanosti. Pracoviště ITP zatím vznikla v pěti krajích ČR, mezi nimi je i Kraj Vysočina.