personalista.com - 24. 10. 2016

Mladí mají svoji „práci snů“ – s věkem nadšení vyprchá

Z reprezentativního průzkumu mezi pracujícími Čechy a Moravany vyplývá, že se svou prací jsou jednoznačně spokojeni ve 44,2 %, spokojenější jsou však především mladí lidé do 26 let (přes 53 %). Se zvyšujícím se věkem naopak spokojenost se zaměstnáním dramaticky klesá (až 39,9 % ve věkové kategorii 54 - 65 let). Zajímavé přitom je, že přestože se dvěma pětinám pracujících v jejich zaměstnání nelíbí, v dohledné době o změně neuvažují – buď proto, že ve stávající práci již vědí co a jak (20 % mužů, 10 % žen), nebo se bojí změn, které s hledáním nového místa souvisejí (12 % mužů, 19 % žen).

Kvůli provázání práce s péčí o rodinu nemění zaměstnání navzdory nespokojenosti skoro 6 % Čechů a Moravanů (překvapivě je to obdobné pro muže i ženy). Změnit práci kvůli rodině odmítá především generace dnešních čtyřicátníků (10,6 %) a padesátníků (9,4 %).

„Pro mnoho uchazečů o práci na nižších pozicích nebo manuální práci je absolvování příjímacích pracovních pohovorů mimořádně stresujícím zážitkem a někdy až téměř nepřekonatelnou překážkou. Pomáháme jim proto nejen s napsáním životopisu resp. přípravou na pohovor, ale nabídneme je jako agenturní zaměstnance do několika firem. Mohou tak získat své vysněné místo bez strachu z neúspěchu nebo opakovaného odmítnutí,“ vysvětluje Adrian Suchánek, personální ředitel pracovní agentury Wincott People, která patří mezi lídry agenturního zaměstnávání v sektorech automobilového a strojírenského průmyslu.

Každý pátý Čech vymění za život i víc než pět zaměstnání

I když jsou Češi i Moravané velmi konzervativní a navzdory nespokojenosti odmítají měnit svoji práci, více než třetina (34,1 %) populace změnila zaměstnání až pětkrát za život (konkrétně 31,7 % mužů a až 36,5 % žen). Každý pátý zaměstnanec (20,2 %) dokonce i více než 5 krát (23,7 % mužů a 16,7 % žen). Významné pracovní změny se více dotýkají lidí s nižším vzděláním (ZŠ, vyučen, SŠ). Přitom právě tato skupina zaměstnanců nevnímá přínos a kariérní výhody, které by jim mohlo přinést další profesní vzdělávání. Celá čtvrtina (25,3 %) pracujících odmítá jakékoliv navazující odborné vzdělávání. Třetina (33,3 %) pracujících by si ráda obnovila průkazy odborné způsobilosti nebo rozšířila kvalifikaci – to však pouze za předpokladu, že by to zaplatil jejich zaměstnavatel.

„S ohledem na turbulentně se měnící trh práce to může znít překvapivě, ale mohu potvrdit, že určitá část pracovníků skutečně nemá zájem se dále vzdělávat. Na druhou stranu, na trhu práce evidujeme i poměrně velkou skupinu kvalifikovaných dělníků, kterým například propadla zkouška o odborné způsobilosti, nebo si dobrovolně chtějí zvýšit kvalifikaci a posunout se profesně i platově. Odborné zkoušky, certifikace nebo licence jsou však poměrně nákladnou a tím pádem nedostupnou investicí, protože cena za absolvování klidně převyšuje i 15.000 Kč. U nás ve Wincott People to proto řešíme tak, že našim zaměstnancům kurzy nejen zajistíme, ale i uhradíme a oni je postupně splácejí nebo se zavážou, že u nás zůstanou alespoň dva roky,“ vysvětluje Adrian Suchánek systém, jak dostat na trh práce více vzdělaných a zkušených zaměstnanců.

Mimochodem, ze svého by si odborné kurzy nebo certifikace zaplatili ve vyšší míře pouze zaměstnanci – vysokoškoláci (35,3 %) a pracovníci se základním vzděláním (33,3 %). Část populace si již odborné vzdělání doplnila. To jim umožnilo buď zcela změnit obor (5,5 %), nebo se posunout kariérně výš (4,6 %), případně sice dál pracovat na stejné pozici ve stejné firmě, kde si ale nyní jsou svým místem jistější (6,1 %).

Za prací do hodiny

Konzervativnosti Čechů ve vztahu k cestování za prací odpovídá i délka času, kterou jsou ochotni na dojíždění obětovat. Více než 3/4 všech zaměstnanců (76,4 %) tráví denně cestou do práce a z práce hodinu, pětina (20,6 %) pak mezi jednou a dvěma hodinami. Statisticky významně víc cestují za prací lidé ze Středočeského kraje, Prahy a Liberecka, kde na cestách za prací stráví denně 1 - 2 hodiny až 30 % všech zaměstnaných. „Z naší zkušenosti jsou lidé ochotni dojíždět za prací do 50 km, což zhruba odpovídá půlhodině cesty. Proto také v okruhu 50 km od větších podniků a industriálních parků je dlouhodobě téměř nemožné nalézt volné lidi. Na druhou stranu stále přetrvává odpor lidí se za prací přestěhovat, a to dokonce i v těch regionech, kde není dost pracovních příležitostí a jejich uplatnění na trhu práce se limitně blíží k nule,“ potvrzuje Adrian Suchánek z Wincott People.

Přestěhovat se za prací? Možná, když mi zaplatíte ubytování a polepším si o tisíce

I když se více než polovina populace (56,0 %) nechce za prací přestěhovat, každý pátý muž (21 %) je ochotný přistoupit na tzv. týdenní pracovní turnusy, tj. trávit pracovní týden mimo domov, pokud zaměstnavatel zajistí a zaplatí ubytování – u žen (s ohledem na rodinu) je tato ochota nižší – jen asi 13 %. Výrazně větší zájem pracovat mimo domov (kolem 30 %) mají lidé na Karlovarsku, v Ústeckém, Jihočeském a Olomouckém regionu a také v Praze. Naopak v Moravskoslezském, Středočeském a Zlínském regionu je ochotno se za prací přemístit jen 10 % populace.

„Myslím si, že situace se postupně mění, již dnes každý desátý Čech nebo Moravan by se za prací přestěhoval, pokud by jim zaměstnavatel pomohl zajistit ubytování a práci i pro partnera či partnerku; mimochodem zvlášť důležité je to pro nekvalifikované pracovníky (18 %). Jsem rád, že mohu potvrdit, že právě zprostředkování práce i pro rodinné příslušníky je jeden z mnoha regulérních benefitů, které Wincott People nabízí. Udržování intenzivních rodinných vazeb totiž velmi pozitivně ovlivňuje pohodu a nepřímo tak i pracovní výkon lidí,“ uzavírá Adrian Suchánek.

Pokud jde o platové přilepšení, jako dostatečně motivující by pro ty, kdo zvažují přestěhování kvůli práci, bylo, kdyby si po odečtení nákladů na bydlení mimo domov polepšili o 5 000 Kč; na takové navýšení platu by zareagovalo 12 % zaměstnaných, zejména mužů (16 % mužů oproti 8 % žen) a spíše lidé na Zlínsku (25 %) a Karlovarsku (23 %).