Aktuální změny v oblasti rodinné politiky - zařízení péče o děti 2012
personalista.com - 25. 05. 2012
Do rodinné politiky patří také oblast zaměřená na zařízení péče o děti.
Jedná se o jesle, mateřské školy a mateřská či rodičovská centra.
Zařízení péče o děti
V médiích se pravidelně objevují příběhy zoufalých rodičů, kteří finančně s jedním platem a rodičovským příspěvkem jednoduše nevyjdou, případně se rodiče chtějí nebo potřebují vrátit na pracovní trh z jiných než finančních důvodů. Jejich počty jdou do tisíců – a je to jen špička ledovce, která se do médií dostane. V celé republice přesto funguje mezi 30 a 40 jeslemi a rodičům je k dispozici 313 mateřských či rodičovských center (ovšem hlídací služby nenabízí příliš mnoho z těchto center kvůli neexistenci zákonů, které by umožňovaly nepříležitostnou a nekrátkodobou péči o děti). Školky a centra mají v mnoha městech vysoký převis poptávky nad kapacitní nabídkou.
Změna právního rámce existence jeslí
Jesle spadaly do kompetence Ministerstva zdravotnictví ČR, proto byly součástí center sociálních služeb nebo přímo zdravotnických zařízení obcí, měst a městských částí. Na základě změny zákona o zdravotních službách a jejich poskytování jsou jesle aktuálně vyjmuty ze zdravotnických zařízení. Nadále mají fungovat pouze jako vázané živnosti. V důvodové zprávě… se jako důvod pro vyřazení jeslí ze sítě zdravotnických zařízení uvádí, že Ministerstvo zdravotnictví nepovažuje za nezbytné, aby péče o všestranný rozvoj zdravých dětí do 3 let věku byla dále poskytována v režimu zdravotnického zařízení, tedy aby zdravé děti pobývaly ve zdravotnickém zařízení.
Vyjmutí jeslí z kompetence Ministerstva zdravotnictví svědčí o nekoncepčnosti rodinné politiky, především protože nadále mají fungovat na základě vázané živnost. Logické by bylo přesunutí pod Ministerstvo školství, které má v kompetenci školky, tak aby existoval jednotný, nerozptýlený systém, umožňující systematickou práci na koncepci péče o nejmenší. Anebo pod Ministerstvo práce a sociálních věcí, které momentálně pracuje na věcném záměru zákona o dětské skupině a chůvě. Pak by totiž péči o děti mladší 3 let (kam patří péče v jeslích) zaštiťovalo MPSV. V rámci věcného záměru zákona o dětské skupině a chůvě by jesle automaticky pod MPSV přešly jako velké dětské skupiny. Pakliže však zákon schválen nebude, situace zůstane zcela neřešená a bezvýchodná.
Proč jsou důležitá kvalitní zařízení péče o děti mladší 3 let?
Pouze kvalitní péče o malé děti, která je velmi nákladná, může přinášet kýžené změny – lepší ekonomickou situaci rodin, rychlejší návrat na trh práce ženám či mužům pečujícím o malé děti, snížení jejich diskriminace na trhu práce, snížení sociálních rozdílů dětí z různých rodin. Takto se vláda v podstatě zříká péče o děti mladší 3 let a jenom tím ještě silněji deklaruje svůj eminentní nezájem obecně o zařízení péče o děti mladší 3 let, stejně jako obecně o výchovu a vzdělání.
Zařízení péče o děti a nedostatečná legislativa
Zákony týkající se školek by potřebovaly radikální změnu, stejně tak jako zákony týkající se jeslí. Bylo by potřeba vymyslet financování těchto zařízení tak, aby bylo logické a udržitelné, rovnoměrněji zatížit rodiče, rozprostřít rozumněji financování mezi státem a obcemi, případně využít prostředků strukturálních fondů v této oblasti, které by mohly přinést reálný okamžitý prospěch, připravit daňové úlevy pro firmy, které provozují firemní školky, připravit legislativní prostředí tak, aby vůbec mohly vznikat firemní školky.
V současné době je připravován na MPSV Věcný záměr zákona o dětské skupině a chůvě (bývalý prorodinný balíček z doby, kdy byl ministrem práce a sociálních věcí Petr Nečas), jehož schválení by velmi přispělo ke vzniku dalších zařízení péče o děti. Bohužel je tento zákon připravován již několik let a naděje, že bude schválen, jsou stále poměrně nízké, přitom jde pouze o legislativní změnu, která téměř nezatěžuje státní ani obecní rozpočty apod., jak by bylo u péče o nejmenší očekávatelné a samozřejmě i žádané, těžko lze neinvestovat do péče a vzdělávání o nejmenší děti. Ale i jen tato legislativní změna by velice zefektivnila prostředí péče o děti a umožnila vznik různorodých zařízení péče.
Zhruba 80–85 procent finančních prostředků na provoz jeslí jde v současné době z rozpočtu obce a 15–20 % tvoří příspěvek rodičů obvykle v závislosti na velikosti jeslí a lokalitě. V obecních jeslích rodiče zaplatí nejméně 2 000 Kč za měsíc, cena soukromých jeslí přesahuje i 15 000 Kč. Nákladnost jeselských zařízení je dána mimo jiné vysokými nároky standardů MZ (hygienické předpisy). Rodiče, kteří umístí dítě do 2 let do jeslí na více než 46 hodin v měsíci, ztrácejí nárok na rodičovský příspěvek. Zvýšení ceny jeslí v případě odstranění daňové výjimky, které s sebou nese přechod na vázanou živnost, bude pro rodiče další finanční zátěží.
Většina obcí nevidí důvod jesle zakládat a provozovat, natož jako městskou instituci, o jesle podle nich není zájem. Poptávka po jeslích přitom prudce roste a kapacity jsou zcela naplněné (o poptávce po péči o děti mladší 3 let mluví počty žádostí rodičů dvouletých dětí o umístění do mateřských školek). Navzdory všem údajům o vysokém a rostoucímu podílu dětí navštěvujících MŠ však současně vzrůstají absolutní počty neuspokojených žádostí o přijetí. Oproti počátku tohoto desetiletí je dnes tento počet zhruba šestkrát vyšší. Je to nepochybně ukazatel rostoucího zájmu o předškolní zařízení, kterému nabídka plně nepostačuje. Neznáme však vliv dvou faktorů. Nevíme, kolik míst je v MŠ v celostátním pohledu nevyužitých, a nevíme, jakou roli v nárůstu hrají žádosti o umístění tříletých dětí, jejichž míra přijetí
je podstatně nižší, než u starších dětí (dvouleté děti lze přijímat za zvláštních podmínek). Zájem matek dětí v tomto věku není zanedbatelný a je způsoben nedostatkem míst v jiných zařízeních.
Pracovníci mateřských škol většinou nesouhlasí, aby se snížila věková hranice pro přijímání dětí do MŠ ze 3 na 2 roky. Každá třetí mateřská škola děti mladší 3 let vůbec nepřijímá. V ostatních je oficiálně přijímají, reálně ale mohou tyto děti (ve 40 % případů) nastoupit až v okamžiku, kdy dosáhnou 3 let. Hlavní důvod je, že až na individuální případy děti mladší 3 let vyžadují náročnější péči.
Přestože se Česká republika zavázala ke splnění barcelonského cíle umožnit do roku 2010 umístění 33 procent dětí ve věku do 3 let v zařízení péče o děti, v jeslích je možné umístit méně než 1 procento dětí. V Karlovarském nebo Libereckém kraji například nefungují vůbec žádné jesle, na celý Pardubický kraj připadají pouze jedny a ve Středočeském stejně jako v Moravskoslezském kraji jsou 4 jesle.
Stereotypy o jeslích
Vůči jeslím stále existuje řada předsudků, například že jesle jsou „socialistické“ a byla v nich poskytována pouze kolektivní péče: Jan Schneider, zastupitel MČ Praha 4 a ředitel Zdravotnického zařízení MČ Praha 4 komentuje celý jeselský systém: „Hlavní odpůrci jeslí používají data a statistiky z poloviny let sedmdesátých. Zlepšení proběhlo už v osmdesátých letech, kdy se z masové záležitosti, kterou jesle v sedmdesátých letech byly, postupně přecházelo k péči více individuální a k tomu, aby se pro každé dítě dělalo to nejlepší, aby se mu věnovala co největší pozornost.“ Podle průzkumů Gender Studies v současnosti jesle nabízejí velmi kvalitní péči o děti. Soukromé jesle kromě toho nabízejí dětem nejrůznější aktivity – od dětské jógy až po angličtinu.
Psycholožka Lenka Skalická k tomu říká: „Dávat dvouleté dítě na den týdně do kolektivu je přínosné. Naučí se pravidelnému rytmu, zvládat sebeobsluhu, reagovat na výzvy učitelek. Přechod do školky je pak plynulý.“
Mateřské školy
Mateřské školy spadají do kompetence MŠMT a jejich financování je kryto ze 3 zdrojů – MŠMT, obce a rodiče. Poplatek za měsíc je ve veřejných školkách zhruba 500–1 000 Kč měsíčně bez jídla, za soukromé školky si rodiče připlatí podle typu školky, geografické polohy a četnosti návštěvy dítěte od 5 000 Kč do 15 000 Kč i výše.
Každoročně chybí v mateřských školkách v posledních letech zhruba 30 000 míst. Například ve školním roce 2009/2010 bylo neúspěšně vyřízeno 29 632 žádostí, což představuje více než trojnásobný nárůst od roku 2005/2006. Tradičně je jeden z nejvyšších převisů poptávky nad nabídkou v Praze – v tomto roce byl zájem o zápis 15 000 dětí na 11 000 míst v mateřských školách.
Podle dostupných údajů bylo na dvouleté variantě rodičovského příspěvku v roce 2011 20 procent matek. Mateřské školy však přijímají děti až od 3 let věku dítěte. Dle nové úpravy lze očekávat, že rodiče budou opět volit kratší variantu pobírání rodičovského příspěvku především z důvodu finanční situace českých rodin, tudíž se budou pokoušet žádat o předčasný zápis dítěte do školky. , přesto se mnohdy neocitají čísla těchto rodičů ani v odmítnutých žádostech, protože tito rodiče často žádost o přijetí do MŠ ani neobdrží (vydává vždy konkrétní MŠ). Byť je potřeba ke každému dítěti přistupovat individuálně, není tento způsob umísťování dítěte do ZPOD systémový – jednak kvůli již zmíněnému převisu poptávky, ale zejména proto, že závisí na individuální vůli ředitelek či dalších zodpovědných osob, zda dítě bude přijato a jak si podmínky nastaví ta která MŠ.