logo-personalista.com
oblíbené přidat k oblíbeným
pracovní prostředí | byznys | peníze | CSR | získávání a výběr | trh práce | rozvoj pracovníků | lidé a podniky celoživotní učení | zprávy | rekvalifikace |
Personalista doporučuje: učímse.cz | facebook: personalista | twitter: personalista
Personalista > pracovní prostředí > Horko nebo zima na pracovišti? Podle průzkumu třetina zaměstnanců trpí při výkonu práce teplotním diskomfortem
www.veletrhprace.cz

Horko nebo zima na pracovišti? Podle průzkumu třetina zaměstnanců trpí při výkonu práce teplotním diskomfortem

personalista.com - 22. 06. 2020
S blížícím se létem a příchodem horkých dní se často musíme spolehnout na regulovanou teplotu v zaměstnání. Vhodné podmínky k práci, i ty teplotní, stanovují hygienické a BOZP předpisy. Podle provedeného průzkumu však teplota na pracovišti sužuje skoro 38 % zaměstnanců v České republice.




Zajistit hygienické podmínky, bezpečnost a ochranu zdraví při práci všem svým zaměstnancům je základní povinností každého zaměstnavatele. A právě teplota na pracovišti patří obecně k nejdiskutovanějším tématům týkajícím se bezpečnosti práce. Ačkoliv se mnoho firem snaží dostát ideálnímu stavu a spokojenosti svých zaměstnanců, z průzkumu společnosti SSI Group, který realizovala výzkumná agentura Rondo data na vzorku 1200 respondentů ve věku 18-61 let z celé ČR, vyplynulo, že vysoká či nízká teplota na pracovišti trápí celkem 38 % dotázaných.

Posouzení, zda je práce vykonávána v teplotním riziku, nebo ne, se provádí měřením teploty na pracovišti za pomoci kulového teploměru. Zaměstnanci jsou pak na základě toho zařazeni do jedné z osmi tříd podle druhu vykonávané práce a podle jejich průměrného a celkového energetického výdeje / fyzické zátěže. Tyto druhy tříd jsou ale pouze orientační, proto si musí zaměstnavatel dle vlastního uvážení zařadit zaměstnance do vhodné a reálně odpovídající kategorie. Dle těchto tříd se pak určuje pitný režim, střídání práce, přestávky nebo případné zkrácení pracovní doby.

Přílišné horko přináší především nepohodlí. Negativně však také působí na náš zdravotní stav, kdy může dojít až k přehřátí organismu, dehydrataci a vyčerpání. Vnějším projevem dehydratace organismu a přehřátí mohou být křeče, průjmy, bolesti hlavy, ztráta orientace či nekoordinované chování, což může individuálně nastat již při teplotách nad 28°C. Vysoké riziko je pak při 36°C a vyšších teplotách.

Dalšími vedlejšími účinky nevhodně regulované teploty jsou pokles pracovní výkonnosti a kvality odváděné práce. Při lehké fyzické námaze člověk dosahuje 100% výkonu při teplotách do 22°C, při teplotě 27 °C pak dochází k poklesu výkonu o 25 % a při teplotě kolem 30°C dosahuje pouhých 50 % původního výkonu.

„V moderních kancelářských a výrobních budovách je řízení teploty díky vzduchotechnice a klimatizačním jednotkám jednodušší. Často ale není snadné se shodnout na ideální teplotě pro všechny zaměstnance, někteří si totiž naopak stěžují na chladné prostředí. Snažíme se ale se zaměstnavateli najít vždy nejlepší kompromis,“ říká Radek Škrabal, provozní ředitel společnosti SSI Group, která zajišťuje správu stovky budov různého charakteru a dodává: „Naše doporučení je nastavení centrálního vzduchotechnického systému v letních měsících na parametry nejméně vhodné pro šíření bakterií a virů tzn. udržovat vnitřní prostředí budovy při 22°C a relativní vlhkosti vzduchu kolem 50%. Tyto podmínky jsou dle studií nejméně vhodné pro množení a přenos bakterií a virů. S ohledem na covid-19 doporučujeme také měnit častěji filtrační vložky do vzduchotechniky.“

S novým fenoménem covid-19 a důrazem na zvýšená hygienická opatření roste u zaměstnavatelů také důraz na kvalitnější údržbu kancelářských a provozních povrchů. „Sledujeme zvýšenou poptávku po účinných strojích a technologiích založených na čistění párou, které pomáhají v boji proti bakteriím a obaleným virům jako například koronovirus nebo chřipka,“ říká Lukáš Rom ze společnosti Kärcher, která se specializuje na profesionální čisticí stroje a technologie.

Tento graf znázorňuje rychlost inaktivace viru covid-19, dle dr. Med. Walter Hugentoblera rozhoduje jak teplota, tak i vlhkost vzduchu. Na grafu je zřejmé že při nízké teplotě a nízké vlhkosti je virus na površích schopný přežít i dva dny. Přitom s rostoucí teplotou a vlhkostí pohybující se kolem 50 % je jeho přežití po dvou dnech nepravděpodobné. Naopak velmi vysoká vlhkost opět viru pomáhá k přežití.





Váš e-mail: E-mail příjemce:
Vaše jméno:  



listvyhledávání

listreklama

listfacebook




listzajímavosti odjinud

Pět tipů, jak být dobrým šéfem v čase cholery

Koronavirová epidemie i nadále nechává řadu pracovníků pracovat ze svých domovů. Jak by si měli s kolegy na home officu poradit je... více

Družstvu CBA vzrostl v loňském roce obrat o 9 procent. Letošní výsledky odhaduje kvůli koronaviru na stejné úrovni

Maloobchodní Družstvo CBA CZ zaznamenalo v roce 2019 obrat 1,95 miliardy korun, meziročně tak vzrostl o 9 procent. Obrat se CBA na... více

Lidovci během pár dní zmodernizovali svá jednání

Současná opatření proti šíření nemoci COVID-19 přinesla i nečekaná pozitiva. Je jím například to, že KDU-ČSL, jedna z nejstarších ... více

Jak udržet auto ve formě? Pomůže kvalitní palivo, servisní plán i zvýšení výkonu

Investice do automobilu, ať již ojetého nebo nového, patří podobně jako koupě bytu či domu mezi největší finanční výdaje každé dom... více

Tým CTU-CRAS z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze pojede obhajovat úspěch v robotické soutěži DARPA Subterranean Challenge

V srpnu loňského roku dokázal tým CTU-CRAS z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze (FEL) zvítězit mezi nesponzorovanými týmy v sou... více