personalista.com - 27. 02. 2015

Překročily-li roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmu fyzických osob, za rok 2014 částku 15 tisíc Kč, pak je nutné podat daňové přiznání. Za zaměstnance mající pouze příjmy ze zaměstnaneckého poměru splní daňovou povinnost zpravidla zaměstnavatel formou ročního zúčtování daně. Požádat posledního zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování daně může i zaměstnanec, který pracoval během roku 2014 pro více zaměstnavatelů, pokud tato zaměstnání navzájem nekolidovala. „Zaměstnanci s příjmy pouze ze zaměstnání, kteří podepsali u svého zaměstnavatele prohlášení k dani, tedy nemají s daněmi žádné starosti. Vše za ně vyřídí zaměstnavatel,“ vysvětluje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.

Pozor na limit 6 tisíc korun

Zaměstnanci, kteří během roku 2014 pobírali kromě mzdy i příjem z podnikání a samostatné výdělečné činnosti, z kapitálového majetku, z pronájmu nebo ostatních příjmů do 6 tisíc Kč, rovněž nemusejí podávat daňové přiznání. Při překročení uvedeného limitu jeho podání však již nutné je. Daňové záležitosti za zaměstnance v tomto případě už totiž nemůže vyřídit zaměstnavatel prostřednictvím ročního zúčtování daně. „Zaměstnanci, kteří musejí podávat daňové přiznání, neboť mají například za rok 2014 příjem z pronájmu 50 000 Kč, musejí požádat svého zaměstnavatele o vystavení Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti za rok 2014. Tento doklad je přílohou daňového přiznání,“ upozorňuje Gabriela Ivanco.

Jak je to u příležitostných příjmů?

Daňové přiznání za rok 2014 se nepodává při příjmech do 30 tisíc Kč z příležitostných činností. Typickými příklady jsou pronájmy movitých věcí, příjmy z pěstitelství nebo chovatelství. Limitem je roční příjem, nikoliv tedy hrubý zisk (příjem − výdaj). Aby se jednalo o příležitostný příjem, nelze mít pro tuto činnost živnostenské oprávnění a musí se jednat o jednorázové činnosti a služby. Příležitostný příjem třeba formou prodeje ovoce ze zahrádky může mít jak zaměstnanec, tak i živnostník nebo penzista. Při překročení limitu je ovšem nutné zahrnout veškerý příjem z příležitostných činností do daňového přiznání.

Příjmy, které nemusíte do přiznání uvádět

Tři skupiny příjmů nemusíte do přiznání uvádět vůbec. Jedná se o příjmy, které nejsou předmětem daně a jež jsou uvedeny v § 3 zákona o dani z příjmu. Typickými příklady jsou úvěry nebo zápůjčky, příjem z rozšíření rozsahu nebo vypořádání společného jmění manželů či příjem z vypořádání spoluvlastnictví rozdělením věci podle velikosti spoluvlastnických podílů. Další skupinu tvoří příjmy osvobozené od daně, které najdete v § 4 zákona o dani z příjmu. Sem patří například příjmy z prodeje movitých věcí, výživné, důchody do výše 306 tisíc korun a podobně. Osvobození těchto příjmů je mnohdy podmíněno splněním určitých podmínek nebo časových testů. A v neposlední řadě se do daňového přiznání nemusejí uvádět příjmy, které byly zdaněné zvláštní srážkovou daní – například úroky z běžného účtu nebo podíly na zisku.

Pozor na časový test

Některé příjmy jsou od daně z příjmu fyzických osob osvobozeny pouze při splnění zákonných podmínek. Jedná se například o příjmy z prodeje rodinného domu, bytu včetně podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu, včetně souvisejícího pozemku. Dále příjmy z prodeje movitých věcí, příjmy z prodeje cenných papírů, příjem získaný ve formě dávek z nemocenského pojištění nebo příjem formou důchodů. Nedodržení zákonných podmínek znamená, že je nutné příjem zdanit a kupříkladu čistý příjem z prodeje nemovitosti je následně nižší. Velmi důležité je tedy si pohlídat časový test.

Jak na daň z příjmu při prodeji nemovitosti?

Z prodeje domu nebo bytu se neplatí daň z příjmu, má-li prodávající v prodávané nemovitosti bydliště nejméně 2 roky bezprostředně před prodejem. „Prodávající, který neměl v prodávané nemovitosti bydliště 2 roky, nebude tento příjem zdaňovat pouze v případě, že danou nemovitost vlastnil před prodejem déle než 5 let,“ dodává Gabriela Ivanco. U družstevního bytu se jedná o převod členských práv družstva a z převodu se neplatí daň z příjmu, pokud je doba mezi nabytím a převodem členských práv delší než 5 let. Pohlídání si časového testu je velmi důležité s ohledem na čistý příjem z prodeje a splnění daňové povinnosti. Příjem získaný z prodeje auta je od daně osvobozen, když doba mezi nabytím a prodejem dané věci přesahuje dobu jednoho roku. Kupříkladu při prodeji darovaného auta po půl roce se tedy z inkasovaných peněz daň z příjmu odvádí.

Jak je to při prodeji cenných papírů?

I příjmy z prodeje cenných papírů jsou od daně z příjmu fyzických osob osvobozeny, jestliže doba mezi nabytím a převodem cenných papírů při jejich prodeji překročí lhůtu 3 roky. Ještě v roce 2013 byla ovšem lhůta jen šestiměsíční, podmínky se tedy od roku 2014 značně zpřísnily. „Drobní investoři však nemusejí časový test dodržet, pokud za rok 2014 činily příjmy z prodeje cenných papírů méně než 100 tisíc Kč. Důležité je však pamatovat, že limitem je příjem z tohoto prodeje, nikoliv zisk,“ vysvětluje Gabriela Ivanco.

Termíny pro podání daňového přiznání

Do 1. dubna 2015 musejí na finanční úřad doručit daňové přiznání k dani z příjmu fyzických osob za rok 2014 všichni občané, na něž se povinnost daňového přiznání vztahuje. Pokud daňové přiznání zpracovává daňový poradce, pak se lhůta prodlužuje o tři měsíce, ovšem je zapotřebí o této skutečnosti včas informovat finanční úřad. V opačném případě nelze lhůtu pro podání daňového přiznání prodloužit. Občané, kteří mají zřízenu datovou schránku, musejí daňové přiznání za rok 2014 podat elektronicky, nikoliv papírově, jinak jim finanční úřad udělí automatickou pokutu 2 000 Kč. Daň z příjmu fyzických osob je splatná v poslední den lhůty pro podání daňového přiznání.