logo-personalista.com
oblíbené přidat k oblíbeným
pracovní prostředí | byznys | peníze | CSR | získávání a výběr | trh práce | rozvoj pracovníků | koronavirus a lidské zdroje lidé a podniky | celoživotní učení | zprávy | rekvalifikace
Personalista doporučuje: učímse.cz | facebook: personalista | twitter: personalista | platová tabulka pro státní zaměstnance 2022


Personalista > pracovní prostředí > Práci na živnost upřednostňuje stále více manažerů a odborníků, zakázková ekonomika je i nás na vzestupu
Poznejte lépe lidi, odhalte jejich potenciál

Práci na živnost upřednostňuje stále více manažerů a odborníků, zakázková ekonomika je i nás na vzestupu

personalista.com - 28. 03. 2022
Především mladší kandidáti stále častěji požadují, aby firmy dbaly o rovnováhu mezi pracovním a osobním životem. Doby, kdy mladí ochotně dennodenně vysedávali v kancelářích do pozdního večera jsou tytam. Řešením, alespoň v některých oborech, by mohl být větší rozvoj zakázkové ekonomiky, tzv. gig economy, tvrdí Marek Huml, Managing Partner pražské kanceláře společnosti Stanton Chase, která se zabývá vyhledáváním vrcholových manažerů (Executive Search).




Ve Spojených státech i v západní Evropě podíl zakázkové ekonomiky neustále roste. Zaměstnavatelé vyhledávají „ičaře“ pro jejich flexibilitu a také pro často úzkou specializaci nebo vyšší odbornost. Specialistu – freelancera je možné najmout na projekt nebo na dobu určitou, případně velmi jednoduše spolupráci ukončit. Tito nezávislí dodavatelé si naopak pochvalují práci soustředěnou do intenzivních bloků, větší nezávislost a volnost a také možnost pracovat snadno přes online platformy, prakticky odkudkoliv.

„Zakázková ekonomika může prospět všem: firmám, ičařům i zákazníkům. Práci je možné lépe přizpůsobit momentálním potřebám firmy i požadavkům pracovníků na volnější životní styl,“ tvrdí Marek Huml.

Jakýsi pokus o zavedení zakázkové ekonomiky u nás přinesl v 90. letech tzv. švarcsystém, jehož se ovšem státní správa zalekla natolik, že jej postupně začala démonizovat a de facto zakazovat. Firmy tak byly a jsou tlačeny do pozice, kdy velmi často z pouhé opatrnosti nebo strachu před případným tlakem finančních úřadů, jež švarcsystém považují za formu daňového úniku, upřednostňují pracovněprávní vztahy.

Dnes má zakázková ekonomika mimořádně pestrou formu, od řidiče Uberu přes kurýrní služby, psaní počítačového kódu nebo tvorbu textů nebo částečné úvazky či občasné přednášky na univerzitách. Právě online platformy typu Uber nebo Airbnb zakázkovou ekonomiku zpopularizovaly širší mase, ovšem též se samy dostaly do hledáčku úřadů z mnoha protichůdných důvodů, ať už jím bylo vyhýbání se daním, nebo bídná ochrana de facto zaměstnancům ve vztahu jedinec – korporace.

„Žijeme v době, která zakázkové ekonomice bude přát čím dál více. Nejde jen o rozvoj digitálních platforem, ale především o postupnou, i když velmi pomalou sociální změnu, tlačenou kupředu rozrušeními typu pandemie nebo válka,“ tvrdí Marek Huml. Podle něj je největší zájem o „zakázkové“ pozice, tedy práci na kontrakt, nikoliv na zaměstnaneckou smlouvu, a to jednoznačně nejvíce v oboru IT.

Nejvíce v USA, Evropa pomalu roste

Asi největšího rozvoje dosáhla zakázková ekonomika zatím v USA, kde je do ní podle odhadů zapojena nějakým způsobem až třetina populace a je dále na vzestupu. „Firmy nacházejí flexibilnější pracovní sílu a mají větší výběr kandidátů, pracovníci naopak oceňují částečné úvazky nebo práci z domova,“ potvrzuje Marek Huml.

V USA je pro 10-15 % pracovníků je zakázková práce hlavním zdrojem příjmů, ale podle odhadů americké Governement Accountability Office je na nestandardních kontraktech až 40 procent pracovníků (ovšem za nestardardní se považují i částečné úvazky).

I když platformy jako Uber nebo Lyft mají obrovskou mediální pozornost, ve skutečnosti představují jen malé procento zakázkové ekonomiky, v USA se odhaduje tento podíl na pouhém 1 % z celkové pracovní síly. Další odhady říkají, že jako na nějakou formu přivýdělku, nebo i jako na hlavní zdroj příjmů spoléhá na zakázky až 25 % pracovníků.

Pokud bychom vycházeli z analogie, pak by to znamenalo, že z 5,4 milionů ekonomicky aktivních osob by v ČR spoléhalo na zakázkovou práci asi 540 tisíc osob, v různém rozsahu. To potvrzují i statistiky ČSÚ , podle nichž pracovalo na vlastní účet (živnostenský list apod.) koncem roku 2021 až 680 tisíc osob (oproti 486 tisícům v roce 2000). Největší koncentrace „volných nohou“ je v Praze a Středočeském kraji (zhruba 130 tisíc v Praze a 114 tisíc ve StČ kraji), kde také zakázkoví pracovníci zaznamenali největší nárůst (například ve Středočeském kraji z 56 tisíc osob v roce 2000).

Ajťáci milují zakázky

Právě obliba – nebo nutnost – práce z domova akcelerovala během uplynulých dvou pandemických let. I když se tento trend neprojevil přímo v absolutních číslech ve statistikách, celá řada firem i pracovníků podle vlastních slov ve větší míře spoléhá na zakázky. Firmy i pracovníci si zakázkovou práci více a více pochvalují, volatilní ekonomická situace nahrává freelancerům, kteří mohou zastávat částečné pozice, nebo jen vypomáhat ve špičkách. Sami pracovníci pak mohou pracovat pro více firem, často na velmi rozdílných pozicích, od taxikáře pro reklamního textaře nebo cestující profesory.

„Seniorní role, které pro klienty obsazujeme, obvykle bývají ve formě hlavního pracovního poměru, především pro lepší kontrolu know-how nebo z právních důvodů,“ tvrdí Marek Huml. „Kontraktory si firmy najímají především na nižší nebo specifické role Proto je v Executive Search hledání kontraktorů stále v menšině, výjimkou jsou dočasné spolupráce, které spěchají,, nebo například v případě restrukturalizací, kde má manažer časově omezený úkol.“

Reálná situace na trhu mezi vysoce postavenými manažery je taková, že firmy , snad ze zvyku, částečně i pro různá právní omezení nebo korporátní pravidla, najímají primárně na HPP. Jiná je situace u expertních rolí v IT, kde pracovníci rychle zjistili, že na kontrakt jim zůstává více hotových peněz než na HPP – a firmy situaci akceptovaly. „Někteří zaměstnavatelé se snaží překlopit zakázkové ajťáky na HPP, ale tato snaha není obvykle moc úspěšná,“ dodává Marek Huml.

Samozřejmě zakázková ekonomika má i svoje nevýhody. Smluvní pracovníci se prostě nehodí pro některé obory, nebo v některých organizacích vytvářejí nerovné prostředí. Oproti zaměstnancům jsou levnější a flexibilnější, což může zaměstnancům znesnadňovat kariéru. A ne všichni se hodí do zakázkové ekonomiky, kde je pracovník více podnikatelem, než zaměstnancem.









listvyhledávání

listreklama

listfacebook




listzajímavosti odjinud

Společnost dm spouští novou aplikaci Moje dm. Nabídne jednodušší nákupy, propojení s věrnostním programem či čtečku čárového kódu

Společnost dm uvádí novou mobilní aplikaci Moje dm. Zákazníci s ní budou moci nejen přímo nakoupit či sbírat body věrnostního prog... více

Vyhlášení Evropského týdne odborných dovedností 2022

Vzhledem k tomu, že odborné dovednosti představují hlavní bod programu EU v oblasti mládeže a zaměstnanosti, vyhlašuje Evropská ko... více

Seznam.cz nasazuje na svou domovskou stránku rusky psaný zpravodajský souhrn

Seznam.cz nasazuje na svou domovskou stránku rusky psaný zpravodajský souhrn týkající se válečného konfliktu na Ukrajině.... více

AFI: Ruské investice v Česku byly bez významu už před válkou

Česká republika není ani v nejmenším závislá na ruských investicích, těch je v Česku minimálně. Jedním z důvodů je, že Rusko má st... více

Záznam z policejních kamer jako PR. Startuje první soutěž videoklipů ze zásahů policie

Společnost Axis Communications a online magazín Týdeník policie spouští 1. kolo soutěže Nejlepší důkaz – přehlídky nejzajímavějšíc... více