personalista.com - 06. 08. 2016

„Ženy nemusí nosit kostýmky a punčocháče, u mužů se toleruje pouze košile bez saka a kravaty, obecně panuje uvolněnější atmosféra,“ říká Jan Votruba z personálně-poradenské společnosti McROY Czech.

Nic se však nesmí přehánět. Některé pozice a odvětví, například manažeři nebo zaměstnanci bank, by neměli do práce chodit v žabkách, sandálech, kraťasech nebo ženy v hodně krátkých šatech. I přes vysoké venkovní teploty se u těchto pracovníků očekává profesionální vzhled.

„Naopak IT firmy a start-upy plné mladých lidí vyznávají naprosto uvolněnou atmosféru a v žabkách je tam možné chodit klidně celoročně,“ uvádí Jan Votruba. Velmi často se u takových společností záměrně stírá v oblečení rozdíl mez managementem a zaměstnanci. Jednatelé nosí kraťasy a tričko stejně jako programátoři. Odpovídá to otevřené a uvolněné firemní kultuře těchto firem.

„Jeden z nejtěžších manažerských úkolů představuje způsob, jak podřízeným sdělit, aby změnili oblékání kvůli přílišnému pocení,“ říká Jan Votruba. S horkem se může kancelářemi linout nepříjemný zápach, doporučuje se lehké a funkční oblečení, není od věci častější používání deodorantů a parfémů. „Dochází k nepříjemným situacím v komunikaci mezi lidmi a často je na managementu, jak to správně konkrétním lidem sdělit, aby se dotyčný neurazil a zároveň se ulevilo kolegům,“ uvádí Jan Votruba.

Je dobré také pamatovat na to, že vyhřáté zasedačky zvyšují stres a nepozornost, pracovní cesty v horkém dni jsou náročnější, roste únava lidí. Když panují vysoké teploty, je to nepříjemné hlavně pro ty, kteří nemají k dispozici klimatizovanou kancelář.

„Povinností zaměstnavatele je zajistit takové podmínky, které umožňují bezpečný výkon práce. Jakmile teploty překročí určitou hranici, mají pracovníci právo na nápoje zdarma,“ říká Romana Rašková z personálně-poradenské společnosti McROY Czech.

Ochranné nápoje, jak je pojmenovává legislativa, by měly být dostupné na pracovištích, kde nelze horku uniknout, když teploměr šplhá přes 34 stupňů Celsia. Týká se to například řidičů z povolání, zedníků, pokrývačů, servírek a dalších zaměstnanců, kteří pracují převážně venku.

Jako minimální množství ochranného nápoje se uvádí 1,5 litru na osobu za směnu, při extrémních venkovních podmínkách je to až 2,5 litru. To samé platí také pro kanceláře, kde teplota šplhá nad 34 stupňů. Seznam ochranných nápojů vypracovává zaměstnavatel ve spolupráci se závodním lékařem. Ochranný nápoj musí být na pracovišti snadno a rychle dostupný.

Jak je to s klimatizací? „Její zajištění nelze po zaměstnavateli vyžadovat. Pokud však teplota na pracovišti dosahuje více než 36 stupňů Celsia, je nutné individuálně posuzovat tepelnou zátěž zaměstnanců na pracovišti,“ dodává Romana Rašková z personálně-poradenské společnosti McROY Czech. Někteří zaměstnavatelé situaci řeší tak, že zkracují svým zaměstnancům pracovní dobu nebo častěji zařazují přestávky.

Tam kde klimatizace je, upravuje její teplotu nařízení vlády. Při práci s minimem pohybu má být teplota nastavena na 24,5 °C. Při lehké manuální práci nebo při řízení osobního vozidla má být teplota klimatizace nastavena na 23 °C.

Pokud se zaměstnancům nezdá, jak jim firma nebo úřad zajišťuje pracovní podmínky ve velkých vedrech, mohou se obrátit na hygienickou stanici nebo oblastní inspektorát práce.