Dělníci v Česku nachodí ročně 900 kilometrů v nevhodné pracovní obuvi. Bota chrání před úrazy, ale současně ničí zdraví, varují odborníci
personalista.com - 11. 05. 2018
Lidé pracující v průmyslových profesích nachodí ročně v průměru 900 kilometrů v pracovní obuvi a většina zaměstnanců v ní tráví více času než ve vycházkových botách. Zhruba třetina lidí, kteří v zaměstnání nosí pracovní obuv, si koleduje o zdravotní problémy. Upozorňuje na to David Hulínský ze společnosti ARDON SAFETY, který se věnuje bezpečnostnímu poradenství pro průmyslové firmy. Varuje také před lehkovážností zaměstnavatelů, kteří podceňují význam ochranné obuvi při práci a její výběr podřizují hlavně ceně.
Každá pátá pracovní bota na trhu je nevyhovující
Desítky tisíc zaměstnanců si ničí nohy, protože musí povinně nosit nevhodné typy pracovních bot. Taková obuv sice formálně vyhovuje limitním předpisům BOZP a chrání před pracovními úrazy, ale současně je nepohodlná a zhoršuje pohodlí nohou. „Každá pátá bota na globálním trhu má neergonomický banánový tvar, který neumožňuje přirozený pohyb a rotaci chodidla, což není pro zdraví chodidla dobré. Špatná pracovní obuv má rovněž vysoký vliv na problémy týkající se chodidel a kolen. Upozornit musím i na častý nešvar, se kterým se setkávám v praxi – ženy nosí pánskou pracovní obuv, která nerespektuje specifický tvar ženského chodidla,“ říká David Hulínský z ARDON SAFETY, konzultant a specialista na pracovní obuv.
Již několik hodin chůze ve špatné obuvi vede k rozvoj deformit chodila, varuje lékař
Obuv podléhá různým moderním trendům a požadavkům, nezanedbatelnou roli hraje i výrobní cena a tomu jsou uzpůsobovány výběry materiálů, které jsou často nevhodné. Neméně důležitý je výběr tak zvaných „kopyt“, která jsou jiná například pro Evropana nebo Asiata.
„Ortopedicky správná obuv má chodidlo chránit a dávat mu zároveň pasivní podporu. Stélka by měla být tvarovaná, nejlépe z přírodních materiálů, podešev má mít přiměřenou pružnost, nesmí být prkenně tuhá ani měkká, nesmí se „zlomit, ani vyždímat.“ Nedílnou součástí správné boty je pevný opatek, který má bránit patologickému postavení paty. Již několik hodin chůze ve špatné obuvi může vést k rozvoji deformity chodidla a špatným pohybovým stereotypům, které se odrazí ve vyšších etážích nad chodidlem a samozřejmě i obráceně,“ varuje ortoped MUDr. Pavel Smetana.
Zaměstnavatelé šetří na nesprávném místě
Zaměstnavatelé mají podle odborníků k pracovní obuvi dost lehkovážný vztah a prim hraje cena. „Asi chápu snahu firem po finančních úsporách, nicméně zaměstnanec na neschopence se prodraží více. Je třeba připomenout, že nejvíce úrazů se stává při konci pracovní doby, kdy jsou lidé unavení a ztrácí koncentraci. Tlačící a nepohodlné boty jim na elánu nepřidají, navíc zaměstnance nutí z pochopitelných důvodů častěji odpočívat, což se samozřejmě projeví na pracovním výkonu a produktivitě práce,“ upozorňuje specialista na pracovní obuv David Hulínský ze společnosti ARDON SAFETY.
Pád při chůzi je nejčastějším zdrojem úrazů
Petr Kaňka, lektor pro oblast BOZP z inspekční a certifikační společnosti Bureau Veritas podotýká, že pád při chůzi je nejčastějším zdrojem pracovních úrazů. „Pravděpodobnost uklouznutí se zvyšuje, pokud zaměstnanci nosí boty, které nejsou označeny zkratkou SRC, což znamená, že nemají certifikovanou protiskluzovou ochranu. Rizikové jsou i boty většího čísla, než potřebuje chodidlo. Ošemetné je, že mnoho výrobců nabízí různé šířky obuvi, které zkrátka nemusí padnout na každou nohu. Pokud zaměstnanci nemají možnost vybrat si širší obuv, sáhnou po větší botě, která je logicky širší. Taková obuv se jim sice jeví jako pohodlnější, ale současně zvyšuje riziko klopýtání a úrazů. Vedle toho se podílí na přetěžování bederní páteře a podporuje riziko vzniku muskuloskeletálních poruch, které postihují například dolní i horní končetiny, záda, krk nebo ramena.“
Jakou obuv nosit v práci
Výměna špatné pracovní obuvi za správný ergonomický model může dle odborníků snížit riziko zdravotních problémů až o polovinu. „Obuv nesmí tlačit do délky ani do šířky a neposkytovat volné místo za patou. Místo klasických stélek jsou lepší dynamické, které podporují nožní klenbu a stabilitu postoje. Důležité jsou také bezpečnostní prvky – sklolaminátová ochranná špice, kevlarová stélka proti šlápnutí na ostrý předmět, protiskluzová podešev odolná proti olejům a pohonným hmotám. Není od věci také odbourat nesmyslné mýty mezi zaměstnanci, například že jim ochranná špička amputuje prsty při pádu těžkého předmětu na nohu,“ uzavírá David Hulínský ze společnosti ARDON SAFETY, která poskytuje poradenství průmyslovým firmám.