- 18. 07. 2008

Ačkoliv do jisté míry stále přežívá názor veřejnosti, že by vzdělání mělo být zadarmo, již delší dobu dávají obyvatelé Prahy přednost kvalitnějším kurzům navzdory jejich vyšší ceně. S tímto závěrem přišli autoři zatím posledního podrobného sociologického průzkumu, který se zabývá postoji obyvatel Prahy k dalšímu vzdělávání.

Čtvrtina dotázaných je ochotná ročně zaplatit za kurzovné maximálně deset tisíc korun. Pětina Pražanů není za kurzy ochotna zaplatit ani korunu, zato každý desátý člověk dokáže věnovat na své vzdělání více než zmíněnou desetitisícovou částku. Ve srovnání s rokem 2003 je jasně patrný větší zájem obyvatel Prahy o dražší kurzy. Před čtyřmi lety by se do placených kurzů nepřihlásilo plných 36 procent lidí a částku do deseti tisíc bylo ochotno zaplatit pouze 14 procent.

Navíc přibližně pětina dotázaných by obětovala další čtvrtinu deklarované částky, pokud by na absolvování kurzu závisela jejich profesní budoucnost. Desetina lidí by byla ochotna částku dokonce zdvojnásobit či vynaložit ještě více prostředků. Další peníze jsou v případě potřeby ochotni vydat zejména mladí lidé s vyšším vzděláním a ti, kteří utrácejí za další vzdělání nejvíce peněz.

„Lacinější kurzy zejména u manažerského vzdělávání jsou pro firmy podezřelé a raději se jim vyhnou,“ uvádí jeden z autorů průzkumu, sociolog Pavel Kuchař. Podle něj se podobný trend rozmáhá stále více i v oblasti kurzů určených pro širokou veřejnost. Zejména mladí lidé s vyšším vzděláním se na trhu stále více orientují podle prestiže poskytovatelů kurzů. Ta je sama o sobě jistou zárukou kvality.

Na podobě kurzu se do velké míry projevuje i způsob, jakým jej jeho účastníci hradí. Ukazuje se, že zaměstnavatelé mají v tomto směru na své zaměstnance menší vliv než před čtyřmi lety. Téměř polovina Pražanů, kteří se vzdělávají prostřednictvím kurzů, si dnes další vzdělání platí sami. Čtvrtině dotázaných plně proplácí další vzdělání zaměstnavatel.

Třetině Pražanů účast v kurzech zaměstnavatel nabízí popřípadě se k jejich vlastní potřebě vzdělávat nevyjadřuje, dvakrát méně je pak lidí, kteří se vzdělávají na přímý pokyn nadřízeného.

Pokud zaměstnavatel svým zaměstnancům účast v kurzu nabízí nebo přímo nařizuje, v 80 procentech případů se také plně či částečně podílí na jeho úhradě. Někteří zaměstnanci dostávají možnost absolvovat kurzy jako benefit. Řada podniků v poslední době posiluje právě tento způsob úhrady kurzů. Podle vyjádření zástupců vzdělávacích institucí je však vzdělávání zaměstnanců, kteří si za kurz nezaplatí sami, daleko obtížnější. V mnoha případech jim totiž chybí potřebná motivace a k samotnému vzdělávání zaujímají spíše pasivnější přístup.

Třetina zaměstnavatelů, kteří účast v kurzech podporují, navíc svým zaměstnancům umožňuje vzdělávat se v rámci pracovní doby. Zbytek účastníků musí dalšímu vzdělávání obětovat vlastní volný čas.

Článek vznikl v rámci projektu FUTURA, který je financován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem ČR a hlavním městem Praha. Projekt realizuje Respekt Institut.