personalista.com - 23. 07. 2015

Uskutečněné mzdové nárůsty, které společnosti uváděly v letošních dotaznících Hay Group, jsou 2%, a to u všech zaměstnaneckých skupin. Po odečtení nízké inflace z loňského roku činí reálný růst mezd Čechů 1,5%. Celkově 84% českých firem navyšovalo své mzdy od června 2014 do května 2015, kdy průzkum Hay Group probíhá. Nejčastěji se mzdy navyšovaly v rychloobrátkovém průmyslu, v automobilovém průmyslu a také v bankovnictví. Naopak, nejméně často se přidávalo v energetice, v maloobchodě a v pojišťovnictví.

„Pozorujeme zajímavý trend. Pokud se díváme na naše čísla, dalo by se říci, že nejvíce zvyšují mzdy společnosti automobilového průmyslu a centra sdílených služeb. I společnosti z rychloobrátky upravují více než celkový trh. Největší míru diferenciace v nárůstech evidujeme v sektoru IT / telekom.“ říká Gabriela Němcová, zástupkyně společnosti Hay Group v České republice.

Další zajímavé zjištění je, že firmy s ryze českým vlastnictvím se přibližují v odměňování společnostem zahraničním, aby zůstaly konkurenceschopnými. „Stále zaznamenáváme rozdíl v odměňování mezi českými a zahraničními firmami, a to v průměru o 11%. Zároveň však vnímáme trend, kdy si firmy s českými vlastníky chtějí udržet své lidi a zůstat přitažlivé prostřednictvím agresivnějších výdělků v položce variabilního odměňování,“ říká Němcová.

„Tento postupný trend pozorujeme již dlouhá léta, kdy se rozdíly v odměňování mezi českými a zahraničními firmami postupně snižují. Je otázkou, zda i české firmy postupem času začnou své zaměstnance motivovat převážně jinými nástroji než relativně vysokým variabilním výdělkem, který se dlouhodobě ukazuje být ne zcela vhodným nástrojem,“ dodává Němcová.

Z regionálního hlediska, se nejvíce v základních mzdách platí v Praze, a to v průměru o 10% více než na území celé České republiky. Naopak nejméně se platí v kraji Pardubickém, a to v průměru o 16% méně.

IT vede, na druhém konci se krčí pracovníci na call centrech

Pozice v oblasti IT patří dlouhodobě k těm nejvíce placeným v porovnání se všemi zaměstnaneckými pozicemi (o 10% více), podobně jako marketing (o 7% více). Funkční skupiny, které naopak vykazují úroveň odměňování nižší než je celkový trh, jsou pozice v maloobchodním provozu (-17%) a v call centrech (-13%). „Všude se bavíme o rozdílech v oblasti základní mzdy. Pokud se díváme na celkové příjmy, tendence je velice podobná, jen u populace obchodníků vnímáme významnější rozdíl (+7% v celkovém příjmu),“ říká Němcová.

Umí české firmy pracovat s pohyblivou složkou mezd?

Podle průzkumu Hay Group, rozdíl mezi zaměstnanci s nárokem na bonus, a těmi, kteří bonusy reálně dostali, jsou dost výrazné podle sektoru. Společnosti v sektoru IT, Center sdílených služeb a Maloobchodu evidují větší rozdíl mezi nárokem a reálně vyplacenými odměnami (rozdíly jsou až 17% v IT / Telecom, 12.9% v Centrech sdíleních služeb nebo respektive 10.5% u Maloobchodu), na rozdíl od společností z řad automobilek (3.3%), pojišťoven (3.6%) či rychloobrátky (4%).

Co se týče benefitů, průzkum Hay Group ukazuje, že největší preference u Čechů se těší služební vůz ponejvíce pro členy vedení (93%) a dovolená navíc (91%).

Nejvíce benefitů v mixu odměňování nacházíme u vedení firem (14%), nejméně naopak u specialistů (9%) z celkového balíčku odměňování. Na obrázku níže lze vidět typickou praxi v ostatních zemích Evropy.

České firmy by si měly hlídat cenu fluktuace

Mezi palčivá témata českých firem patří nekončící koloběh odchodů a náborů a nemožnost najít ty pravé talenty. Hay Group zjistilo, že celková fluktuace českých zaměstnanců zůstala neměnnou v roce 2014 a 2015 - 14%. Na druhou stranu se zvýšila dobrovolná fluktuace (8% v roce 2015 ve srovnání s 7% v roce 2014). To znamená, že lidé jsou ochotnější opustit své firmy a jít za novou prací.

„Firmy by si měly tento indikátor velmi pečlivě hlídat. Podle našich čísel fluktuace kolem 15% stojí ročně firmu o 1000 zaměstnancích v průměru mezi 12 - 16 miliony Kč,“ říká Lenka Malá, specialistka Hay Group na oblast řízení talentu. Co je však překvapující, pouze 26% společností vnímá negativní dopad zvýšené fluktuace na své obchodní výsledky a pouze 21% na zákaznický servis. Otázkou tedy je, zda si opravdu připouštíme dopad fluktuace ve všech jejích podobách.