personalista.com - 31. 08. 2015

EU-OSHA v Evropském parlamentu v Bruselu představila výsledky Evropského průzkumu podniků na téma nových a vznikajících rizik (ESENER-2). Průzkumu ESENER-2 se zúčastnilo téměř 50 000 pracovišť z 36 zemí.

Z průzkumu vyplývá, že právě psychosociální rizika jsou v zemích EU-28 nejčastější. Jako největší riziko je zmínilo 58 % dotazovaných osob. Nejčastěji byla uváděna rizika týkající se nutnosti jednat s náročnými zákazníky, pacienty či žáky. Po nich napříč všemi odvětvími následují rizika vedoucí k muskuloskeletálním poruchám, tedy bolestem či zraněním zad a poruchám horních končetin, které vznikají jejich opakovaným přetěžováním. Například únavné nebo bolestivé polohy uvádělo 56 % respondentů a opakované pohyby rukou či paží 52 %.

„Průzkum ESENER-2 přináší podrobný přehled o řízení rizik spojených s bezpečností a ochranou zdraví při práci (BOZP) na evropských pracovištích a získaná data představují významný zdroj nových informací pro politiky, výzkumníky i odborníky z praxe. Česká republika se v některých ukazatelích odlišuje. Zástupci českých podniků neuváděli jako největší problém psychosociální rizika, tedy například časovou tíseň, nutnost jednat s obtížnými klienty, ale 58 % z nich uvedlo riziko úrazů při práci se stroji nebo nástroji. Riziko pracovních úrazů vznikajících v souvislosti s používáním dopravních prostředků při práci dokonce 61 % českých podniků. Výsledky tohoto průzkumu jsou nyní snadno přístupné prostřednictvím interaktivního internetového nástroje pro vizualizaci dat,“ říká Mgr. Ondřej Palán, vedoucí oddělení bezpečnosti práce MPSV.

V oblasti řízení rizik BOZP vychází ČR velmi dobře. Například 88 % našich podniků využívá odborně způsobilou osobu pro zajišťování úkolů v prevenci rizik. Zde jsme společně s Polskem obsadili v pomyslném žebříčku druhé místo za Slovinci. A 69 % českých firem, které se průzkumu zúčastnily, udává, že mají pracovníka na prevenci rizik, přičemž průměr zemí EU-28 je pouze 53 %. V tomto kritériu jsme byli třetí ze všech 36 zemí.

„I když u nás nebyla psychosociální rizika vnímána na pracovištích jako nejpalčivější, průzkum ESENER-2 ukázal, že v ČR jsou obavy ze ztráty zaměstnání poměrně vysoké – zmínilo je 29 % respondentů z českých podniků. Pro porovnání v Německu to bylo 9 % či 8 % v Rakousku, průměr v zemích EU-28 je 16 %,“ doplňuje Mgr. Ondřej Palán. „V souvislosti se stresem na pracovištích se také například zkoumalo, zda podniky využívají v rámci BOZP služeb odborníků – psychologa. Vysokých čísel v tomto ohledu dosahují severské země, jako například Finsko a Švédsko (62, resp. 60 %), naopak v ČR využívá psychologa pouze 7 % dotázaných podniků, průměr EU je 17 %,“ dodává Mgr. Palán.

Ředitelka agentury EU-OSHA, Christa Sedlatschek, k výsledkům výzkumu řekla: „Podniky, které neprovádí pravidelné hodnocení rizik, to odůvodňují zejména tím, že rizika a nebezpečí znají (83 % podniků) a že nezaznamenávají žádné závažnější problémy (80 %). Psychosociální rizika jsou považována v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci za nejnáročnější. Téměř každý pátý podnik, který v průzkumu uvedl, že jeho pracovníci musí jednat s obtížně zvladatelnými zákazníky nebo jsou pod časovým tlakem, zároveň uvedl, že nemá informace nebo odpovídající nástroje, aby se s tímto rizikem mohl účinně vypořádat.“

Z výsledků výzkumu ESENER-2 také vyplývá, že 76 % podniků a organizací v zemích EU-28 pravidelně provádí hodnocení pracovních rizik v úzké spolupráci s vlastními zaměstnanci. Za užitečný způsob řízení BOZP je považuje 90 % z nich. Mezi jednotlivými státy však existují značné rozdíly v tom, zda si podniky zmíněnou analýzu rizik provádějí vlastními silami či ji zajišťují externí specialisté. Například 76 % dánských podniků využívá k hodnocení rizik vlastní zaměstnance, naopak ve Slovinsku pouze 7 %. A v ČR je to 22 % podniků. Jinými slovy manažeři v České republice sice naplňují literu zákona, spoléhají však zejména na specialisty BOZP a vlastní zaměstnance zapojují do hodnocení rizik jen omezeně, což je spíš na škodu věci.

Pro dodržování BOZP platí od roku 1989 v EU rámcová směrnice o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci (směrnice 89/391/EHS). V České republice jsou základní povinnosti zaměstnavatelů a zaměstnanců v této oblasti stanoveny zejména v zákoníku práce. Právě zákonné povinnosti uvádí 85 % subjektů jako důvod motivující je k řízení BOZP. Výzkum ESENER-2 rovněž ukázal, zda podniky vnímají bezpečnost a ochranu zdraví při práci jako břemeno, což je velmi relevantní informace pro probíhající programy, například REFIT.

U dotazu, zda je složitost právní úpravy BOZP považována za překážku řízení BOZP, se procento kladných odpovědí pohybovalo od 67 % v Itálii po 14 % v Litvě. V ČR je překážkou pro 33 % podniků, tedy méně, než je průměr zemí EU-28 (40 %). Vzhledem k tomu, že na úrovni Unie se společná legislativa vztahuje na všechny členské státy, ukazují tato čísla na odlišnost řešení situací na národní úrovni, a podtrhují důležitost národní legislativy, podpůrných struktur a dalších zdrojů