personalista.com - 13. 07. 2016

„Pokud bychom měli porovnávat jednotlivé obory, rozhodně platí, že nejvyšší odměny jsou momentálně v bankovnictví a informačních technologiích,“ vysvětluje Jozef Papp, ředitel české pobočky společnosti Stanton Chase, která se zaměřuje na hledání vrcholových manažerů. „Naopak menší platy bývají pravidlem ve zdravotnictví, retailu, logistice nebo strojírenství.“

Manažer je vedoucím pracovníkem firmy. Má na starost plánování strategie podniku, organizování práce, vedení týmu zaměstnanců a rozhodování o těch nejpodstatnějších záležitostech podnikání. Ve své podstatě lze říci, že charakter manažerské práce nezávisí na tom, jaké produkty nebo služby jeho domovská firma nabízí. Přesto to radikálně ovlivňuje jeho ohodnocení.

K rekordním ročním výdělkům se v Česku dopracují manažeři pracující pro banky a finanční instituce, kteří si na konto mohou připsat i více než deset milionů korun ročně. Tuto pomyslnou metu dotahují řídící pracovníci v IT byznysu. Na opačném konci spektra se nacházejí manažeři v oblasti gastronomie, zdravotnictví nebo maloobchodního prodeje. Ani automobilový a strojírenský byznys, které se podílejí významně na české ekonomice, nepatří mezi nejštědřejší, co se odměňování šéfů týče. Manažeři v těchto oborech si ročně vydělají mezi dvěma až čtyřmi miliony korun.

Podle Informačního systému o průměrném výdělku byl vloni medián mezd mezi nejvyššími představiteli velkých společností a institucí 121 988 korun měsíčně. Rozdíly jsou zde ale výrazné. Desetina nejlépe placených šéfů si vydělá za měsíc 399 253 korun hrubého, zatímco desetina nejhůře placených šéfů 34 312 korun. Samozřejmě výše výdělků se odvíjí od velikosti a typu firmy, či toho zda se jedná lokální nebo mezinárodní byznys, ale důležitým faktorem je i odvětví podnikání. Jozef Papp vidí příčiny rozdílů v jednotlivých segmentech podnikání následovně: „Uvnitř odvětví existují faktory, které ovlivňují manažerský plat. Může to být třeba doba, po kterou manažer svou funkci vykonává, situace nebo strategie, kvůli které byl najat a mnoho dalších. „Životnost“ manažerů může být v některých situacích a odvětvích jako je třeba IT nižší.“ Situacemi jsou podle Pappa míněny například krizová řízení nebo nasazování expatů, kteří v Čechách pobývají většinou 2 roky.

„Naopak v bankovnictví nebo strojírenství je situace celkem stabilní. Často je celková částka platu vázaná na výsledky firmy a další ukazatele. Bonusy pak mohou činit až 50 % celkového výdělku. Plat manažera se odvíjí od historických specifik nebo celkového postavení firmy na lokálním i mezinárodním trhu. Například IT business, bankovnictví a farmacie dnes patří mezi nejvýdělečnější vůbec, proto si firmy z těchto segmentů podnikání mohou dovolit takto vysoké platy manažerů,“ uzavírá téma Papp.