personalista.com - 09. 02. 2022

Nejemotivnější situace ve firmách vznikají, když je v hysterii a vzteku vedoucí či šéf. Okamžitě se vytvoří „hustá“ atmosféra, která k dobrým výsledkům firmy rozhodně nepřispívá a zaměstnanci postupně upadají do laxnosti až antagonismu. Někteří lidé v napjatém prostředí sice pracovat vydrží, ale nepotrvá to dlouho. Dřív nebo později jim dojde trpělivost a z firmy odejdou. „Ten, kdo vnímá vlastní emoce a zachází s nimi tak, aby pracovaly v jeho prospěch, dokáže vytvořit příjemné pracovní prostředí a motivovat. Velkým úkolem současných lídrů je být pro sebe i ostatní stabilní jednotkou. Odpovědnost za své chování mají však i zaměstnanci. Je to ale šéf, který díky nastavení systému s jasnými hranicemi pro každého zaměstnance, formuje zdravou firemní kulturu a předchází nedorozumění,“ říká Irena Vrbová, zakladatelka konzultační společnosti Porto, která se zabývá vzděláváním a rozvojem majitelů a manažerů menších a středních firem.

Nejčastěji vzniká nedorozumění na úrovni dvou společníků nebo mezi vedoucím a zaměstnancem. I dva lidé, kteří spolu běžně lidsky vycházejí, dokážou mezi sebou vytvořit střet. „Pokud například obchodník dělá z principu svého postu maximum, aby měl výsledky a tak někdy slíbí klientovi šibeniční termín pro výrobu, může být šéf výroby rozladěný, když jeho úkolem je zajistit kvalitu a ne kvantitu. Je to někdy jako když se optik a kuchař baví o čočce. Připomínku či výtku si potom vezmou osobně a konflikt je na světě,“ upřesňuje Irena Vrbová.

Podle Vrbové mohou šéfové udržet příjemnou atmosféru a nastavit kompetence jedině tehdy, pokud se naučí svoje emoce ovládat. „Měli by myslet na to, že jejich nálada je jejich zodpovědnost. Zkusit se zastavit a neřešit nepříjemnou situaci veřejně. Pokud se už šéf neovládl a vynadal všem od recepce po výrobu, měl by se omluvit a nenechávat zaměstnance dlouho ve stavu naštvání nebo vystrašení. Jenom tak se většina vrátí zpět do pohody a bude schopna odvést ten den alespoň nějaký výkon. Dlouhodobě je ale takové chování neudržitelné. Mnohem efektivnější je důvěřovat svým lidem, nechat je rozhodovat. Pokud se poučí ze svých chyb, příště udělají už jenom kvalifikovaná rozhodnutí,“ uzavírá Vrbová.