Brady Clough (externí autor) - 01. 09. 2010

To, že konzultanti personálních agentur neberou veřejné záznamy žadatelů na internetu na lehkou váhu dokládá fakt, že 70 % amerických HR specialistů přiznalo, že už odmítli některé uchazeče o práci právě kvůli jejich online minulosti. Nejčastěji se v tomto směru jednalo o nevhodné nebo kompromitující fotky, vyjádření kontroverzních názorů v online fórech nebo členství v „nevhodných“ online komunitách.

I z obavy před soudními spory o narušování soukromí a diskriminaci zatím taková praxe v Česku nepanuje, což potvrzuje Darcie Murrayová, ředitelka personální agentury Pedersen & Partners, podle které je standardní části procesu, v rámci kterého jsou shromažďovány reference o kandidátech, práce s Googlem. “Nicméně není praxí společnosti Pedersen & Partners, a také to nikdy nepožadoval žádný náš klient, aby zkoumala osobní sociální sítě, jakými jsou Facebook, Twitter a podobně za účelem získání osobních informací o daném kandidátovi,“ doplňuje Darcie Murrayová.

Online svět nezapomíná

Trvalá přítomnost internetu představuje komplikace nejen pro současnou generaci ale i pro ty budoucí, neboť lze bez větší nadsázky říci, že obsah internetu s námi zůstává navždy. V minulosti člověk nemusel příliš přemýšlet o svém pochybení nebo verbálních rozmarech, jelikož se mohl spolehnout na omezenou kapacitu lidské paměti nebo se mohl v určitých případech odstěhovat a „začít znovu.“ Novodobým problémem internetu ale je skutečnost, že naše stopy, které na něm zanecháváme, nejsou na 100% zcela vymazatelné. Může se tedy stát, že jednou budeme litovat kritického komentáře, který jsme v mládí napsali a který se týkal budoucího zaměstnavatele nebo odvětví ve kterém hledáme práci (např. si lze představit skutečnost, že vás za 10 let HR oddělení společnosti BP odmítne jako kandidát na pracovní místo jen proto, že jste se zapojili do online bojkotu společnosti na Facebook v roce 2010). Zároveň je třeba si uvědomit, že rizika nemusí způsobit jen sociální sítě, ale mohou vycházet i z digitalizace a online zpřístupnění různých dokumentů veřejných institucí (např. úvěrové registry, trestní rejstřík, obchodní rejstřík, úpadkový rejstřík atp.).

„Naše zkušenosti jsou takové, že české firmy se o online aktivity uchazečů o práci nebo svých zaměstnanců zajímají zběžně a jen ve velmi málo případech. Není tedy tomu tak, že by existovala ve firmách internetová policie, která by lustrovala soukromé profily například manažerů a vyhodnocovala jejich vhodnost či nevhodnost. Nicméně si lze představit situaci, kdy se začne prolínat soukromá a veřejná sféra na internetu, např. v rámci sociálních sítí. U takového komunikačního nástroje, který používá čím dál víc firem pro vlastní propagaci, je logické, že si společnosti budou chtít hlídat veřejné komentáře a vystoupení zaměstnanců v zájmu ochrany dobrého jména značky,“ vysvětlil Ondřej Rak, konzultant společnosti Image Lab.

Má se společnost převychovat nebo nás spasí „ochránci pověsti“?

V současné éře Facebooku se otevírá nejenom veřejná ale i politická debata o tom, co všechno smí být veřejně dostupné. Například komisař francouzské vlády pro ochranu dat Alex Türk nedávno prohlásil, že občan má mít „právo na zapomenutí.“ Evropská komise dokonce ve stejném duchu zahájila letos informační kampaň zaměřenou na mládež v členských státech unie. Program s názvem „Think B4 U Post“ (v překladu Přemýšlej, než publikuješ!) vyzývá mladé uživatele internetu, aby si dobře promysleli případné důsledky, které s sebou může zveřejnění některých informací či komentářů na internetu v budoucnu přinést. Více informace o tomto programu lze najít na http://www.saferinternet.org/web/guest/safer-internet-day.

V Spojených státech přišli někteří podnikatelé s jiným řešením, s tzv. řízením online pověsti. Existuje například firma Reputation Defender založená absolventem právnické fakulty Harvardské univerzity Michaelem Fertikem. Společnost již má zastoupení ve 100 zemích světa a pomáhá lidem zlepšit jejich reputaci na stránkách typu Facebooku nebo Google. Činnost firmy spočívá ve vyhledávání negativních informací o klientovi (kterými jsou buď firmy nebo jednotlivci) a jejich následné vymazání nebo změnění. Firma také pomáhá umístit tzv. pozitivní zprávy o svých klientech a snaží se o jejich zařazení na vyšší místa v systémech vyhledávačů typu Google nebo Bing. Částka za takovéto služby se pohybuje od 10 amerických dolarů za měsíc nebo 1000 dolarů za rok až po tisíce dolarů u komplikovaných případů. Společnost Reputation Defender evidentně nemá o klienty nouzi, neboť se jí podařilo získat již 15 milionů USD na další vývoj svých činností.

V USA se také mluví o novém fenoménu, tzv. „úpadku pověsti“ (reputation bankruptcy), který je spojený s možností archivovat osobní informace, údaje a komentáře na internetu. Někteří odborníci proto navrhují možnost stanovit trvanlivost informací, to znamená, že některá data by byla vymazána po určitě době a tudíž by se po dané lhůtě neobjevila ve výsledcích online vyhledání. Došlo by tedy k jakémusi vyčištění online pověsti uživatele. Někteří odborníci také mluví o vytvoření systému hodnocení online pověstí jednotlivců (např. zda jsou dobři rodiče, zda jsou dobři kolegové v práci atp.). V takovém případě by byl vytvořen registr podobný například tomu úvěrovému, který bude schopen vydat „zprávu o online pověsti“ jednotlivce. S touto myšlenkou přišel Jonathan Zittrain, který přednáší kyberprávo na Harvardu.

Seznam několik pojmů spojené s ochranou online pověsti

Sociální síť – online komunity, jejíž členové mohou v rámci webového rozhrání vystavovat, vyměňovat a sdílet informace. Data jsou spravovaná jednotlivými uživateli, ale jsou uložena ve virtuálním prostoru správce komunity.

Reputation management – řízení pověsti uživatele internetu, vyhledání negativních online výstupů a aktivní šíření pozitivních zpráv o uživateli

Social-network-aggregator services – internetové služby, které jsou schopné získat obsah z profilů různých sociálních sítí, jako je MySpace nebo Facebook. Uživatel tak například může konsolidovat všechny své profily na různých sociálních sítích do jednoho místa. Různé služby nabízejí uživatelům řadu rozličných funkcí a nástrojů, které umožňují například slučovat zprávy na jednom místě, sledovat přátele, kombinovat záložky vyhledávat napříč sociálními sítěmi, číst RSS kanály pro různé sítě, vstupovat do všech uživatelových profilů z jednoho místa atd.

Twittergation – soudní žaloba na základě nepravdivých tvrzení v rámci sociální sítě Twitter

Data expiration date – datum maximální trvanlivost informací/dat na internetu. Po jejich vypršení se prostřednictvím algoritmů data sama vymažou nebo jsou programátory odstraněná. V budoucnosti by taková volba mohla existovat pro uživatele PC. V průběhu uložení souborů by uživatelé určili datum vypršení, nebo-li termín, kdy mají být data smazaná. V softwarové konfiguraci by uživatelé rozhodli o termínu vypršení při prvním ukládáním. Takové praktiky již používají správci serverů typu Google, Cuil a TigerText.

Gmail (MailGoggles) – ochranný prvek v online e-mail systému Google Gmail, který chrání uživatele před nechtěným zasláním e-mailů například ve stavu podnapilosti.


Doporuč tento článek přátelům na Facebooku

TIP! Vyberte si nejlevnější pojištění

Bookmark this on Delicious Tweet

QR kód pro váš mobil: