personalista.com - 28. 06. 2021

Pokud se ve firmě dlouhodobě kumulují neřešené problémy či ji čeká generační výměna, konflikt je na stole. Předcházení sporů nebo jejich následnému řešení může pomoci zapojení třetí strany - nezávislého poradce, mediátora. Je důležitým článkem řetězce, který vytvoří most mezi znesvářenými stranami. Najmout jej není slabostí firmy, spíše naopak. Když komunikace vázne a strany se přestávají chápat, mediátor porozumí řeči obou stran, pochopí sdělení a vnáší do debaty nové úhly pohledu.

Součinnost mediátora je využívána například i během generační výměny, kdy zakladatelé předávají společnost potomkům. Druhý nejčastější případ je pak při nesouladu mezi společníky. Jde o citlivou záležitost, kde hrají velkou roli emoce. „Podstatou mediace je otevřít slepou uličku, ve které se dvě strany ocitly. Najít řešení v zájmu firmy, ať už se jedná o společné pokračování nebo rozchod. Výsledkem mediace nemusí být totiž vždy shoda. Důležité je najít cestu ven, kdy na konci mediace by měl každý vědět, jak ze zdánlivě neřešitelné situace jít dál,“ vysvětluje mediátorka Irena Vrbová.

Důležitým prvkem je komunikace o vymezení rolí a odpovědností. Profesionální „vyjednávač“ firmě pomůže ujasnit si a vyjádřit očekávání, potřeby a zájmy. Tím se vytvoří prostor pro dohodu přijatelnou pro obě strany. Pokud zná poradce firmu delší dobu, dokáže společně s klíčovými pracovníky předcházet negativním situacím, které by mohly narušit pohodový chod firmy nebo vztahy mezi kolegy. Vedení firmy tak už ví, jaký přístup očekávat a vzájemně se mají o co opřít.

O výsledku sporu však rozhodují strany nikoli mediátor. Ten neposuzuje ani nehodnotí, ale tvoří most mezi stranami. Jeho nejdůležitější dovedností je absolutní nestrannost, ukázat s nadhledem názor obou stran a najít společnou řeč. Irena Vrbová znázorňuje situaci pomocí letu vrtulníkem. „Oběma stranám dát do ruky jejich pravdy, posadit je do vrtulníku, vynést do výšin a létat s nimi nad jejich firmou. Oni při vzletu vidí jen svůj pohled, ale nahoře vidí daleko více. Úkolem je bezpečně a v porozumění nehavarovat“.

Každá situace má řešení, jak potvrzuje i příklad Ireny Vrbové: „Nedávno jsem řešila spor dvou majitelů velmi dobře fungující firmy. Jeden z vlastníků by společnost rád rozvíjel, druhý by chtěl růst naopak brzdit. Hledali shodu, ale neexistovala. Protože jeden z nich byl svým přirozeným nastavením daleko větší „startovač“ pomyslného vrtulníku a bavilo ho budovat a tvořit nové. Druhý byl podstatně více svojí přirozeností „udržovač“. Měli v podstatě dvě možnosti. Buď na společné cestě bojují a chtějí druhého změnit nebo se doplňují. Tito dva to zvládli.“

Nezávislý poradce je najímán nejen ve sporech uvnitř jednoho podniku, ale také při řešení smluvních vztahů mezi podnikatelskými subjekty nebo v rámci rodinných či sousedských sporů.